Koronavirus vyvolal revoluci ve sdílení vědeckých studií, píše italský deník. Rozšíří se na další nemoci?
V současné době vzniká obrovský počet studií, které jsou všechny publikovány bez omezení. Bylo by krásné a solidární, kdyby se toto svobodné sdílení rozšířilo na nejčastější nemoci, především pro lékaře ze zemí, které mají méně zdrojů, napsal italský deník La Repubblica.
Jak list poznamenává, snad pro útěchu, nebo aby viděli světlo na konci tunelu, se mnozí ptají, zda to všechno, co bylo lidstvo schopno udělat proti pandemii covidu-19, umožňuje přemýšlet o bohatší společnosti, která je solidárnější a rovnější.
Během epidemie se objevily smysl a hodnota společného postupu ke společným cílům a hodnotám, na něž si lidé obvykle vzpomenou jen ve chvílích mimořádným problémů - jako jsou ty, které způsobuje zemětřesení, nedostatek či zmíněná epidemie.
Měli jsme štěstí, o viru toho stále víme málo. Nelíbí se mi přirovnání k chřipčičce a rýmě, říká virolog
Číst článek
Jde právě o epidemie a spolupráci. „Abychom nalezli toto světlo, zaměřili jsme se na svět vědeckého výzkumu, který je asketický a chladný. Když jsme analyzovali publikované práce o koronaviru z prvních šesti měsíců od začátku pandemie, brzy jsme si všimli, že jejich počet (téměř 14 000) je desetkrát vyšší, než tomu bylo u nedávných virových epidemií, jako je SARS, ptačí chřipka, blízkovýchodní respirační syndrom (MERS) či prasečí chřipka,“ píše italský deník La Repubblica.
Vědecká komunita ukázala mimořádnou schopnost reakce na pandemii - 90 procent výzkumů bylo publikováno okamžitě a otevřeně, a to i v nejprestižnějších časopisech, jako je Nature a Science. Kterýkoliv lékař v každé části světa tak má v současnosti možnost rychlého přístupu k velkému množství informací, které mohou být rozhodující pro zlepšení prevence i terapie.
Dodat vakcínu proti covid-19 a nepodělit se o výsledky testů je znepokojivé, varuje farmaceut Mátl
Číst článek
Jde skutečně o významnou výhodu, protože lidstvo pomalu, jen den za dnem, zjišťovalo, jaké jsou nejlepší způsoby, jak nemoci čelit. Stačí si připomenout například obrat, který vedl k tomu, že se v prvních fázích nemoci dává přednost lékům na bázi kortizonu před jinými léky, původně velmi vychvalovanými, jako je hydroxychlorochin a další protivirové přípravky.
Skutečně jde o obrovský krok vpřed: počet sdílených prací překračuje o 50 procent počet těch, které byly realizovány na téma deseti chorob (zejména kardiovaskulárních nemocí, nádorů a respiračních chorob), jež dodnes usmrtily více lidí než koronavirus - až šestnáctkrát více.
Rozšíří se spolupráce?
Z hlediska spolupráce následuje nezbytně druhá otázka: je možné pracovat tak, aby se mimořádná dostupnost studií o koronaviru mohla rozšířit i na další nemoci, které mají velký dopad na veřejné zdraví?
Větší sdílení vědeckých výsledků by mělo nejen významný vliv na výzkum a klinickou praxi, ale bylo by také nesmírně užitečné pro státy, které mají menší zdroje a které mnohem častěji trpí závažnějšími dopady koronaviru i mnoha dalších chorob.
Řešení je na dosah ruky: rozdílné možnosti přístupu k publikacím o koronaviru a dalším nemocem by mohly být částečně vyrovnány, kdyby jejich autoři dávali na internetu k dispozici články, jež prošly vědeckou kontrolou, ale nebyly ještě publikovány. Aby byly práce ze sta procent přístupné, bylo by potřeba, aby vědci, instituce a vědecká sdružení spojili síly k tomu, aby byly zrušeny restrikce, například časové embargo.
„Tato cesta je plná překážek, jako je lhostejnost nebo výzkum s cílem zisku za každou cenu, a to i mezi vědci. Dnes ale máme o nástroj více - je to koronavirus, který ve světě, zvláště ve vydávání vědeckých prací, vyvolal revoluci. To ukazuje, že je možná skutečná změna. Nepromeškejme tuto příležitost,“ uzavírá italský deník.
