Když si hraje se svým dítětem, občas potřebuje oči kamarádky. Díky Světlušce se může odvděčit finančně
Poličky v obýváku nevidomých manželů Hegrových jsou plné dětských her. Mají je tam pro svého syna Velena, kterému je tři a půl roku. Aby s ním ale mohla maminka Kateřina některé z nich vůbec hrát, potřebuje někoho se zdravýma očima. Nejen kvůli tomu přichází do bytu nevidomých rodičů asistentka a kamarádka Jana Lerchová. Zaplatit jí můžou díky příspěvku od Světlušky.
Nevidomá maminka Kateřina Hegrová pokládá ruce na papír. Její malý syn jí je posouvá po pěnových samolepkách, které dohromady tvoří tělo mývala. Ještě pár detailů mu přece jenom zbývá, třeba připevnit zorničky.
Při práci s dítětem často potřebuje oči asistentky Jany. Díky Světlušce se jí může odvděčit i finančně
Žena nedokáže chlapci sama přesně poradit, kam je má nalepit.
Chlapec tak potřebuje rady od asistentky Jany Lerchové. Jsou to právě její oči, které v některých situacích zastupují ty Kateřininy, hlavně při práci s jejím dítětem.
„Chci, aby některé věci dělal podle návodu, aby se učil, že to není jen o tom, že se to nějak nalepí a nějak to bude, ale aby věděl, že se to má dělat hezky a přesně. K tomu potřebuji někoho, kdo na to vidí,“ popisuje Kateřina.
Koncert živě
Koncert odvysílá živě ČT1 a Český rozhlas Radiožurnál v sobotu 7. října ve 21.20.
Během koncertu budou lidé moci podpořit Světlušku odesláním dárcovské SMS, přispět online přes web svitimstale.cz nebo prostřednictvím QR platby ze svého mobilního bankovnictví.
Její kamarádka Jana musela za tu dobu naučit něco nejen Velena, ale i sebe samu. „Odění dvou nevidomých s kočárkem a k tomu své malé dítě byla velká výzva. Pak jsem se naučila Braille. Neříkám, že ho dneska umím v obou směrech – i psát i číst, ale aspoň trochu,“ přibližuje Jana.
Slepecké písmo využívá paní Jana třeba při tom, když Kateřině popisuje některé hry, například karty, tak, aby je mohla žena se synem hrát. „Tady je nápis a tady jsou ještě velikosti, abychom si mohli porovnat, co je větší, co je menší,“ ukazuje Jana.
Samozřejmě ale nastávají v domácnosti dvou nevidomých rodičů s dítětem i závažnější situace, kdy se hodí někdo, kdo může chlapečka zkontrolovat zrakem.
„Když jsem myslela, že jsem mu nešikovně přivřela prst do dveří, ale nic jsem na tom prstu nemohla najít, tak jsem volala SOS, aby se podívala, jakou má prst barvu. To byl ještě hodně malý,“ přiznává Kateřina.
Velenovy prstíky byly a jsou naprosto v pořádku. A teď, když je větší, je obratně používá při spoustě činností, při kterých se mu Janiny oči opravdu hodí. Třeba když kreslí, stříhá plastelínu nebo z ní zdobí vymodelovanou pizzu.
Dobrovolničení přináší pocit, že jste někomu užitečný, usmívá se Jiří. Asistuje už 11 let
Číst článek
Pomoc Světlušky
Jana pracuje u hasičů a u Hegrových tráví volné chvilky. A tak se jí chtěla nevidomá Kateřina odvděčit i finančně, proto se obrátila na Světlušku.
„Já jsem přes jinou kamarádku zjistila, že může Světluška dávat příspěvek na asistenci. A tím, že Jana toho času s námi tráví hodně, a nejenom Jana, tak jsem jí za to chtěla něco dát, protože je to její volný čas,“ říká Kateřina.
Pomoct s Velenem přichází asistentka Jana alespoň jednou týdně a stala se tak nedílnou součástí života celé rodiny.
