Zásadní vědecké momenty roku 2022? Nový protein, způsob komunikace nebo detailní snímky z vesmíru

Co přinesl rok 2022 ve vědě? Nebylo toho zrovna málo a došlo i k několika zásadním objevům nejenom na Zemi, ale i ve vesmíru. Došlo tak na první úspěšný test planetární obrany, nevídané obrázky z hlubin vesmíru díky Webbově dalekohledu. Vědci ale představili i nový lék na rakovinu nebo objevili protein na povrchu lidského vajíčka. Více se dozvíte v přehledu témat, na která se zaměřila vědecká redakce Českého rozhlasu.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

První fotografie dalekého vesmíru pořízená Webbovým teleskopem

První fotografie dalekého vesmíru pořízená Webbovým teleskopem | Zdroj: NASA

Lék na rakovinu

V létě začala v Česku druhá fáze klinických studií léku na nádory například plic, prostaty nebo kůže s označením SOT101. Několik let na něm pracuje biotechnologická společnost Sotio ze skupiny PPF. Na konci července ho v další fázi vývoje dostal jako první na světě pacient v Masarykově onkologickém ústavu v Brně.

Přípravek funguje na bázi Interleukinu 15. To je bílkovina, kterou máme běžně v těle a je zodpovědná za to, že si bílé krvinky dokážou poradit s viry a nádorovými buňkami.

Od července se lék ve fázi klinických studií dostal i k dalším pacientům na klinikách například ve Francii a Španělsku. I tak ale před sebou vědci mají ještě hodně práce. I když jsou dosavadní výsledky slibné, šanci na to, že jednou bude i v Česku vyvíjený lék běžně pomáhat, aktuálně odhadují zhruba na 20 procent.

Další krok v léčbě neplodnosti

Mezinárodní vědecký tým s českým vedením letos oznámil, že objevil nový protein. Nachází se na povrchu lidského vajíčka a hraje klíčovou roli při průniku spermií. Do budoucna by tato zjištění mohla výrazně ovlivnit léčbu neplodnosti.

Vědecký tým pod českým vedením objevil nový protein na vajíčku. Mohl by ovlivnit léčbu neplodnosti

Číst článek

Objevu předcházelo takřka 20 let výzkumů napříč kontinenty od Velké Británie přes Spojené státy až po Japonsko. Objev fúzního proteinu vajíčka by mohl do budoucna vylepšit metodiku asistované reprodukce. 

Ukládání dat

Jeden z dalších letošních zásadních objevů se zrodil v české světově velmi úspěšné vědecké instituci – Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd. Tým Miloslava Poláška vymyslel unikátní metodu ukládání dat do molekul, díky které by čipy s informacemi mohly mít jednou podobu neviditelné vrstvičky. Objev zveřejnil prestižní vědecký časopis Nature Communications.

Na první pohled to vypadá jednoduše – do molekuly se vloží dva různé kovy, které vytvoří čtyři kombinace, a z nich se sestaví jedinečné kódy, jejichž prostřednictvím zapíšeme nějakou informaci. Díky procesu chemické syntézy pak vědci dokážou přesně definovat, který kov bude na kterém místě.

Základem molekulárních kódů jsou takzvané cheláty, tedy látky, které umí do sebe zabudovat kovy. V tomto případě ze skupiny lanthanoidů, které mají paramagnetické vlastnosti, což znamená, že v blízkosti jiného magnetu vytvářejí vlastní magnetické pole.

Jedinečné signály zachycené nukleární magnetickou rezonancí se pak převedou na digitální jedničky a nuly a mohou tak vytvořit třeba i malou šifru pro nedůvěřivého recenzenta v časopise.  

Přenosná voda ze vzduchu

Unikátní český systém S.A.W.E.R., který z pouštního vzduchu vyrábí vodu, má svou mobilní variantu. Jmenuje se MAGDA (zkratka pro Mobile Autonomous Water Generator from Desert Air, pozn. redakce) a odborníci z Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT ji vyvinuli primárně pro armádní účely.

Může se ale využít například i při přírodních katastrofách, protože k jejímu převozu stačí auto s přívěsem.

Snímky galaxií nebo mlhovin

Letošní rok ve vědě přinesl mimo jiné nevídané obrázky z hlubin vesmíru. V létě vědci zveřejnili první data z vesmírného teleskopu Jamese Webba. Nejen astronomové se těšili na dosud nevídané podrobnosti. Od té doby na zemi proudí fotografie galaxií, mlhovin, ale i planet, které ještě nikdo na zemi v takové podobě neviděl.

Snímek NASA zobrazuje jižní prstencovou mlhovinu v blízkém infračerveném světle (vlevo) a ve středním infračerveném světle (vpravo) | Foto: NASA | Zdroj: NASA

Webbův teleskop úspěšně odstartoval z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně 25. prosince 2021. Do vesmíru jej vynesla raketa Ariane 5, přičemž se teleskop od rakety bez problémů odpojil 27 minut od startu.

Teleskop se pohybuje ve vzdálenosti 1,5 milionu kilometrů od naší planety, v bodě, kde se vyrovnávají gravitační vlivy Země a Slunce. Náklady na misi Webbova teleskopu představují v přepočtu 223 miliard korun.

Jak odklonit asteroid?

Lidstvu se poprvé v dějinách také podařilo změnit oběžnou dráhu planetárního tělesa. Ukazují to data z mise sondy DART. Ta se koncem září strefila do asteroidu Dimorphos, objeveného českými astronomy. Podle americké vesmírné agentury NASA tak první test planetární obrany dopadl úspěšně.

Pokus by mohl znamenat, že by Země mohla v případě hrozby v podobě asteroidů do budoucna čelit.

zuj, ova, mas, anr, evk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme