Expert: Školy kladly důraz na well-being ukrajinských dětí, teď ale mohou mít problém s přijímačkami

Řada ukrajinských žáků vnímá české základní školy jako snadné. Vyplývá to ze studie národního institutu Syri, která se zaměřila na adaptaci ukrajinských žáků na vzdělávání v českých základních školách. Výzkum jako jednu z příčin zmiňuje důraz na sociální začlení, které školy upřednostnily před akademickými standardy. „Problémy mohou nastat pří přijímacích zkouškách na střední školu,“ upozorňuje výzkumník Petr Hlaďo v rozhovoru pro iROZHLAS.

Brno Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ministerstvo zdravotnictví nepočítá s tím, že by se opakoval loňský scénář, kdy už v říjnu se většina škol zavřela a většinu školního roku strávili děti a učitelé na online výuce. Jednotlivým třídám a možná i celým školám však uzavření v případě většího rozšíření nákazy hrozí.

Řada ukrajinských žáků vnímá české základní školy jako snadné, uvádí studie národního institutu Syri (ilustrační foto) | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Studie Syri se zaměřila na míru adaptace ukrajinských žáků v českých základních školách. Co z ní vyplynulo?
Hlavní poznatek je, že základní školy se soustředily především na adaptaci sociální s tím, že jejich hlavním cílem bylo, aby se žáci cítili ve škole dobře, aby začali navazovat kontakty s českými spolužáky a učiteli.

Národní koordinátorka: Kvůli špatné češtině Ukrajinci nemohou sehnat práci, pomoci by mohl e-learning

Číst článek

Školy se soustředily na well-being žáků, ale zároveň s tím byla upozaděna akademická adaptace, což je záležitost zejména získávání znalostí a dovedností žáků.

A to vedlo k tomu, že žáci, pokud se blíží ukončení základní školy, by mohli mít problémy s přechodem na střední školu.

Taky se ukázalo, že školy, i když se domnívaly, že sociální adaptace probíhá dobře, tak tomu až tak není. Většina ukrajinských žáků, obzvláště ve velkých kolektivech, kde je jich víc, má tendenci k segregaci.

To znamená, že vytváří homogenní svazky nebo homogenní přátelství právě s ukrajinskými žáky a s těmi českými se příliš nekamarádí. A obdobně je to vlastně i u českých žáků.

Ve výzkumu uvádíte, že výsledkem je situace, kdy je ve škole na žáky vyvíjen záměrně malý tlak z důvodu jejich well-beingu, avšak zároveň se akceptuje jako pravděpodobný jejich budoucí neúspěch. Znamená to tedy, že české základní školy upřednostňují psychické zdraví ukrajinských žáků na úkor jejich kvality vzdělání?
Minimálně v době našeho výzkumu tomu tak bylo. Požadavky na ukrajinské žáky byly výrazně nižší než na žáky české. Těch důvodů bylo samozřejmě víc než well-being.

V Česku bylo k počátku dubna 325 742 uprchlíků z Ukrajiny s dočasnou ochranou, dvě třetiny jsou ženy

Číst článek

Bylo to dáno i tím, že jazyková vybavenost ukrajinských žáků byla nižší, takže jejich integrace do běžného proudu českých žáků byla problematická. Učitele volili variantu, kdy měli na ukrajinské žáky nižší požadavky tak, aby odpovídaly i jejich jazykové výbavě.

Ale celkově lze teď říct, že situace vedla k tomu, že učitelé upřednostňovali well-being před samotným vzděláváním. Ale už se to začíná proměňovat a školy se snaží najít mechanismy, jak vlastně přiblížit nároky na ukrajinské žáky kurikulu, které mají čeští žáci, a požadavkům, jaké na ně jsou.

