S očkováním proti covidu-19 souvisí maximálně jedno úmrtí, podezřelé vakcíny se už téměř nepoužívají

Pravděpodobnou souvislost s očkováním proti covidu-19 má podle ředitele sekce registrací Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Tomáše Boráně jedno úmrtí v Česku. Řekl to na středeční tiskové konferenci SÚKL. Šlo podle něj o trombózu a snížení počtu krevních destiček po podání vektorové vakcíny, kterými se letos už téměř neočkuje. Ústav prověřoval více než 170 úmrtí v časové souvislosti po očkování, trombózy se vyskytly i v zahraničí.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

V Praze bylo 3.5. otevřeno očkovací centrum O2 Universum.

S očkováním proti covidu-19 souvisí podle SÚKL maximálně jedno úmrtí | Foto: René Volfík | Zdroj: Český rozhlas

Dosud SÚKL přijal více než 12 000 hlášení na nežádoucí účinky očkování proti covidu, do začátku letošního dubna také prověřoval 174 úmrtí. „Řada hlášení byla u lidí, kteří v krátké době po očkování onemocněli covidem-19 nebo měli jiná onemocnění,“ řekl Boráň.

Pravděpodobně přímo v souvislosti s očkováním se vyskytl jeden případ trombózy spojené s trombocytopenií, tedy snížením počtu krevních destiček, u takzvané adenovirové vakcíny. Podle Boráně je to na počet podaných dávek srovnatelné s výskytem v jiných zemích. „Rizika onemocnění covid-19 jsou daleko vyšší,“ dodal.

Adenovirové vektorové vakcíny se v ČR podávaly od firem AstraZeneca a Johnson & Johnson. Podle dat o podaných vakcínách jich bylo asi 887 000 dávek dvoudávkové AstraZeneca a 413 000 dávek jednodávkové Johnson & Johnson.

Nové varianty omikronu? Vědci je sledují i kvůli novým vakcínám, popisuje Chlíbek

Číst článek

Kvůli vyššímu výskytu trombóz u očkovaných těmito látkami v zahraničí bylo v ČR očkování omezeno na pacienty starší 60 let, zájem o ně pak výrazně klesl. V letošním roce jich bylo podáno jen 216 dávek. Celkově bylo očkováno proti covidu-19 téměř 6,9 milionu lidí.

Běžně se trombózy vyskytují asi u 160 osob ze 100 000 každý rok. Riziko mohou zvyšovat i jiné léčivé přípravky, například hormonální antikoncepce. Riziko zvyšuje čtyřnásobně, ještě víc u žen s nadváhou nebo kuřaček.

SÚKL do letošního dubna zveřejňoval údaje o nežádoucích účincích vakcín proti covidu-19 každý měsíc. Nově je bude stejně jako u ostatních vakcíny publikovat souhrnně za celý rok vždy na začátku léta následujícího roku v informačním zpravodaji. Za rok 2021 by měl vyjít koncem června.

Vedlejší účinky

Z poslední na webu publikované zprávy ze začátku dubna vyplývá, že SÚKL přijal od začátku očkování v prosinci 2020 více než 12 000 hlášení na nežádoucí účinky covidových vakcín, v roce 2021 jich bylo podle výroční zprávy SÚKL asi 10 600.

„Samotné počty nijak nevypovídají o bezpečnostním profilu léků. Smysl má jejich vyhodnocování na velkém souboru, což vykonává Evropská agentura pro léčivé přípravky,“ dodal Boráň.

Do Francie jen s testem či očkováním. Kam vyrazit bez omezení a kde stále platí covidové restrikce?

Číst článek

Mezi hlášeními podle něj dominují reakce v místě aplikace vakcíny, které byly ve více než 6000 hlášeních, poruchy nervového systému, pod které spadají i bolesti hlavy, a poruchy svalové a kosterní soustavy, tedy i bolesti svalů a kloubů.

Ty i podle výrobce patří mezi očekávatelné nežádoucí účinky. Hlášení nežádoucích účinků podle něj evropské úřady vyhodnocují každý měsíc a informace o vakcínách o ně doplňují.

Kromě stávajících vakcín upravených na omikron podle ředitelky SÚKL Ireny Storové Evropská agentura pro léčivé přípravky posuzuje i registraci vakcíny firmy Valneva, která jako první obsahuje inaktivovaný virus, a používání vakcíny od Novavaxu pro děti od 12 let. Na podzim by také podle ní mohly být k dispozici vakcíny upravené přímo na variantu omikron.

Podle Storové také na úrovni EU vznikl seznam léků, které jsou považované v souvislosti s covidem-19 za důležité a bude hlídána jejich dostupnost a dostatečné zásoby. Jde například o monoklonální protilátky, remdesivir nebo léky s dexomethasonem. Do budoucna by podle ní mohly být podobně sledované i jiné skupiny léků, aby se nestávalo, že některé důležité pacientům chybí.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme