Anonymní oznámení pomohla odhalit závažné kauzy, říká k zákonu o whistleblowerech Naiclerová ze STAN

Měl by se zákon, který chrání oznamovatele protiprávního jednání neboli whistleblowery před případnou odvetou zejména ze strany zaměstnavatelů, vztahovat také na anonymní oznamovatele? Je možné a správné chránit osobu, která se skrývá za anonymní vyjádření? Tomáš Pancíř se ptá poslankyně Hany Naiclerové (STAN), která patří mezi zastánce ochrany anonymních oznamovatelů.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ilustrační foto

Ilustrační foto | Foto: Fotobanka stock.xchng

Zákon o tzv. whistleblowerech má do českého práva převést evropskou směrnici z roku 2019. Česko má zpoždění, zákon mělo přijmout do poloviny prosince roku 2021. Evropská komise za to Česko zažalovala u Soudního dvora EU. Už teď hrozí ČR pokuta ve výši 54 milionů korun. Připomeňme, jak má zákon takové oznamovatele v Česku chránit?
Mělo by to fungovat tak, že by lidé mohli, ať už to s podpisem nebo i bez podpisu, pokud projde varianta anonymních oznamovatelů, nahlašovat různé korupční kauzy nebo špatné nakládání s majetkem, popřípadě nějaké porušování zákona na pracovišti nebo jinde.

Přehrát

00:00 / 00:00

Nejedná se o bonzáctví. To je stejné, jako bych viděla vraždu, vraha nahlásila a byla označena jako bonzák či udavač, vysvětluje poslankyně Hana Naiclerová (STAN) svou podporu pro ochranu anonymních oznamovatelů

A právě pro anonymní oznámení by se používala platforma, kde by byla anonymita stoprocentně zajištěna a s anonymy by se dalo i komunikovat, aniž by byla prozrazena jejich totožnost.

Měl by tedy vzniknout elektronický systém, do kterého by kdokoliv anonymně mohl cokoliv vložit a nikdo by nenašel jeho IP adresu nebo něco dalšího, co by k němu mohlo vést?
Přesně tak. Ono už to funguje. Máme to ve spoustě jiných oblastí života. Funguje to i v bankovnictví nebo během trestních řízení. Funguje to i ve firmách, kde mají jakési ty systémy kvality. Nadnárodní společnosti už to mají dávno zavedeno, funguje to velmi dobře.

„Pro anonymní oznámení by se používala platforma, která by zajistila stoprocentní anonymitu.“

A funguje to i na anonymní bázi. Uspořádala jsem k tomuto tématu seminář, kam jsem pozvala zástupce státní správy i firem. A tam se jasně prokázalo, že to funguje, není to zneužíváno a je to ku prospěchu všech.

V rámci druhého čtení zákona v Poslanecké sněmovně jste navrhla rozšíření ochrany i na anonymní oznámení. Proč je z vašeho pohledu důležité tam toto doplnit?
Protože bych chtěla, aby byl tento zákon opravdu využity. A ty možnosti nám skýtá právě toto anonymní oznamování. Přes 30 procent lidí se bojí o svůj zdroj příjmů, protože pokud něco nahlásí a bude známa jejich totožnost, budou vystaveni tlaku odejít. Nebo na ně bude vyvíjen tlak, který by neustáli.

„Přes 30 procent lidí se bojí o svůj zdroj příjmů, pokud něco nahlásí.“

Než aby něco řekli, raději nic neřeknou. Bavíme se o tom, abychom zachránili veřejné prostředky, abychom bojovali proti korupci. Naším zájmem, aby se věci řešily a netutlaly. Proto bych chtěla zavést i anonymy.

Pokud je smyslem zákona ochránit člověka, který něco takového oznámí, proč by měl tu věc oznamovat anonymně, když bude chráněn už z podstaty toho zákona?
Protože to spoustu lidí nepřesvědčí. Máme studie, které prokazují, že 58 procent závažných korupčních kauz bylo nahlášeno anonymně. I přesto, že by byli lidé chráněni, se obávají a nechtějí být vystaveni tlaku okolí, mstě a útokům.

Na druhé straně, měl by stát podporovat a motivovat lidi, aby podávali anonymní udání? Nemělo by být cílem státu, aby si lidé nebáli a podepsali se pod to?
Zkuste se vžít do role takového oznamovatele. Vidíte ve svém okolí, že se něco děje, máte doma děti a to, kde pracujete je váš hlavní zdroj obživy. Upozornil byste na to a vystavil se takovému riziku? Bylo by pro vás komfortnější to nahlásit, aby se věc řešila, napravila, uvedla do souladu se zákonem, aniž byste uváděl v riziko sebe nebo své blízké.

„Statistiky prokazuje, že je anonymní oznámení mnohem komfortnější.“

I statistiky prokazují, že anonymní oznámení je mnohem komfortnější a není to udavačství a bonzáctví. Je to pozitivní věc. Pokud vidím, že se dějí nezákonné věci, nehospodaří se dobře s veřejnými prostředky, je naší povinností to oznámit.

Říkala jste, že to není bonzácké. Možná citujete poslance hnutí ANO Milana Brázdila. Ten v úterý při jednání řekl, že to je podle něj bonzácký zákon. Kde je ta hranice?
Myslím, že pokud něco oznámím a nemám z toho vlastní prospěch, ale chráním veřejné prostředky nebo oznamuji nějaké nezákonné jednání, tak to přece nemůže být bonzáctví. To je, jako bych viděla vraždu. A tím, že vraha nahlásím, budu označena jako udavač nebo bonzák. Podle mě to je právě narovnání nezákonného stavu.

Poslechněte si celý rozhovor, audio je nahoře v článku.

Tereza Cieslarová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme