Dvě epidemie naráz nepřijdou, očkovat bychom měli hlavně starší a nemocné, říká vakcinolog Beran
Ministerstvo zdravotnictví plánuje posílení očkování proti chřipce. Chce zabránit tomu, aby na podzim propukly v Česku dvě epidemie naráz, pokud přijde takzvaná druhá vlna nákazy koronavirem. Podle profesora Jiřího Berana nic takového nehrozí. „Bylo by ale nejlepší, kdyby se všechny dovezené dávky vakcíny proti chřipce daly chronicky nemocným a seniorům. Tím bychom si pomohli,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) minulý týden mluvil o tom, že je potřeba zvýšit proočkovanost na chřipku. Prý aby nepřišly dvě epidemie naráz. Můžou přijít?
Nepřijdou. Je to podle mě zbytečné strašení lidí. Že přijde druhá vlna pandemie a všechny to pozabíjí. Stačí se podle mě podívat na data.
Jaká data máte na mysli?
Ta u horníků na severu Moravy. Bylo tam dvě stě horníků a sto rodinných příslušníků. Přibližně polovina těch pracovníků nemá vůbec příznaky, čtyřicet procent má nějaký příznak a pak jsou tam nějací opravdu nemocní. Pokud se budou opatření takto řízeně uvolňovat, tak by se s největší pravděpodobností mohlo stát, že tu lidé postupně onemocní a populace se promoří. Je samozřejmě výhodnější, když se budou lidé promořovat teď, než aby se promořovali na podzim, když bude zrovna řádit chřipka.
Profesor Jiří Beran
Od roku 2001 je ředitelem Centra očkování a cestovní medicíny v Hradci Králové.
V roce 1994 se začal zabývat vývojem očkovacích látek, především pak proti chřipce, lymské borelióze nebo klíšťové meningoencefalitidě.
Věnoval se i problematice zvlášť virulentních nákaz, jako je například ebola. Pět let pobýval v tropických oblastech.
V roce 2002 byl jmenován profesorem.
Takže myslíte, že by třeba i děti měly chodit normálně do školy? Někteří rodiče je tam teď neposílají a čekají na konec prázdnin.
Někteří rodiče se domnívají, že to tím vyřeší. Myslí si asi, že tady ten virus nebude, ale podle mě by děti měly být ve škole.
Přijde mi, že myšlenka promořování v Česku není moc populární, ani u odborníků. To mě mrzí. Vadí mi, že jsou lidé nějakým způsobem perzekvováni za to, že mluví o potřebě promořit významnou část populace. Onemocnění probíhá lehce a je potřeba, aby lidi byli v řízeném kontaktu. Když pošlete člověka do školy, tak přesně znáte jeho kontakty. To stejné, když někdo bude chodit do práce.
Ale když ho pošlete do velké hospody, tak se vám velmi těžko budou ty kontakty sbírat. Na stadionu, kde budou třeba dva tisíce lidí, už kontakty nikdy nedohledáte. Právě řízené uvolňování tím směrem škol a prací, které se u nás potlačuje, je to správné a mělo by se udělat. I u těch horníků přece dohledáte kontakty všech. Když ale uděláte fotbal pro pět tisíc lidí a při vstupu je nezaregistrujete, tak už je nikdy nenajdete. Mělo by se říct rodičům, ať nečekají na vakcínu a pošlou děti do škol.
Bude momentálně vyvíjená vakcína proti koronaviru vůbec v „dětské verzi“?
To je právě otázka, jestli bude hned dostupná pro děti. Bude se muset zřejmě vyvinout i vakcína v pediatrické verzi s menším množstvím antigenu. Tím se to o hodně odsouvá. Řada rodičů má takovou představu, že by děti mohly prodělat těžké onemocnění a je dobré počkat do podzimu a s příchodem vakcíny se všechno vyřeší. Než ale bude vakcína pro děti, tak může být klidně rok 2023.
A jak je to tedy s očkováním proti chřipce? Má smysl snaha o větší proočkovanost?
Samozřejmě souhlasím s tím, aby se proočkovanost zvýšila. Pokud do Česka dovážíme 700 až 800 tisíc vakcín ročně, tak by bylo dobré, kdyby se to podařilo zvednout na milion a půl. Ministerstvo by chtělo očkovat třeba pracovníky podniků, to si ale myslím, že by nebylo k ničemu.
Je potřeba, aby se konečně proočkovali ti, kteří to potřebují. Tam by bylo dobré, kdyby proočkovanost dosahovala až sedmdesáti procent. Podle mě měl být ten vzkaz veřejnosti asi takový: budeme doporučovat očkování proti chřipce, ale dejte ve vakcínách přednost lidem s chronickým onemocněním a lidem starším 65 let.
Zdravotní ústav schválil českou metodu detekce koronaviru. Je levnější a stejně účinná, tvrdí vědci
Číst článek
Ostatním mělo ministerstvo vzkázat, ať se nebojí, ať pošlou děti na tábor a chodí do společnosti. Lepší totiž bude, když tu nemoc prodělají nyní, a ne na podzim. Řada mladých lidí navíc spoléhá na to, že tu bude brzy vakcína proti koronaviru.
A nebude?
