Pro některé bez problémů, pro jiné komplikace. Ročně se u čtyř až pěti dětí s leukémií nedaří najít dárce
U přibližně čtyř až pěti dětí s leukémií ročně se podle hematoonkolologů nedaří najít ideálního dárce. Oba české registry dárců krvetvorných buněk přitom při jejich hledání spolupracují s registry po celém světě. Dohromady je v nich skoro 42 milionů lidí. Transplantaci teď kvůli leukémii nutně potřebuje i devítiletá Nina.
„Ona měla hodně únavový syndrom, ale furt se to nějak přisuzovalo začátku školy,“ vypráví Kateřina Gollerová, potíže se u dcery jejího bratrance projevily na konci loňského září.
„Postupně se k tomu přidaly opary, ty se léčily jako pásové opary, ale to vůbec nezabralo, takže ji její tatínek vzal znova k pediatričce a tam udělali rozbor krve. Ještě ani nedošli domů a volala jim paní doktorka. Ten den už byla (dívka) v nemocnici v Hradci Králové, kde se sešlo několik lékařů a okamžitě ji sanitkou převezli do Motola,“ pokračuje.
Leukémie? Kámoška, co si u mne občas udělá mejdan, říká o boji s rakovinou manažer a autor karetní hry
Číst článek
Lékaři z tamní kliniky dětské hematologie a onkologie začali Ninu léčit pomocí chemoterapie. Teď čeká na transplantaci kostní dřeně, největší shodu v takzvaných HLA znacích, které se při hledání vhodného dárce posuzují, má právě se svou tetou.
Vhodný dárce kostní dřeně
„Ta shoda je nějakých šest z deseti a ideálních je deset z deseti. Zatím se nenašel nikdo lepší. Zkoumali se ještě nějací dva lidé, Ital a Němec. Nikdo nebyl úplně ideální,“ dodává Gollerová.
Pokud je transplantace krvetvorných buněk nutná, ptají se lékaři nejprve na sourozence a někdy i na další příbuzné. Nepříbuzní dárci se pak vyhledávají v domácích i zahraničních registrech. „Tady si můžeme vybrat, v kterých registrech budeme aktivovat to vyhledávání,“ říká imunoložka Lenka Záhlavová z Českého registru dárců krvetvorných buněk.
Úspěšně transplantujeme i 70leté pacienty s leukémií. Registr dárců je třeba široký, popisuje primář
Číst článek
„Pokud pacient má znaky, které jsou poměrně běžné v populaci, tak je možné, že má třeba 5000 dárců a z těch potom zase je mým úkolem vybrat podle kritérií transplantačního centra ty, kteří jsou nejvhodnější pro toho pacienta,“ vysvětluje dále Záhlavová.
„Některé ty znaky, některé ty antigeny jsou specifické pro určité rasy a největší problém mívají v nalezení vhodného dárce pacienti, kteří jsou třeba ze smíšených manželství,“ podotýká Záhlavová.
Pokud se pro konkrétního pacienta dárce v Českém registru najde, přichází nejprve na takzvané verifikační vyšetření. Při něm se ověřuje především jeho zdravotní stav. Nyní takové vyšetření podstupuje v pražském IKEM Petr.
‚Udělám, co můžu‘
„Oslovili mě, že je tady nějaká šance pomoci, jestli bych se mohl dostavit, jestli jsem ochoten to podstoupit. Právě mi byla odebraná krev. První asi počáteční krok. Nevím, co to obnáší, nikdy jsem nedaroval. Když to bude možný a budu moc pro to něco udělat, tak udělám,“ říká Petr.
„Vy jste teď předběžně shodný s určitým pacientem. V této fázi odebíráme vzorky, které pošleme přímo do transplantačního centra toho daného pacienta. Většinou žádají tři čtyři dárce. Úplně dopodrobna vyšetřují ty vaše znaky a vybírají toho nejvhodnějšího a nejshodnějšího dárce,“ vysvětluje Petrovi lékařka Jana Švarcová, co ho teď čeká.
Výsledky dnešního testu dostane Petr až za dva měsíce. Teprve pak lékaři rozhodnou o tom, jestli budou právě jeho krvetvorné buňky potřebovat. Drtivá většina dárců volí odběr pomocí separátoru kmenových buněk.
„Tento odběr je ambulantním zákrokem. Přirovnala bych to k odběru krevní plazmy. Člověk, který už třeba má zkušenosti s dárcovstvím, to nepovažuje za příliš složité či namáhavé,“ říká koordinátorka Českého registru krvetvorných buněk Simona Hamerová.
V Česku existují dva registry dárců krvetvorných buněk. Aktuálně je v nich dohromady více než 160 tisíc lidí.
