Vyjmout kus osrdečníku a vyrobit z něj chlopeň. Ozakiho metodu zavádí Nemocnice na Homolce
Kardiochirurg vyjme pacientovi kus osrdečníku a vyrobí z něj novou aortální chlopeň – to je ve stručnosti popis unikátní operace, kterou v Česku nově provádějí u dospělých pacientů jen lékaři z pražské Nemocnice na Homolce. Detaily o něm přináší Magazín Experiment. Metodu vyvinul před deseti lety japonský kardiochirurg Ozaki. Vhodná je především pro mladší a aktivní pacienty.
„Projevovalo se to únavou, bolesti hlavy a na hrudi,“ popisuje padesátník Miroslav Votínský potíže, které s sebou nesla vrozená vada aortální chlopně. Lékaři mu nabídli, že mu srdce spraví pomocí jeho vlastní tkáně.
„Operace Ozakiho metodou se mi jevila jako nejlepší ze všech variant. Je to vyrobení tkání kolem srdce a je to menší zákrok, než výměny,“ dodává.
Pokud by pacient dostal chlopeň umělou, musel by doživotně užívat léky na ředění krve. Při Ozakiho metodě to ale nutné není. „Tady se propouští chlopeň směrem k srdci,“ popisuje kardiochirurg Jaroslav Benedík, se kterým se díváme na jícnové echo.
Před 40 lety proběhla první transplantace srdce v Československu. Dnes jich IKEM provádí 50 za rok
Číst článek
Pacient je už v plné anestezii. „Je velmi nedomykavá, což je hlavní důvod, proč tohoto pacienta operujeme. Vzhledem k tomu, že tato chlopeň má kalcifikace, tak není vhodné, aby se rekonstruovala. Mým cílem je, že pacient odejde ze sálu s vynikající chlopní,“ říká kardiochirurg.
Lékař Jaroslav Benedík má s Ozakiho metodou dlouholeté zkušenosti především z Německa. Dosud takto operoval více než 260 pacientů po celém světě. Teď drží v ruce vyjmutou část pacientova osrdečníku, tedy obalu srdce. Opatrně ho pokládá na sterilní papír na stolek.
„Osrdečníku je 8x8 centimetru. Teď ho musím napnout na papír, k čemuž používám klipy, které se používají na ligování cév. Natáhnu to, aby se to nerolovalo,“ vysvětluje během zákroku. Následně lékař naloží osrdečník do speciálního roztoku, díky kterému se tkáň vytvrdí.
‚Jako běžná chlopeň‘
„Následuje taková nádenická práce, kdy vlastně z toho perikardu musím odstranit všechny nežádoucí tkáně, které tam nemají co dělat. To znamená tuk, všechny cévky, které tam jsou na povrchu, všechno dávám pryč. Na konci by měla být krásná čistá blána,“ dodává.
„Máme kanyly, které jsou zavedené do srdíčka. Až přijde operatér ke stolu, dá pokyn a roztočíme mimotělní oběh,“ popisuje klinická perfuzioložka Zdeňka Stupková. Pacienta bude hlídat na mimotělním oběhu po celou dobu operace.
Poté, co se srdce zastaví, odstraní chirurg nemocnou aortální chlopeň a z připravené části osrdečníku vytvoří její nové cípy. „Cíl je, aby doba ischemického zastavení toho srdíčka byla co nejkratší,“ podotýká kardiochirurg.
„Chlopeň vypadá prakticky jako běžná chlopeň. Je trojcípá, krásná. Jako kdyby ani nebyla operovaná. A v tom je to hezké,“ kontroluje ještě na ultrazvuku novou chlopeň kardiolog Miroslav Kocík. Operace skočila po přibližně třech hodinách. Samotný zákrok na srdci trval necelou hodinu a půl.
