Koalice se shodla na podobě daně z mimořádných zisků, řekl ministr Stanjura. Podrobnosti neuvedl
Koalice se podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) shodla na podobě daně z mimořádných zisků. Řekl to v pátek ČTK a České televizi po jednání zástupců všech pěti koaličních stran. Některé pozměňovací návrhy budou staženy, konkrétní Stanjura nebyl. Podle informací ČTK by se změna mohla týkat dosavadních návrhů pro sazbu daně pro léta následující po roce 2023.
Příjmy z daně z neočekávaných zisků mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se zastropováním cen energií. Daň by měly platit energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky.
Novou daň vkládá do daňového balíčku, který aktuálně projednává sněmovna, Stanjurův pozměňovací návrh. Ministr navrhl sazbu daně 60 procent pro roky 2023 až 2025.
„Existuje koaliční dohoda o tom, jak budeme postupovat teď ve třetím čtení právě k daňovému balíčku, který obsahuje mimo jiné i windfall tax (daň z neočekávaných zisků, poz. red.),“ řekl Radiožurnálu poslanec Marek Výborný (KDU-ČSL).
„Bude stažen pozměňovací návrh Marka Bendy, který se týkal přílepku k dani z hazardu. A jak kolegové z TOP 09 avizovali, tak předseda Jan Jakob stáhne svůj návrh, který měl pro roky 2024 a 2025 snížit daň z neočekávaných zisků na 40 procent,” dodal.
Daň by měla v příštím roce vynést 85 miliard korun. Ministerstvo financí odhaduje, že na kompenzaci maximálních cen energií bude potřebovat zhruba 100 miliard korun.
Stanjurův návrh počítá se zavedením daně od příštího roku. Piráti původně chtěli, aby se vztahovala už na letošní rok, nakonec svůj pozměňovací návrh neuplatnili. Piráti také chtěli navrhnout snížení sazby daně z navrhovaných 60 procent na 40 procent.
Načtením technické změny bude koalice podle Výborného řešit otázku původního pozměňovacího návrhu poslance TOP 09 Michala Kučery, který chtěl ze zdanění vyloučit například zemědělské podniky provozující bioplynové stanice.
