Podle Forta se musíme připravit na změny na pracovním trhu. Například pozměnit vzdělávací systém a naučit žáky adaptovat se na nové podmínky. Nové technologie totiž změní to, co u zaměstnanců hledáme.
„Lidé, kteří jsou vůči americkému systému nejkritičtější, tak nemají na levici žádného šampióna. Skončí proto u podpory Donalda Trumpa,“ říká amerikanista Kryštof Kozák v pořadu Českého rozhlasu Plus.
„Problém je v tom, že v Evropě žijeme – v porovnání s Izraelem – v absolutně bezpečném prostředí demokratického světa. A na Izrael klademe stejné požadavky,“ říká Šídlo v rozhovoru s Barborou Tachecí.
V posledních letech se čím dál víc objevují kampaně fast fashion značek, které lákají na udržitelné kolekce, na recyklované nebo recyklovatelné materiály, na produkty z bio bavlny. Je v tom ale háček.
Setkání severokorejského a ruského diktátora hodnotí bývalý český generální konzul v Petrohradu a zahraničněpolitický analytik Vladimír Votápek jako slabost ruské strany.
Na první pohled to může vypadat, že vyhledává hlavně ženská témata vytlačovaná na okraj společnosti. „Nikdy to nebylo tak prvoplánové,“ říká spisovatelka.
„V obou případech naprosto selhalo jakékoli vyjednávání, protože jedna strana – a vždy to byla Moskva – jednat není schopná," říká Romancov o podobnosti mezi Ukrajinou a Československem v roce 1968.
Nejvíce romských vyloučených lokalit se nachází v severních Čechách, zde je i nejpatrnější rozdíl ve vzdělání. Patrik Banga právě ve vzdělání vidí největší potenciál v začlenění Romů do společnosti.
Analytik Bezpečnostního centra Evropské hodnoty a bývalý diplomat u Delegace Evropské unie v Kyjevě v pořadu Osobnost Plus tvrdí, že ruské elity začínají bojovat o vlastní přežití.
Duchovní se svými spolubratří vešli do veřejného povědomí také tím, že během poslední prezidentské kampaně uzavřeli kostel před návštěvou expremiéra a prezidentského kandidáta Andreje Babiše (ANO).
„Jako západní stát přece můžeme pomoct někomu, kdo je v nouzi. Jsem v šoku, že teď se debata točí hlavně okolo toho, jestli posílat, nebo neposílat zbraně,“ říká k současným náladám ve společnosti.
„Rusko je agresivní země, která expanduje, stále někoho napadá, ale ve skutečnosti tvrdí, že je všichni ostatní chtějí napadnout. Toto vidím jako velký mechanismus projekce,“ říká psychiatr.
„Nejhorší ale byly příběhy uprchlíků z Mariupolu. Dvě noci jsem pak nespal. Člověku se neustále vybavuje, co mu ti lidé říkali. A zažít to, to je ještě mnohem horší,“ popisuje Drbohlav.
Rusko lhalo už dříve a část lidí si na toto oklamávání zvyklo v tom smyslu, že už ani nečekají nic jiného. Podle Petříčka je nynější situace ale ojedinělá v tom, jaké má prezident plány do budoucna.
Galerista také doufá, že se cenná umělecká díla, která ruští vojáci kradou z Ukrajiny, vrátí tam, odkud pocházejí. „Už by se neměly opakovat některé situace třeba z druhé světové války,“ věří.
„Jeden cíl invaze je symbolický, protože Rusko do války vstupovalo s argumentací, že jde zachraňovat Rusy, kteří žijí na Ukrajině,“ vysvětluje historička Daniela Kolenovská v pořadu Osobnost Plus.
Podle politického geografa Martina Lepiče z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy zdaleka ne všichni Rusové podporují režim prezidenta Vladimira Putina.
„Osobně mě udivilo, jak na to byli připraveni. Rusové mají databáze Ukrajinců a přesně vědí, kdo například byl proukrajinským aktivistou. Tyto lidi ,sebrali‘, hned jak přišli,“ popisuje novinář.
Vztah ombudsmana Stanislava Křečka a jeho zástupkyně je už nějakou dobu napjatý. Na spoustu věcí mají podle jeho zástupkyně Moniky Šimůnkové odlišné názory.
„Pořád jsme ještě před kulminací viru. A na číslech z toho týdne vidíme, že obsazenost lůžek v nemocnicích roste poměrně velmi rychle,“ upozorňuje biochemik Jan Konvalinka.
Bezpečnostní analytici rozebírají různé scénáře ruské invaze na Ukrajinu – od podpory separatistických regionů na východě až po okupaci celého území Ukrajiny až k hranicím s Polskem a Slovenskem.
Tento týden začínají zimní olympijské hry v Pekingu. Některé západní země se ale zejména kvůli porušování lidských práv v Číně rozhodly bojkotovat. Do Pekingu tak jedou sportovci bez politiků.
Investigativní novinář magazínu Reportér Jaroslav Kmenta v rozhovoru pro Český rozhlas PLUS mluví o své práci spojené s bývalým premiérem Andrejem Babišem (ANO) a přemítá nad jeho dalšími kroky.
Nejnovější studie vědců z britských univerzit naznačují, že je riziko hospitalizace u pacientů nakažených omikronem o desítky procent nižší než u delty.