Přijímačky na střední

Promítá se to i do výuky českého jazyka? Jsou teď školy lépe připravené, mají nějaké metodiky učení češtiny?
To je další zjištění naší studie, protože učitelé českého jazyka studovali český jazyk ne jako výuku druhého cizího jazyka, ale jako český jazyk. A tím pádem nejsou dostatečně připraveni na to, aby ho vyučovali jako cizí jazyk nebo vlastně český jazyk pro cizince.

To je poměrně velký problém a školy nemají možnost zajistit takovou přípravu žáků, kterou by vyžadovali. Byť se snaží se s tímto vypořádat, tak se přesto dá říct, že nemají kvalifikované učitele pro výuku českého jazyka jako cizího jazyka.

Zmiňoval jste, že nároky na ukrajinské a české žáky jsou jiné a může se to promítnout v přijímacím řízení na střední školy. Je to oprávněná obava?
Myslíme si, že to oprávněná obava je. Začali jsme ještě pracovat na následující etapě výzkumu, kde máme kolem 20 ukrajinských žáků, kteří jsou na konci základního vzdělávání.

Vraťte unesené děti, vyzývá Kyjev Moskvu. Rusko jich mělo z Ukrajiny odvézt téměř 20 tisíc

Číst článek

Už jsme s nimi vedli rozhovory před přijímacími zkouškami, které je čekají v dubnu, a máme v plánu s nimi vést rozhovory po proběhnutí těchto přijímacích zkoušek a potom s odstupem asi půl roku, kdy už by měli být na středních školách. Pokud se jim tato tranzice podaří.

Ale pokud bych měl odpovědět na vaši otázku, tak je tady velké riziko toho, že žáci skutečně nebudou dostatečně připravení. Co je určitým polštářem, je, že v matematice ukrajinští žáci, pokud přicházeli do českého vzdělávacího systému, tak byli v učivu o něco napřed oproti českým žákům, protože výuka tam je trošičku jiná.

I to kurikulum, když se vyučuje, tak je trošku jiné než v českém vzdělávacím systému. Tím pádem konkrétně v matematice problémy třeba nebudou. Ale následně by mohly být problémy třeba s jazykovou výbavou, nebo pokud by žák dělal i nějaké jiné zkoušky než z matematiky a českého jazyka, třeba talentové, tak by to problém být mohl.

Zlomová hranice

Vyjadřovali se k tomu sami ukrajinští žáci v nějakém srovnání ukrajinského a českého školství? Reflektovali nějak české školství sami žáci, případně jejich rodiče?
V souboru jsme měli pouze několik málo žáků, kteří byli v devátém ročníku. A tady tuto obavu spíš než žáci vyjadřovali ukrajinští rodiče. Ti rodiče, kteří vlastně posuzovali naši školu jako lehčí, protože vycházeli z nároků, které škola na jejich dítě kladla, a proto měli i obavu, že by právě u těch přijímacích zkoušek jejich dítě mohlo být znevýhodněné oproti českým žákům.

V Česku je 30 tisíc ukrajinských dětí bez rodičů. Na jižní Moravě jim budou pomáhat terénní pracovníci

Číst článek

Máte nějaké doporučení pro lepší adaptaci? Jaké by měly být cíle pedagogů, mohou něco udělat konkrétně?
Co se týče začleňování žáků do kolektivu české třídy, tak tam jsme exaktně zjistili, že s rostoucí mírou počtu ukrajinských žáků ve třídě jejich socializace klesá, respektive jejich začleňování do kolektivu klesá.

Zlomovou hranicí se ukázalo 20 procent žáků. To znamená, to jedno z našich hlavních doporučení je – pokud školy chtějí, aby jejich sociální adaptace probíhala hladce –, aby nezařazovaly do třídy více než 20 procent ukrajinských žáků.

A co se týká dalších kroků, tak školy by měly čím dál více dbát na akademickou adaptaci, nastavovat přiměřené požadavky, očekávaní na ukrajinské žáky. A tomu přizpůsobit jejich hodnocení.

Tereza Genserková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme