Nízký plat a práce i 20 hodin v kuse. V Británii je moderní otroctví závažný problém, říká gerontoložka
Nedostatek kvalifikované pracovní síly nahrává rozvoji moderního otroctví. Jenom ve Velké Británii se počet zneužívaných lidí v pečovatelských službách oproti loňskému roku zdvojnásobil. Dopouštějí se toho i pracovní agentry. „I kdyby to bylo individuální zneužívání, je to prostě kriminální čin. V Británii je to velmi závažný a rozšířený problém, proti kterému se vláda snaží bojovat i pomocí legislativy,“ upozorňuje gerontoložka Iva Holmerová.
„Moderní otroctví ve Velké Británii je závažný problém, protože se týká velkého počtu lidí, kteří tam přicházejí za prací. Jedná se o sektor zdravotní a sociální. Pracovníci jsou velmi špatně placení a není výjimkou, že pracují i dvacet hodin denně bez jakéhokoli volna,“ popisuje gerontoložka Iva Holmerová v pořadu Jak to vidí... na Dvojce.
Podle zprávy BBC, která na problém nedávno znovu upozornila, nebezpečí nehrozí ale jenom lidem ze strany rodin, které zaměstnávají jednotlivce v péči o své blízké.
Zahraniční pracovníky velmi často zneužívají i agentury, které jim práci zprostředkovávají. Jedná se tedy až o systémové zneužívání.
„I kdyby to bylo individuální zneužívání, je to prostě kriminální čin. Ale právě v Británii je rozšířený problém, proti kterému se vláda snaží bojovat i pomocí legislativy,“ doplňuje Holmerová.
Minimální důstojná mzda opět vrací úder. V Česku se skutečně nežije nad poměry
Číst článek
Vážná je ale podle ní situace i v celé Evropě. „Dříve se hovořilo jen o odlivu mozků, kdy vzdělaní lidé odcházeli do bohatších zemí. Nyní se hovoří o odlivu pečujících. Z jihovýchodu se tito lidé přesouvají na západ a na severozápad a jsou velmi křehcí a zranitelní, proto je velmi důležité o tom mluvit.“
Sociální služby v Česku
V Česku byl před dekádou uzákoněn příspěvek na péči pro lidi, kteří ho potřebují.
„Příspěvek je vyplácen jim, což je obrovský pokrok zejména u lidí se zdravotním postižením a u těch, kteří nemají mentální postižení nebo demenci. U starších pacientů, kteří jsou nesoběstační, to ale představuje problém. Určitě by tedy bylo dobré zajistit lepší sociální práci, lepší organizaci. V principu je ale tento zákon dobrým východiskem pro zajištění sociálních služeb,“ vysvětluje Holmerová.
V Česku chybí pečovatelé, v létě je situace horší. Zájemce odrazuje cestování i nestálá pracovní doba
Číst článek
V porovnání třeba s Velkou Británií jsou na pečovatele a pečovatelky v Česku kladeny vyšší nároky. V principu jsou definovány dva typy pracovníků. První mají pouze základní vzdělání, měli by si ale doplnit alespoň stopadesátihodinový kurz.
„Zdá se to nedostatečné, ale třeba v Británii nemají ani takovýto základ,“ srovnává gerontoložka.
Kvalifikovanějším členem týmu sociálních služeb jsou sociální pracovníci, kteří mají vysokoškolské vzdělání.
„Resort sociálních služeb zaměstnává ale také zdravotnické pracovníky, o čemž se teď vede veliká diskuse. Protože se ukazuje, že do pobytových služeb přicházejí lidé s komplikovanou zdravotní problematikou. Zajistit jim tedy lepší úroveň zdravotní péče je nutnost. Čili je to otázka spolupráce zdravotnických pracovníků, sester, ergoterapeutů, fyzioterapeutů, samozřejmě ve spolupráci s lékaři,“ uzavírá Iva Holmerová.
