Češi v zahraničí volí hlavně strany dnešní vlády, ANO má u nich klesající podporu a extrémům se nedaří
U Čechů volících v zahraničí mají dlouhodobě nejlepší výsledky strany prozápadní, liberální a středové či pravicové. Naopak se tam nedaří levicovým, populistickým a extremistickým subjektům. Toto rozštěpení ilustruje i současný boj o uzákonění korespondenční volby, která by mohla vést k usnadnění možnosti volit ze zahraničí. Data ukazují mimo jiné i to, jak se postupně snižuje zahraniční podpora ANO, které na hlasy zpoza hranic změnilo názor.
Češi mohou ze zahraničí volit od sněmovních voleb 2002. Dosud to lze jen na zastupitelských úřadech a byť má účast stoupající tendenci, jde o nárůst z hladiny jednotek tisíc na nižší desítky tisíc hlasů.
V posledních sněmovních volbách na podzim 2021 využilo možnost volit na konzulátech či ambasádách 13 tisíc Čechů, což činilo asi polovinu jednoho poslaneckého mandátu z 200.
V případě, kdyby se vládní většině podařilo prosadit korespondenční volbu, zcela jistě by to celkový příděl hlasů ze zahraničí zvýšilo. Odhady, o kolik se může volební účast Čechů žijících v zahraničí zvýšit, se v koalici liší, přičemž ty vyšší se pohybují až v řádech stovek tisíc.
Kolik hlasů navíc přinese korespondenční volba? Z koalice zní odhady od jednotek až do stovek tisíc
Číst článek
„Připadá mi velmi nepravděpodobné, že ve chvíli, kdy se nyní hlasování účastní tisíce, tak že by se najednou účastnily statisíce. Nárůst by sice byl, ale spíše postupný,“ domnívá se však ústavní právník a poradce prezidenta Jan Kysela.
Intenzita opozičních obstrukcí i vládní odhodlání prosadit korespondenční volbu ale ukazují, že si potenciální rezervoár voličů politici uvědomují. Koalice argumentuje tím, že chce narovnat práva a zjednodušit volbu krajanům ze zahraničí, opozice ji obviňuje z kalkulu.
Dle politologa Michala Pinka z Masarykovy univerzity je konflikt narýsován jasně. „Určitý typ politických stran na hlasech, které přijdou ze zahraničí, výrazně vydělává. Jde o TOP 09, Piráty a Starosty. Občanští demokraté ne tolik, ale také. Naopak výrazně na tom prodělávají SPD, KSČM a dnes i ANO,“ vyjmenoval.
„Opozice má patrně vysledováno, že u Čechů ze zahraničí ztrácí a že ti volí spíše vládní strany. I proto se mi její argumenty zdají účelové,“ uvedla pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál bývalá soudkyně Ústavního soudu a exsenátorka za Zelené Eliška Wagnerová.
Pojďme se tedy podívat, jak se v českých volbách dosud volilo ze zahraničí.
Dlouhodobě úspěšní
Korespondenční volbu pro Čechy žijící v zahraničí nyní prosazuje jednotně celá vládní koalice. Z dat vyplývá, že hlasy zpoza hranic dlouhodobě nejvíce pomáhají stranám se spíše liberálnějšími světonázory.
V posledních volbách byli u těchto voličů mimořádně úspěšní Piráti a Starostové a tradičně se v zahraničí daří TOP 09. Tyto strany také nejvíce tlačí na prosazení korespondenční volby.
Odhodlání v nedávném rozhovoru pro iROZHLAS.cz naznačil místopředseda TOP 09 a poslanec Matěj Ondřej Havel: „Jsem dokonce ochoten se do Sněmovny přestěhovat, aby to prošlo. Budu tady libovolně dlouhou dobu. Je naprostá ostuda České republiky, že korespondenční volbu ještě nemáme.“
I lidovci a ODS mají tradičně v zahraničí v poměru k domácím o něco lepší výsledky. U KDU-ČSL stojí za zmínku hned volby v roce 2002, v nichž kandidovali s Unií svobody pod názvem Koalice. Tento subjekt získal navzdory velkým ambicím „jen“ přes 14 procent, u zahraničních voličů to ale bylo vítězství se 34 procenty. Tehdejších 3763 Čechů, kteří využili poprvé možnost volit na zastupitelských úřadech, ale velký rozdíl neudělalo.
S korespondenční volbou nemají ve světě problém. Proč bychom ho měli mít zrovna my, ptá se Kysela
Číst článek
U občanských demokratů byl co do hlasů ze světa vrcholem rok 2006, kdy ODS zvítězila se ziskem přes 35 procent hlasů, přičemž ze zahraničí zapsala dokonce přes 50 procent.
Ústavní právník Kysela ale upozorňuje, že není vůbec jasné, že budou voliči v zahraničí nadále v takových poměrech podporovat strany současné vládní koalice. „Když v těchto malých číslech vychází, že stávající vláda má nějakou podporu a stávající opozice výrazně menší, tak se mi nezdá, že je nutně tak, že když počet hlasů zdesetinásobíte třeba na 120 tisíc, tak že by poměry nutně musely zůstat,“ popsal.
