Sto let od objevu polarografie. S Heyrovského metodou analýzy roztoku pracuje věda dodnes
Přesně před sto lety objevil Jaroslav Heyrovský polarografii – tedy analýzu množství a koncentrace jednotlivých prvků v kapalné směsi. Průlomový experiment udělal 10. února 1922 odpoledne. A ovlivnil tím vědce po celém světě. Řada současných věcí, jako je třeba glukometr, dnes funguje právě díky Heyrovského objevu. Později za něj dostal i Nobelovu cenu za chemii.
„Můj život je úzce spjat s polarografií. Vznikla v roce 1922, kdy vyšlo mé pojednání o elektrickém proudu, procházejícím rtuťovou kapkovou elektrodou,“ vypráví na archivním záznamu Jaroslav Heyrovský.
Polarografie popisuje druhy látek v roztoku a jejich množství. O dva roky později s japonským chemikem Masuzó Šikatou vytvořil první polarograf. Tedy přístroj, který dokázal vše automaticky zaznamenávat. A to velmi detailně.
Poslechněte si reportáž o výročí 100 let od objevu polarografie Jaroslavem Heyrovským
„Takto upravenou polarografickou metodu možno použít k rychlé, přesné a citlivé analýze roztoku. Stanovila stopy látek v roztoku přítomných ve zředění jedna ku milionu. Například v jedné kapce krve jednu desetimiliontinu gramu olova,“ popisoval Heyrovský.
Následně se polarografie začala využívat v různých odvětvích průmyslu ke zjištění složení surovin nebo produktů. Uplatnila se nejen v medicíně, ale třeba i v potravinářství. Jaroslav Heyrovský se v roce 1959 dočkal za svůj objev Nobelovy ceny za chemii.
„Pane profesore Heyrovský, vy jste původcem jedné z nejdůležitějších metod současné chemické analýzy. Vás přístroj je mimořádně jednoduchý. Ukázal jste, že ho lze užít k nejrozmanitějším účelům,“ řekl během proslovu k předání Nobely ceny – podle zvyku také v rodném jazyce laureáta – švédský profesor Arne Ölander.
Jaroslav Heyrovský ovlivnil generace vědců po celém světě. Ti, kteří s ním osobně pracovali, oceňovali nejen jeho profesní dovednosti, ale i lidskost. Svou zkušenost v nahrávce Akademie věd popsal 81letý pan Lubomír Pospíšil, který se s Heyrovským v laboratořích potkával v roce 1963. I teď se stále aktivně vědě věnuje.
Brněnští vědci vyvíjejí bezdrátový neurostimulátor. Dobíjet ho má světlo, které pronikne tkáněmi
Číst článek
„Co mám jako dědictví po profesoru Heyrovském, co mě velice ovlivnilo, je duch laboratoře a přátelská atmosféra, která tam panovala. Vždycky říkám, jaký je šéf, takoví jsou jeho žací. Pan profesor Heyrovský nechal v každé laboratoři vyvěsit velikou ceduli, citát Faradaye: Pracuj, dokonči a publikuj,“ vzpomíná Pospíšil.
Současný odkaz
Dnes je po Jaroslavu Heyrovském pojmenován ústav fyzikální chemie Akademie věd a z jeho myšlenky vychází experti z různých koutů planety.
„Po světě, včetně Ameriky, je spoustu institucí, které buď používají tuto techniku a vědí, že používají polarografii, anebo používají ty základy a už ani nevědí, že stavějí na základech profesora Heyrovského. I když nevíme, že z toho vyházíme, je to tak, že ovlivnil řadu oborů,“ vysvětluje Radiožurnálu elektrochemik ze zmíněného ústavu Akademie věd a zároveň předseda České společnosti chemické Tomáš Navrátil.
Moderní přístroje už dokážou podrobně analyzovat působení léků v lidském těle, poškození DNA nebo další věci. „Výroba baterií, solárních článku – to znamená jednak uschovávaní energie, a jednak její zachytávání. To je taky vlastně princip, protože musíme provést elektrolýzu, stejně tak jako ji profesor Heyrovský prováděl na té rtuťové kapce,“ dodává Navrátil.
A na základě Heyrovského sto let starého objevu dnes fungují třeba glukometry nebo sondy upravující poměr benzinu a vzduchu v motorech.
