Umělá inteligence má pro nás obrovský potenciál. Její využití bude ekonomičtější než lidská práce, líčí vědec
Nedávno se stal ředitelem vývoje a výzkumu velkých jazykových modulů ve společnosti Stability AI a časopis Forbes ho zařadil do výběru 30 pod 30. „Myslím si, že budoucnost lidstva s umělou inteligencí je hodně světlá,“ říká Stanislav Fort, absolvent univerzit v Cambridgi a Stanfordu, pro Český rozhlas Plus.
Rychlý rozvoj umělé inteligence je téma, které v posledních měsících rezonuje ve veřejném prostoru. Množí se zprávy o pokrocích, rizicích i konspirační teorie.
Poslechněte si celý pořad Osobnost Plus v audiozáznamu. Moderuje Michael Rozsypal
„Myslím si, že tím, že se GPT dostal na veřejnost a lidé viděli, jaký pokrok jsme v tom oboru udělali v rámci posledních třeba pěti let – a ten pokrok byl většinou veřejností neviděný – tak to lidem ukázalo, že jsme blíže obecné inteligenci,“ popisuje Fort.
Rozvoj neuronových sítí je podle něj důležitý zlom s širokými důsledky. „Řekl bych, že je to podobné tomu, když jsme začali široce používat elektřinu. Myslím si, že z umělé inteligence bude něco jako kognitivní infrastruktura světa,“ předvídá zdomácnění technologie v našich každodenních životech.
„Jako civilizace si strašně rychle zvykáme na nové věci a už ani nepůsobí jako něco revolučního nebo nového.“
Umělá inteligence má přesto pro naši budoucnost obrovský potenciál. „Kognitivní síla a její zlevňování, rozšiřování a zvyšování výkonu je něco, co se zatím nestalo, protože doteď problémy musel řešit člověk pomocí biologického mozku, který nám vytvořila evoluce,“ vysvětluje.
Umělá inteligence bude rozumět emocím. Lidskou podobu bychom měli tabuizovat, říká se kybernetik
Číst článek
„Dnes máme výhodu, že stavíme systémy, které už běží na vyšších frekvencích a jiných materiálech. Nejsou limitované třeba tím, jak je velký porodní kanál pro lebku dítěte,“ naznačuje hlavní rozdílnosti a posun možností.
„Limity pro umělou inteligenci jsou hodně jiné než limity pro biologickou inteligenci, která sedí v našich mozcích.“
Algoritmy přitom už svými schopnostmi člověka dávno předčily. „To, že je nějaký algoritmus schopný udělat lepší rozhodnutí než vy, není nic překvapivého. Kdybyste hrál šachy proti počítači, tak nemáte šanci vyhrát. To není něco nového, to už tady je dekády, takže to mě nijak neděsí,“ ukazuje přirozenost vývoje umělé inteligence na srovnání s jinými technologiemi.
„Je to dost podobné tomu, že ve fyzickém světě jsou stroje už dávno lepší než já. Třeba buldozer je o hodně lepší v bourání budov než já. Ale v tomto nevnímám ohrožení toho, kdo jsem nebo kdo je člověk obecně,“ glosuje Fort s nadsázkou.
Převažují pozitiva
Dá se předpokládat, že díky své vyspělosti nahradí celou řadu profesí nebo minimálně pozmění podobu práce, jak ji známe dnes. „Pokud je naší aspirací postavit obecnou umělou inteligenci na úrovni člověka a výš, tak pravděpodobně neexistují lidské profese, které by byly schopny odolávat navždy – jak kreativní, tak nekreativní,“ předpokládá.
S rozvojem a rostoucími schopnostmi se ale zvyšují také rizika. „Rizika jsou reálná, ale já vnímám budoucnost jako hodně pozitivní,“ uklidňuje Fort s tím, že většinu rizik lze odbourat předem správným pochopením fungování neuronových sítí a cílenými inženýrskými zásahy.
Podle něj převažuje potenciál a pozitiva, která může AI přinést. „Spektrum problémů, se kterými může pomoct, je hodně podobné tomu, co člověk může vyřešit sám. Ale velikost té změny může být větší díky tomu, že je rychlejší, více rozšiřitelná, nezapomíná a pravděpodobně má i vyšší strop než biologická inteligence,“ konstatuje.
Syntetické hlasy jsou k nerozeznání od těch skutečných, jaký vliv bude mít další rozvoj AI?
Číst článek
Její využití bude zároveň ekonomičtější než lidská práce. „Představte si třeba Einsteina a naškálujte ho milionkrát. A představte si, že může běžet za dolar na den,“ líčí Fort.
„Je to ekonomicky dostupná proliferace kognitivní síly, která tady k dispozici nikdy nebyla, protože zatím byla všechna v mozcích lidí, kteří musí 30 let vyrůstat a učit se.“
Na změny pracovního trhu bychom se prý měli začít připravovat již nyní. Vhodné by bylo pozměnit vzdělávací systém a naučit žáky adaptovat se na nové podmínky. Využívání nových technologií totiž zcela změní kvality, které u zaměstnanců hledáme.
„U člověka typicky koreluje verbální schopnost se schopností dělat ostatní intelektuální věci, ale u umělých systémů ne. Takže systém může být hodně přesvědčivý a hodně erudován v tom, jak mluví, ale zároveň jeho intelektuální schopnosti nemusí být tak vysoké,“ upozorňuje Fort.
„Korelaci, kterou jsme vnímali jako něco, čím můžeme hodnotit schopnost přemýšlet, může umělá inteligence rozbít.“
Více podrobností o rozvoji umělé inteligence, jejím vlivu na pracovní trh, schopnosti prožívat emoce a psát básně si můžete poslechnout v záznamu celého rozhovoru, který byl součástí Inspiračního fóra na MFDF Ji.hlava. Audio je v úvodu článku. Moderuje Michael Rozsypal.