Pokud se ji někde podaří dokončit, tak bude k dispozici v tom státě, ve kterém se vyvinula. Pak se dá počítat s tím, že pár tisíc vakcín se podaří dostat do Česka, zase by to ale bylo zejména pro starší a lidi s chronickým onemocněním. Mezi ty patří hlavně cukrovka, ischemická choroba srdeční a městnavé srdeční selhávání. Tyto nemoci zvyšují třikrát možnosti, že člověk tu nemoc nepřežije.
Je reálné, že bude jednou vyvinutá vakcína pro všechny lidi na světě?
Představte si, kolik je na světě lidí. Sedm miliard. To nejsou schopní vyrobit. Hlavně se vůbec nemluví o té vakcíně jako takové. Jediná vakcína, která má naději na úspěch, je ta kopírující přirozené chování viru. Bude vypadat jako koronavirus, ale bude neškodná.
Druhá možnost je ta, že dáte pacientům takzvanou Messengerovu ribonukleovou kyselinu. To je podobný způsob, jakým se vyvíjela vakcína proti ebole. Teď si ale přečtěte, jaké má to očkování proti ebole nežádoucí účinky. Představte si, že senior bude čekat od této chvíle třeba rok, než dostane vakcínu, zdravý člověk třeba rok a půl a nakonec dostane vakcínu se silnými nežádoucími účinky.
‚Hrozí mu bezprostřední nebezpečí smrti.‘ Soud odložil Janouškův nástup do vězení kvůli koronaviru
Číst článek
Jak je na tom Česko s proočkovaností proti chřipce teď?
Je na tom špatně, protože je celkem ta proočkovanost zhruba osmiprocentní. V populaci nad 65 let to dělá řekněme nějakých patnáct procent. Když si přepočtete 800 tisíc dávek, tak na skupinu seniorů připadne zhruba dvě stě tisíc dávek, zbytek si vezmou třeba továrny. Bylo by ale nejlepší, kdyby se všechny dovezené dávky daly chronicky nemocným lidem a seniorům. Tím bychom si pomohli. Řada těch ohrožených lidí si ale očkování dávat nechce.
Proč se nechtějí očkovat?
Protože tomu nevěří. Nikdy tady nebyla taková kampaň, aby jim to vysvětlila. Aby jim řekla, že když je vám nad 65 let a máte dvě chronická onemocnění, tak vás očkování neochrání proti slabému průběhu chřipky, který se objeví u většiny lidí. Ale určitě vás to může ochránit před smrtí, protože málokdo umírá přímo na chřipku, ale umírá se na komplikace, jako je třeba zápal plic, nebo mají lidé problémy se srdcem a při chřipce se jim zhorší. Po hospitalizaci můžete zase v nemocnici chytit další nemoc, takže je lepší, když se ti pacienti do nemocnic vůbec nedostanou. Tomu všemu vakcína pomáhá.
Ty současné vakcíny nemají žádné vedlejší účinky?
Současné vakcíny určitě ne. Jsou proti dvěma chřipkovým virům A a dvěma chřipkovým virům B. U toho áčka třeba nemusí ta vakcína vždycky sedět, ale je lepší být očkovaný a mít mírný průběh, než abych jako člověk s chronickým onemocnění nemoc prodělal a to základní onemocnění se mu zhoršilo.
Kritizoval jste ministerstvo zdravotnictví. Jak byste ale zhodnotil chování úřadu během pandemie?
Obecně asi patřím mezi lidi, kteří současné vedení podporují. Byly tam samozřejmě nějaké neshody, ale držím jim palce. Jediný, kdo mi trošku vadí, je pan docent Rastislav Maďar, který je schopen diktovat, kde všude na táboře bude toaletní papír, a utápí se v podrobnostech. To rozvolnění, které mělo v létě proběhnout, kvůli tomu neproběhne. Děti měly být dávno ve škole. Vidím na těch, které do škol chodí, jak je to strašné. Ta opatření jsou, jako kdyby měla řádit ebola.
Půl bilionu pro Česko jako koronavirová pomoc. Babiš s přerozdělováním obřího balíku peněz nesouhlasí
Číst článek
Takže by podle vás stačilo, kdyby si děti dezinfikovaly ruce a můžou se promořovat?
Nemusí to být ani dezinfekce. Virus má na povrchu takové výstupky, které jsou citlivé na pnutí. Když si umyjete ruce mýdlem, tak výstupky zničíte a bez nich virus není schopen vás napadnout. Moře ten virus taky okamžitě zničí. My bychom měli přemýšlet nejen o tom viru, ale o velikosti infekční dávky, kterou dostanete do organismu. Když máte dvoutýdenní inkubační dobu, tak se může stát, že v té době, pokud byste neudržoval základní opatření, jako je mytí rukou a větrání, bude virus kumulovat na jednom místě a budete ho třeba pořád inhalovat.
To je důvod, proč se všude na světě objevili mezi prvními infikovanými taxikáři. Těm sedne nakažený člověk do auta a virus jim nafouká do klimatizace, kde zůstane. Taxikář pak jezdí autem a dostává jednu infekční dávku za druhou. Třeba ve školní lavici není ten kontakt tak intenzivní, abyste dostal několik infekčních dávek a onemocnění probíhalo velmi těžce. Sto let se ví, že když vás pokouše vzteklý pes a vy chcete virus dostat ven z rány, tak ji budete mýt mýdlem.
