V 68 letech si nechala odnosit dítě, otcem je zesnulý syn. ‚Není to běžné, snad to klapne,' říká expert

Španělská herečka Ana Obregónová si v 68 letech nechala odnosit dítě náhradní matkou. Týden poté, co zveřejnila informaci o miminku, oznámila, že otcem je její zesnulý syn. Její dcera je tak zároveň její vnučkou. Je to etické? „Podle věkového kritéria se nedá vždy rozhodovat,“ říká pro Český rozhlas Plus přednosta Ústavu humanitních studií v lékařství 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy Jaromír Matějek, který se věnuje etickým otázkám.

Rozhovor Madrid Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Těhotenství (ilustrační foto)

Náhradní mateřství je i otázkou peněz (ilustrační foto) | Zdroj: Shutterstock

Jak etické je pořídit si dítě v 68 letech a navíc od náhradní matky?
Pokud se máme vyhnout různým pocitům, dojmům a nepojmenovaným názorům, měli bychom vědět, že o dětech rozhodujeme podle standardu nejlepšího zájmu. Máme se vůči dítěti chovat tak, aby jeho rozvoj mohl být co nejkomplexnější, co nejhlubší, co nejpestřejší.

Porodit cizí dítě? Náhradní mateřství je v Česku možné, ale ne za peníze. Využívají ho desítky žen ročně

Číst článek

Je v zájmu dítěte mít v době narození osmašedesátiletou matku?
Intuitivně bychom řekli, že je na tom asi něco divného. Ale – a to ale je velkými písmeny se dvěma vykřičníky – musíme si uvědomit, že bohužel umírají i mladší rodiče. Děti vychovávají babičky, dědečkové... A vychovávají je skvěle. Podle věkového kritéria se nedá rozhodovat.

Herečka Ana Obregónová argumentovala tím, že posledním přáním jejího zesnulého syna bylo přivést na svět vlastní dítě. Považujete to za legitimní důvod jejího rozhodnutí?
Ona to asi za legitimní považuje, protože se rozhodla to udělat. Ale tady bychom potřebovali vědět víc od jejího syna. Co si vlastně představoval pod tím přivést na svět vlastní dítě? A jestli si představoval, že by to proběhlo tímto způsobem. To bohužel nevíme.

Když budu mluvit za lidi, kteří by to velmi kritizovali, jak etické je připravit potomka, v tomto případě vnučku, o oba rodiče už při narození? Otec byl tou dobou mrtvý a náhradní matka se práv vzdala zřejmě hned po porodu.
Pokud se máme bavit o etice, tak je tu znovu standard nejlepšího zájmu, podle kterého je to potřeba posoudit. Samozřejmě že to pro dítě není asi úplně standardní nebo nejběžnější situace. Ale umírají i mladí lidé, o děti pečují starší... Bude to mít asi složité, ale snad jí to klapne.

Dítě si nemůže vybrat podmínky narození. Anonymita dárců by měla být prolomena, míní právník

Číst článek

Ve Španělsku je náhradní mateřství nelegální. Je jednoduché obejít pravidla adopcí v cizím státě? 
Záleží na tom, ze kterého státu člověk je a nad kterým státem uvažuje, že by v něm proběhlo náhradní mateřství. Je to otázka legislativy, kompatibility, dostupnosti zdravotních služeb v tom i onom státě. A potom je to – ale nechci to nějak bulvarizovat – otázka peněz. Otázka peněz a informací.

A jak to funguje v Česku? Byl by možný podobný postup i u nás?
V Česku standardně náhradní mateřství funguje tak, že se poskytuje páru, který nemůže mít děti. Najdou si náhradní matku, se kterou má muž pomocí in vitro oplození dítě. Žena dítě porodí a z pohledu české legislativy se stává matkou, ale může se hned po porodu svých práv vzdát. Partnerka otce potom dítě adoptuje.

Využívají v Česku lidé běžně služeb náhradních matek? Jak častá je taková praxe?
Pokud vím, oficiální data nejsou. Ale nalezl jsem informaci, že v roce 2018 se mluvilo o 200 dětech za rok. Teď předpokládám, že to bude víc.

Lucie Vopálenská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme