Zemětřesení v jižních Čechách nezpůsobí škody. Síla 3,9 stupňů je obvyklá jen na Chebsku, vysvětluje vědec
Jižní Čechy zasáhlo zemětřesení, u Mirotic na Písecku seizmografy zaznamenaly otřesy o síle skoro čtyři stupně. Lidé na sociálních sítích psali, že zemětřesení pocítili až na Šumavě. Žádné velké škody ale nezpůsobilo. „V tomto případě mimo jiné díky tomu, že se odehrálo v relativně větší hloubce, než bývají třeba zemětřesní na západě Čech,“ vysvětluje na Radiožurnálu Aleš Špičák, ředitel Geofyzikálního ústavu Akademie věd.
Je 3,9 stupně na české poměry silné zemětřesení?
Na české poměry ano. Odmyslíme-li si západočeskou oblast severně od Chebu, tak je to opravdu něco, co na území ČR není obvyklé.
Zemětřesení v jižních Čechách nezpůsobilo velké škody. „V tomto případě díky tomu, že se odehrálo v relativně větší hloubce, než bývají třeba zemětřesení na západě Čech,“ vysvětluje vědec Aleš Špičák
V Česku občas evidujeme otřesy právě na Chebsku, jak obvyklé je ovšem zemětřesení pro oblast v jižních Čechách?
Zemětřesení o síle do čtyř (stupňů), ale třeba i silnější, mohou v zemské kůře nastat v podstatě kdekoliv na světě, tudíž i u nás. V této oblasti byla geologická historie dramatická před několika stovkami milionů let, což se samozřejmě podepsalo do zemské kůry.
Zanechalo to v ní různé zlomy a různě nastavené horninové bloky. Horniny mají určitou paměť, čili může zde tu a tam dojít k nějakému rychlému posunu na kontaktu horninových bloků, který se mění současnými pohyby na okrajích litosférických desek, které jsou od nás ve velké vzdálenosti.
Je to právě jakési statistické občasné doznívání dřívější historické činnosti. V okolí Orlické přehrady například v prvním desetiletí tohoto století, po roce 2000, došlo k několika zemětřesením, která byla v nejbližších obcích pocítěna.
V roce 2007 mělo jedno z těchto zemětřesení sílu 2,3 (stupně). Jak jsem říkal, pocítěná zemětřesení na území ČR se vyskytují průběžně.
Může zemětřesení o této síle způsobit nějaké škody?
Škody by způsobit nemělo. Speciálně v tomto případě mimo jiné díky tomu, že se odehrálo v relativně větší hloubce, než třeba ta západočeská. Ta se odehrávají v hloubce osm nebo devět kilometrů, ale toto zemětřesení bylo v hloubce přes patnáct kilometrů. V tuto chvíli nám vychází hloubka osmnáct kilometrů.
Pochopitelně čím hlouběji, jinými slovy čím dále je zdroj energie od zemského povrchu, tím menší energie se na zemský povrch dostane.
