Věda pro děti: Kolik karátů má ryzí zlato a v jaké zemi jsou největší zásoby nevytěženého žlutého kovu?
Zlato, latinsky aurum, je první kov, který lidé začali těžit a zpracovávat. Zlato nerezaví, je odolné, ale zároveň poměrně měkké. Co znamená zlatá horečka? Je zlato jedlé? A existuje fobie, která se projevuje strachem z tohoto vzácného kovu? Odpovídá Rádio Junior.
Najít blyštivější, trvanlivější a tradičnější symbol bohatství je opravdu těžké. Není tedy divu, že lidstvo tenhle kov fascinuje už několik tisíciletí.
Kolik karátů má ryzí zlato a v jaké zemi jsou největší zásoby nevytěženého žlutého kovu?
V oblibě měli zlato třeba staří Egypťané. Například v Tutanchamonově hrobce se ho nalezlo několik tun.
Zatím těžaři vytěžili více než 200 tisíc tun a dalších zhruba 53 tisíc zbývá pod zemí. Nejvíce nevytěženého zlata pak čeká ještě v Austrálii.
Celkově se ale zřejmě nejvíce zlata nachází v oceánech. Lidé totiž dosud neobjevili metodu, jak zlato z oceánu dostat tak, aby to bylo efektivní a ekonomicky výhodné.
Kolik karátů?
Ryzost zlata se udává v karátech. Ty určují, jaký podíl ryzího, tedy čistého zlata se ve slitině nachází. Ryzí zlato má 24 karátů. V této podobě je ale opravdu příliš měkké, což je například pro výrobu šperků dost nepraktické. Na západě se proto nejčastěji využívá 14karátové zlato.
Tento dobře tepelně i elektricky vodivý drahý kov žluté barvy je také těžký, skoro třikrát více než železo.
Pokud se smíchá s litinami dalších kovů, je pevnější a navíc má pak jiné barvy, vzniká bílé nebo třeba růžové zlato.
Zlaté horečky
Investovat do zlata se vyplatí. Neztrácí na hodnotě, hodnota naopak z dlouhodobého hlediska neustále roste.
I protože je tak ceněné, probíhalo v historii nespočet zlatých horeček. Tento termín označuje přesun zlatokopů do místa objevu zlata a s tím spojené další reakce davu, který byl omámen vidinou snadného zbohatnutí. Nejznámější a největší zlaté horečky proběhly v Americe v 19. století.
Věda pro děti: Co patří mezi české korunovační klenoty? Jak těžká je koruna a kolik je na ní perel?
Číst článek
Středověcí alchymisté se také hojně snažili přeměnit různé kovy ve zlato. Například pomocí bájného kamene mudrců. Samozřejmě byli neúspěšní, a tak se často pokoušeli ošálit panovníky různými triky.
Jenže není všechno zlato, co se třpytí. Většinou tyto podvody skončily pro alchymisty dost špatně.
Zlato je totiž vážně žádané. Vždy se po něm toužilo a nejspíš i vždy bude. Ale nemusí to tak mít úplně každý, protože existuje i strach ze zlata, takzvaná aurofobie.
Zlato se nejčastěji využívá k výrobě šperků, v zubním lékařství, k výrobě elektrických kontaktů nebo k pozlacování jiných kovů.
Využít se dá i jako potravinářské barvivo. Například k pozlacení dobrot přidává se do likérů, takže v určité formě je i jedlé.