Třeba šéf poslaneckého klubu ODS Marek Benda je obecně k přínosu korespondenční volby skeptický. „Myslím si, že se to z obou stran hrozně přeceňuje. Nebude to znamenat nárůst o desítky nebo stovky tisíc hlasů ze zahraničí a zásadním způsobem to neovlivní průběh voleb. Ale chápu, že pro část stran je to věc, u které si myslí, že jim něco přinese a naopak,“ popsal před časem pro iROZHLAS.cz.
V poměru ke svým skutečným výsledkům jsou pak dlouhodobě v české politice nejúspěšnější Zelení. Ve sněmovních volbách 2006 a 2013 se dokonce dostali k úrovni 15 procent.
Změna u ANO
U nejsilnější tuzemské politické síly, hnutí ANO, je na voličích ze zahraničí jasně vidět klesající podpora.
V jeho prvních volbách do Sněmovny v roce 2013 dosáhlo u krajanů poměrově na poloviční zisk oproti celkovému, od té doby se ale snižuje. V minulých volbách v zahraničí spadlo dokonce pod pětiprocentní hranici.
Spolu s klesající podporou zpoza hranic se zároveň postupně otočil i názor ANO na korespondenční hlasování. Ještě v roce 2018 jeho zavedení přitom mělo hnutí v programovém prohlášení.
„Když jsme korespondenční volbu začali řešit do hloubky a ve všech souvislostech, tak jsme od ní nakonec ustoupili. Zdá se nám to velmi problematické,“ popsala změnu názoru šéfka poslanců ANO Alena Schillerová.
Podle politologa Pinka je změna názoru u ANO důkazem toho, že jde o „marketingovou politickou stranu, která své argumenty obrací podle momentálních společenských nálad“ a nedělá jí tak problém flexibilně upravovat své postoje na různá politická témata.
Babišovo ANO dříve korespondenční volbu prosazovalo a šéf ODS Fiala ji odmítal, dnes je to naopak
Číst článek
Velmi slabou podporu ze zahraničí pro ANO navíc podpořily i výsledky prezidentských voleb v lednu 2023. V prvním kole získal Andrej Babiš celkem 35 procent hlasů a ve druhém 42, u krajanů ale naprosto pohořel. Ti mu dali v prvním kole čtyři procenta a ve druhém jen necelých pět.
Podobně neúspěšný byl u zahraničních voličů v přímých prezidentských volbách i Miloš Zeman, naopak velkou podporu za hranicemi sbírali v roce 2013 Karel Schwarzenberg, v roce 2018 Jiří Drahoš a loni Petr Pavel a Danuše Nerudová.
Dlouhodobě neúspěšní
Horších výsledků v zahraničí než doma tradičně dosahují sociální demokraté, byť například u vítězných sněmovních voleb 2002 se u krajanů dostlali nad 25 procent. Od té doby ale ČSSD klesá.
Ovšem dlouhodobě jednoznačně nejslabší českou stranou u zahraničních voličů jsou komunisté, kteří zpoza hranic dostávají jen zlomky tuzemské podpory. Třeba ve svých doposud nejúspěšnějších sněmovních volbách 2002, kdy získali 18,5 procenta, u voličů ze zahraničí dostali jen necelá tři procenta. A v posledních volbách, kdy již KSČM skončila se ziskem 3,6 procenta mimo Sněmovnu, to bylo v zahraničí jen 0,37 procenta.
V zahraničí se nedaří ani partajím Tomia Okamury. Ať už šlo v roce 2013 o Úsvit nebo v následujících dvojích volbách o SPD, hlasy ze zahraničí v poměru nikdy nedosáhly ani na polovinu procentuálního zisku. I proto proti zavedení korespondenční volby bojují poslanci SPD mimořádně dlouhými projevy.
Skončil druhý den jednání o korespondenčním hlasování, Okamura řečnil téměř jedenáct hodin
Číst článek
Skupinou stran, které jsou u voličů v zahraničí dlouhodobě slabší než v tuzemsku, jsou také různé populistické, extremistické a podobné strany, jejich existence ale často ani nemá dlouhodobějšího trvání. Na zlomky podpory tak dosáhly v minulosti partaje jako Dělnická strana sociální spravedlnosti, Republikáni Miroslava Sládka, Volný blok, Suverenita Jany Bobošíkové, SPOZ, Přísaha nebo Věci veřejné.
Data umožňují podívat se také na to, jak jsou strany úspěšné na každém kontinentu či státu. Většina vykazuje podobné vzorce: pokud je strana v zahraničí úspěšná, je obvykle úspěšná jak v Evropě, tak Africe či Asii. Výjimkou je Rusko, kde se v posledních sněmovních volbách relativně lépe dařilo SPD a komunistům.
