Problémové chování u dětí je trestáno, ale neřeší se. Ministerstvo to chce změnit, zřizuje speciální týmy
Traumata, psychické problémy, násilí v rodině. To je jen krátký výčet příčin takzvaného náročného chování některých žáků. Podle České školní inspekce se s ním učitelé v posledních letech setkávají stále častěji. Na některých školách přitom přetrvává trestání žáků za nevhodné chování před skutečným řešením problémů, které ho vyvolaly. Ministerstvo školství to chce změnit a zajistit tak větší podporu žákům i učitelům.
Na chodbách základní školy ve Zruči nad Sázavou povykují o přestávce desítky dětí. Některé ale z kolektivu odcházejí hledat klid do takzvané konzultovny týmu duševního zdraví.
„Máme tady takovou skupinku dětí, která se sem chodí uklidnit, schovat, popovídat si, odpočinout si nebo si obyčejně pohrát. Máme tady také spoustu her, antistresové pomůcky, se kterými si děti můžou hrát. Je tu přívětivé prostředí, aby tu lidem bylo dobře,“ vysvětluje sociální pracovnice Hana Měkotová, která je součástí týmu duševního zdraví.
Na zkoušku ho tu zavedli před dvěma roky. Jsou v něm ještě školní psycholog, speciální pedagog a zdravotní sestra.
Bodná rána, která není vidět, ale způsobuje škody. Psychiatr Pöthe o traumatu
Číst článek
„Měli jsme tu chlapce, který se projevoval velmi náročně. Škola si se situací nevěděla rady. Po mnoha schůzkách s rodiči to nikam nevedlo. Ten chlapec by patrně mohl skončit v psychiatrické nemocnici nebo na diagnostickém pobytu. Po intervenci týmu začal lépe fungovat ve třídě,“ popisuje Měkotová.
Zlepšit chlapcův psychický stav i jeho chování se podařilo hlavně díky individuální přístupu. Na jiných školách, kde podobné týmy nejsou, se ale učitelé více soustředí na špatné chování dítěte, než na jeho hlubší příčinu.
Restrikce, ne pomoc
„Inspekce zjistila, že školy téměř výhradě uplatňují restrikce. To znamená kázeňské postihy a tresty za problematické projevy chování,“ potvrzuje zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.
‚Je to tenký led.‘ Emoce je dobré ventilovat, ale nezahlcovat tím okolí, doporučuje psychiatrička
Číst článek
Neřešení hlubších příčin špatného chování ale podle ní může nakonec vést i k hrubým nadávkám dětí kantorům nebo fyzickému násilí.
„Dítě nemá způsob, jak vyjádřit, že se mu nedaří, že není psychicky v pohodě, že si do školy nese obrovskou nálož stresu. To se vždy projeví na jeho chování. Dítě většinou nemá jiné prostředky, jak se vyjádřit jinak, než že je buď zamlklé, nebo působí agresivně, napjatě či útočně,“ míní Šimáčková Laurenčíková.
Problém si uvědomuje i ministerstvo školství. Chce proto vzdělávací systém upravit, aby odpovídal současným potřebám.
Problém děti vést
„Dlouhodobě narůstá počet dětí, které mají odlišné chování. A ve školách narůstá i počet pedagogů, kteří mají problém ty děti vést,“ dodává zmocněnec rezortu pro duševní zdraví dětí Ferdinand Hrdlička.
Úzkosti až sebevražedné myšlenky. Covid prohloubil psychické potíže u mladistvých, varují odborníci
Číst článek
Podle Hrdličky by například podobné týmy jako ve Zruči měly postupně vzniknout po celé republice. V každém regionu mají působit dva při střediscích výchovné péče a dojíždět do okolních škol.
„Klíčová je podpora přímo ve školách, tak aby nemuselo docházet k tomu, že žák nebo rodič musí někam dále dojet. Pomoc a podpora by měla přijít zevnitř,“ říká Hrdlička.
Plány ministerstva nicméně může ještě ovlivnit vyjednávání o rozpočtu. Jen na fungování týmů totiž bude potřebovat zhruba 90 milionů korun ročně. Podniknout chce i další kroky.
Od roku 2025 plánuje systémově financovat školní psychology, na které doposud školy získávaly finance z evropských peněz. Chce také více podpořit třídnické hodiny a změnit se má i vzdělávání učitelů.
