O víkendu budou padat hvězdy. Hodinu po nedělní půlnoci budou Orionidy pozorovatelné nejlépe

O víkendu dosáhne svého vrcholu meteorický roj Orionidy. Ještě několik dní poté ale můžeme na obloze vídat takzvané padající hvězdy. Orionidy jsou na podzimní obloze každoroční úkaz. „Tyto meteorické roje pocházejí ze slavné Halleyovy komety, která je zajímavá také tím, že kromě Orionidů je mateřskou kometou i roje takzvaných Eta-Aquarid, které jsou pozorovatelné na začátku května,“ vysvětluje Pavel Koten z Astronomického ústavu Akademie věd.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Orionidy

Orionidy | Zdroj: Profimedia

Kolik meteorů na obloze uvidíme?
Maximum meteorického roje nastane v noci v ranních hodinách ze soboty na neděli. V tu dobu bychom mohli být schopni na jasné a tmavé obloze vidět zhruba 20 meteorů, které patří k tomuto meteorickému roji.

Mohl byste doporučit přesnou hodinu, kdy bychom se měli dívat?
Vhodné podmínky jsou zhruba po jedné hodině ranní, protože Měsíc bude pod obzorem a radiant meteorického roje už bude dostatečně vysoko. Takže bychom měl vidět relativně dost meteorů.

Předpokládám správně, že je to každoroční úkaz, ke kterému dochází na podzim. Budou se něčím letošní Orionidy lišit?
Budou takové, řekněme, průměrné. V minulých letech aktivita dosahovala i větších počtů, ale pro letošní rok se vyšší aktivita nepředpokládá. Takže by to měl být takový běžný rok pro tento meteorický roj.

Kde se vůbec Orionidy berou?
Orionidy stejně jako jiné meteorické roje nazýváme podle souhvězdí, ze kterého zdánlivě létávají, to znamená souhvězdí, ve kterém leží takzvaný radiant. V tomto případě je to souhvězdí Orionu.

Ve skutečnosti ty meteorické roje pocházejí ze slavné Halleyovy komety, která je zajímavá také tím, že kromě meteorického roje Orionidů je mateřskou kometou ještě dalšího roje, takzvaných Eta-Aquarid, které jsou pozorovatelné na začátku května.

Jak daleko od komety musí úlomky letět, než se dostanou do naší zemské atmosféry?
Dráha Halleyovy komety se naštěstí pro nás k Zemi příliš nepřibližuje. Nejbližší bod má zhruba asi 22 milionů kilometrů od zemské dráhy. To je dobře, protože nehrozí, že bychom se s touto kometou někdy srazili.

Na druhou stranu to samozřejmě znamená, že meteory potřebují poměrně dlouhý čas na to, aby se vlivem různých gravitačních a jiných aspektů dostali do blízkosti zemské dráhy.

Odhady jsou, že to trvá několik set, možná i několik tisíc let, než se dráha meteorů změní natolik, aby se mohly srazit se zemí. Takže se jedná o poměrně staré meteoroidy.

Lukáš Matoška, kac Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme