Nejsem syn pekla, říká bývalý kněz, který se přihlásil k homosexuální orientaci

Málokdy se stane, že se dozvíte o knězi, který odejde z církevního řádu. Jiří Pešek to udělal, a navíc se přihlásil i ke své homosexuální orientaci. Dnes žije v registrovaném partnerství a o důvodech svého rozhodnutí mluvil v pořadu Hovory Českého rozhlasu Plus.

Doporučujeme Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jiří Pešek, kněz

„Znám kněze, kteří v církvi oznámili, že jsou jinak sexuálně orientovaní, a začali mít v řádu problémy se šikanováním,“ říká Jiří Pešek. | Foto: Radek Kalhous | Zdroj: Fotobanka Profimedia

„Já sice opustil službu duchovního Římskokatolické církve, ale stále jsem věřící a z církve jsem neodešel,“ přiznává Jiří Pešek. De facto šlo o suspendaci biskupem, protože svévolně opustil službu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý rozhovor Evy Hůlkové

O návratu neuvažuje, ale kdyby se něco změnilo, asi by mu v tom nějaké nařízení nebránilo. „Kdybych všechno odvolal a učinil patřičná pokání, tak by se to asi mohlo jakoby vrátit. Taky by ale asi musela některé postoje změnit i církev.“

Jiří Pešek byl taky vojenským kaplanem u 42. mechanizovaného praporu v Táboře. „Po 16 letech farářování jsem dospěl do bodu, kdy mi najednou, a velmi radikálně, přestal vyhovovat celibát a osamocený způsob života… Uvědomil jsem si, že jsem to celou dobu schovával pod kleriku. Popravdě, kněze se nikdo ani nezeptá, jak je na tom se svou sexuální orientací.“

V katolické církvi panuje vůči LGBT hysterie, říká kněz, kterého stál coming out málem život

Číst článek

Zkusil jsem armádu

Sám v sobě to prý řešil spoustu let. Definitivní rozhodnutí přišlo až v 38 letech. „Když se můj odchod z kněžské služby blížil, tak jsem zkusil armádu. Mluvil jsem o tom i se svým biskupem, který mi doporučil krizi kněžství překonat právě v armádě…“ Zkoušel to celé dva roky, a právě při této zkoušce narazil na muže, se kterým dnes žije v registrovaném partnerství.  

Jiná sexuální orientace, navíc duchovního, je ve společnosti nebo v církevních kruzích tabu, o kterém se nemluví. Pak ale taky mohou přijít z okolí obavy, projeví se předsudky, emoce a negativní očekávání. „Znám kněze, kteří v církvi oznámili, že jsou jinak sexuálně orientovaní, a začali mít v řádu problémy se šikanováním.“

Asi i proto trvala cesta k definitivnímu rozhodnutí Jiřího Peška tak dlouho. „Bylo to mé celkové vyhoření a velká touha po změně. Každý den jsem viděl, že už to nedávám… Ta samota, skrývání… prostě jsem do toho nakonec šel naplno a hlavně, chtěl jsem být upřímný sám k sobě. Hledal jsem asi trochu originální Boží cestu,“ říká rok a půl po odchodu. 

Vydává svědectví

„Knězem jsem byl ale opravdu rád,“ přiznává Pešek. „Často na tu dobu vzpomínám a taky mi zůstalo plno přátel. Těm, u kterých jsem se bál, že je můj odchod zraní, jsem posílal i osobní dopisy…“ A reakce?

„Snad pro ně jistě až šokující informace, co se to s tím mým životem děje, mohla být inspirací nebo lekcí, která i je mohla posunout dál. Důležité je brát lidi takové, jací jsou, a naopak nebát se přijmout i nějakou jejich jinakost. Já se rozhodl vydat svědectví. Že jsem se najednou nestal synem pekla, který někde trpí pod vlivem svého hříšného rozhodnutí. Chci jít tou cestou dál, jako svědectví o lidské lásce a Boží velkorysosti,“ dodává Jiří Pešek. 

Eva Hůlková, Věra Luptáková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme