Kdo řeší pochybení zdravotníků? Poškození se mohou obrátit na krajské úřady i Českou lékařskou komoru
Pokud nejste spokojení s lékařským zákrokem nebo s přístupem zdravotní sestry, nemusíte hned podávat přímo žalobu. Podněty dostávají zdravotnická zařízení, krajské úřady nebo ombudsmanka a Česká lékařská komora. Na téma Radiožurnál upozornil v souvislosti s případem v litoměřickém domově pro seniory. Tamní zdravotní sestra odmítla zavolat záchranku seniorce, která měla mrtvici. Žena pak zemřela v nemocnici.
„Přišla ta zdravotní sestra a začala mě přesvědčovat, že ten stav není na záchrannou službu, že je zbytečné je volat, otravovat,“ popsala Radiožurnálu vnučka klientky Domova na Dómském pahorku v Litoměřicích Michaela.
Babička jí umírala před očima. Záchranku sestra volat nechtěla, prý by to bylo zbytečné
Číst článek
Lidé v podobné situaci můžou podat stížnost na poskytovatele péče – tedy například na vedení nemocnice. Pokud s výsledkem nesouhlasí, kontaktují zřizovatele zařízení, například krajský úřad. Pokud není stěžovatel opět spokojený, může se obrátit na ombudsmana, vyjmenovává možnosti Iva Hrazdílková z Kanceláře veřejného ochránce práv.
„Zabýváme se tím, jak krajský úřad vyřídil stížnost. Zajímá nás, jestli dodržel lhůty, jaké podklady si od poskytovatele péče posbíral, jak je vyhodnocoval, jak naložil s odborným posudkem, jestli to své rozhodnutí řádně a věrohodně odůvodnil,“ dodává.
Na ombudsmanku se loni obrátilo kvůli zdravotní péči asi 40 lidí. Lidé řeší třeba doprovod dítěte v nemocnici. „Je to celá škála, například otázka vnitřních předpisů nemocnic. Možnost doprovodu rodiče nebo příbuzného v zařízení při výkonu některé péče,“ vysvětluje Hrazdílková.
1100 stížností na lékaře
Pokud mohl chybovat přímo lékař, stížnost projednává Česká lékařská komora. Podle mluvčího Michala Sojky za rok 2018 dostala 1100 stížností. Většinou se netýkaly péče, ale vystupování lékařů.
Zdravotníci zvažují odchod ze zaměstnání. O změně práce loni uvažoval téměř každý druhý
Číst článek
„Je to nejvíce na věci, které vycházejí z nějaké nekomunikace, špatné komunikace. Nebo na to, že něco nebylo pacientovi vyšetřeno. Menší část jsou skutečné lékařské chyby, kdy se musí potom dělat znalecké posudky a musí se to prošetřovat odborně,“ říká mluvčí. Česká lékařská komora může lékařům udělovat pokuty nebo důtky, nejtvrdším trestem je vyloučení, tedy zákaz lékařské praxe po celé Evropské unii.
Takové nástroje nemá třeba Česká asociace sester, která je dobrovolným sdružením. Členkami je asi sedm procent všech sester, kterým může asociace nařídit třeba omluvu stěžovateli. Veronika di Cara z prezidia České asociace sester říká, že jim loni přišlo asi deset stížností.
„Velmi často se setkáváme, že stěžovatelé hodnotí negativně chování sestry, komunikaci sestry. Příklad pokud sestra zabouchla stěžovatelce dveře před očima,“ upřesňuje di Cara důvody. Vedle stížností na zdravotní péči je možné využít i soudní cestu. Kolik žalob lidé ročně podají, ale není jasné. Soudy nebo ministerstvo spravedlnosti takové statistiky nevedou.
