Tomuhle říkáte rovnost? Islanďanky stávkují za stejné platy, jako mají muži, poprvé od roku 1975
V úterý se na Islandu koná první ženská pracovní stávka od roku 1975. Podle organizátorů plánuje nepracovat 90 procent žen, stávky se hodlá zúčastnit i islandská premiérka Katrín Jakobsdóttir. Organizátoři doufají, že stávka zvýší povědomí o rozdílu v platovém ohodnocení mužů a žen, ale také na genderově orientované a sexuální násilí. Protest nejvíce zasáhne zřejmě zdravotnictví a školství.
I přes to, že Island provází reputace globálního lídra v oblasti genderové rovnosti, vydělávají zde stále muži v některých profesích až o 21 procent více. A více než čtyřicet procent žen má zkušenost s genderově orientovaným a sexuálním násilím, píše The Guardian.
Jasný nástupní plat a rovné mzdy. Evropská unie schválila směrnici o transparentním odměňování
Číst článek
Myšlenka za úterní stávkou je výzva k odstranění rozdílů v odměňování žen a mužů zveřejňováním mezd pracovníků v profesích s převahou žen a také k opatřením proti genderově orientovanému a sexuálnímu násilí s důrazem na pachatele.
„Island je považován za ráj pro genderovou rovnost,“ připomněla Freyja Steingrímsdóttir jedna z organizátorek akce a ředitelka komunikace v Islandské federaci pro veřejné pracovníky
„Ale v ráji pro genderovou rovnost by neměl existovat 21procentní mzdový rozdíl a němelo by tu být čtyřicet procent žen, které mají zkušenosti s genderově orientovaným a sexuálním násilím. To není věc, o kterou ženy po celém světě usilují,“ dodala.
Organizátoři stávky také tvrdí, že práce, které se tradičně asociují se ženami, jako například úklid nebo pečovatelství, jsou nadále podhodnocené a nedostatečně placené.
Stávkující rybářky i premiérka
Jde o první celodenní stávku žen v zemi od roku 1975, slogan akce je „Tomuhle říkáte rovnost?“. Na protestu spolupracuje na čtyřicet různých islandských organizací.
Svou účast na stávce potvrdily pracovnice z rybářského průmyslu, učitelky, zdravotní sestry a dokonce i premiérka Katrín Jakobsdóttir. „V první řadě tím prokazuji solidaritu s islandskými ženami,“ uvedla k tomu.
Nízké platy jdou za univerzitami, míní náměstek. Jsou podfinancované, oponuje akademik
Číst článek
Ženy a nebinární lidi by v průběhu stávky podle plánů neměli vykonávat žádnou placenou a neplacenou práci a dokonce ani domácí práce. Měli by tak ukázat na svůj přínos pro společnost.
Protestující vyjdou do ulic v jedenácti islandských městech, v Reykjavíku se počítá s účastí 25 tisíc lidí.
„Snažíme se spojit všechny body a ukazujeme, že násilí na ženách a podhodnocená práce žen jsou dvě strany stejné mince a vzájemně se ovlivňují. Navzdory hnutí MeToo a dalším, co požadují rovnost, se ženy na Islandu stále nemohou spolehnout na soudní systém, když se jedná o sexuálně násilné zločiny,“ řekla Drífa Snædal, která je ve výkonném výboru stávky a je mluvčí Stígamót, poradenského a vzdělávacího centra pro sexuální násilí.