Odpadlý kus letadla za letu, mrtvý whistleblower a vyšetřování Federálního úřadu pro letectví. To všechno spojuje jméno výrobce dopravních letadel Boeing.
Předseda Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře, což má být nezávislý úřad, Pavel Kodym, se obrátil na Evropskou komisi s dotazem, zda je miliardová státní injekce do Českých drah legální.
„Osobně budu samozřejmě velmi rád, když podání bude co nejméně. Tím by se ukazovalo, že naše společnost funguje dobře,“ říká Antonín Stanislav, náměstek ministra spravedlnosti Pavla Blažka.
Česko a dalších 5 zemí zažalovala Evropská komise letos v březnu, tedy rok a tři měsíce po té, co už měly platit zákony chránící ty, kteří nahlásí protiprávní nebo přímo korupční jednání.
„Pro anonymní oznámení by se používala platforma, kde by byla anonymita stoprocentně zajištěna a s anonymy by se dalo i komunikovat, aniž by byla prozrazena totožnost,“ vyzdvihuje Naiclerová (STAN).
Opozice neuspěla s odvolání šéfky Poslanecké sněmovny Pekarové Adamové. Zákonodárci také jednali o vyslání vojenské policie k vyšetřování zločinů na Ukrajině nebo o ochraně oznamovatelů.
Sankce kvůli neprovedení směrnice o oznamovatelích činí 4900 eur za každý den prodlení. To začalo dnem uplynutí transpoziční lhůty, což bylo 17. prosince 2021.
Česko zaplatí nejméně 54 milionů korun kvůli tomu, že zatím nepřijalo pravidla pro ochranu takzvaných whistleblowerů, tedy oznamovatelů korupce a dalšího protiprávního jednání.
Evropská komise podala podle ministra pro legislativu žalobu na Česko kvůli nezavedení pravidel o ochraně oznamovatelů. Ministr Šalomoun uvedl, že výše pokuty bude známá na začátku příštího týdne.
Úplatkářství, machinace s veřejnými zakázkami i šikana nebo porušování ekologických předpisů. To všechno jsou časté případy nekalých jednání, na která by se nepřišlo, kdyby na ně někdo neupozornil.
Předseda pirátských poslanců upozorňuje, že podle jeho dat je většina oznámení, která upozorňují na nejzávažnější podvody a na základě kterých probíhají trestní řízení, posílaná anonymně.
Má se jednat o zásadní poradní orgán vlády v boji s korupcí. Hned při první příležitosti ale kabinet Petra Fialy vyvolal pochybnosti, jakou váhu pro ni Rada vlády pro koordinaci boje s korupcí má.
ČEZ se soudí s Polskem o čtvrt miliardy korun, píšou Hospodářské noviny. A lidé mají větší zájem o privátní značky obchodních řetězců, píše Mf Dnes. Více se dozvíte ve výběru z médií Radiožurnálu.
Situaci by měl změnit zákon o ochraně oznamovatelů, který musí Česko přijmout v reakci na evropskou směrnici. Současná podoba návrhu je ale podle neziskových organizací problematická.
Kriminalisté mají v případu týkajícího se rekonstrukce budovy ÚSTR podezření na nehospodárné nakládání s penězi. Začali se o případ zajímat díky informacím ekonomky Jaroslavy Rákosníkové.
Pokud se včas podaří odhalit trestnou činnost, může to podle ministerstva ušetřit veřejné peníze. Resort návrh předělává kvůli evropské směrnici, která nedávno posílila ochranu oznamovatelů.
Velvyslanci členských zemí EU potvrdili dohodu o konečné podobě pravidel ochrany těch, kdo v rámci nějaké organizace či přímo úřadům oznámí nesrovnalosti, jako jsou zpronevěry či jiné trestné činy.
Novináři v Británii by za získání dokumentů považovaných za státní tajemství mohli jít nově až na 14 let do vězení. Navrhují to právníci londýnské vlády, kteří chtějí přísněji postihnout i takzvané whistleblowery. Nové návrhy se setkaly s odporem jak médií, tak řady nevládních organizací.
Ochrana lidí, kteří upozorní na korupci, by se měla zlepšit. Vláda souhlasila s tím, aby současné zákony – například zákoník práce nebo služební zákon – výslovně zakázaly postihovat takzvané whistleblowery. Vláda také opět odmítla kvóty pro ženy na volebních kandidátkách.
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš chce více chránit oznamovatele korupce. Ještě tento týden dá poslancům vlastní návrh zákona o takzvaném whistleblowingu. Má chránit lidi, kteří se odhodlají nahlásit korupci, proti šikaně nebo neoprávněné výpovědi. Také ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier z ČSSD chce představit svůj návrh, tentokrát vládě.
Whistlebloweři jsou ve Spojených státech a Velké Británii stále častějším jevem. Tito lidé riskují vlastní kariéru i svobodu, aby upozornili na nepravosti, které se dějí na jejich pracovišti. Mezi nejznámější z nich patří Edward Snowden, vojín Manning nebo v Česku Libor Michálek.
