Diamo plánuje propouštění zaměstnanců. ‚Sanační práce budou pokračovat,‘ tvrdí státní podnik
Státní podnik Diamo se chystá napříč závody v České republice propouštět zaměstnance. Přesné číslo, které vzejde z plánu restrukturalizace, zatím není jasné, stejně jako rozpočet podniku pro letošní rok.
O propouštění se mezi zaměstnanci státního podniku Diamo ve Stráži pod Ralskem na Českolipsku mluví už několik měsíců. Ti, se kterými reportér striktně mimo záznam mluvil, popisovali, že by o podle nich velmi důležitou práci přijít nechtěli.
Odštěpný závod, který se zabývá sanací následků po chemické těžbě uranu, v tuto chvíli zaměstnává okolo dvanácti set lidí. Ti v souvislosti s propouštěními nejčastěji hovoří o 160 lidech.
Záměr reorganizace pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál potvrdila mluvčí Diama Lenka Rychtaříková s tím, že se jedná o snížení počtu zaměstnanců napříč celým státním podnikem.
„Cílem reorganizace je snížení nákladů a zvýšení efektivity činností podniku tak, aby proces zahlazování následků hornické činnosti byl v důsledku nedostatku národních finančních prostředků co nejméně omezen, říká mluvčí s tím, že celkový počet propouštěných zaměstnanců závodu ve Stráži pod Ralskem vyjde až z konkrétních racionalizačních opatření.“
„Číslo 160 je pouze odhadem,“ uvedla Rychtaříková.
Lán jílovité hmoty
Jedno z mála míst, které umožní široký pohled na pomalu rostoucí nažloutlé pole, je vrchol jedné z dekontaminačních linek přímo v hlavním areálu ve Stráži pod Ralskem. Mohutná soustava nerezových trubek, ocelových konstrukcí, obslužných schodišť a tajemných krabic svým vzhledem vzdáleně připomíná galerii Centre Georges Pompidou v Paříži. Jde jen o malou část celého čistícího procesu, na jehož konci zůstává nažloutlá jílovitá hmota, která prý není nebezpečná a skladuje se na rozsáhlém odkališti.
Jsou důlní vody rizikem pro povrch? Diamo řeší budoucnost podzemí po ukončení těžby
Číst článek
Jsou to rozemleté takzvané „koláče“, které zbydou po vyčištění zdejší hlavní suroviny: roztoku vody, kyseliny sírové, uranu a mnoha dalších prvků. Roztok se čerpá z podzemních vod, které se průběžně ředí čistou vodou.
Ročně závod kromě mědi, zinku a dalších drahých kovů vyrobí asi dvacet tun surového uranu. Ten se následně posílá na zpracování do Francie. Využít se dá třeba i získaný čpavek nebo kamenec. Takhle by to mělo podle dosavadních informací trvat do roku 2037.
Kolik peněz, zatím neví
„Většinu finančních prostředků pro sanaci následků chemické těžby uranu v oblasti Stráže pod Ralskem již podnik obdržel,“ uvedl pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Marek Vošáhlík s tím, že se jedná o prostředky na letošní rok.
Roční dotace na likvidaci následků těžby je zhruba 1,3 miliardy korun. „O konečné výši finančních prostředků ze státního rozpočtu pro státní podnik Diamo jednáme s ministerstvem financí tak, aby byla situace jasná v průběhu prvního čtvrtletí,“ podotkl mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu.
Diamo slovy mluvčí Lenky Rychtaříkové dále říká, že sanační práce budou rozhodně pokračovat v dostatečném rozsahu tak, aby životní prostředí nebo zdraví obyvatel nebylo nijak ohrožené.
Jak se ve Stráži pod Ralskem těžil uran
Ve Stráži pod Ralskem a v sousedním Hamru se těžilo dvěma způsoby. Klasickým hornickým, kdy se hloubily podzemní štoly, ze kterých horníci rubali uranovou rudu. Zde už jsou prakticky veškeré následky těžby zahlazené.
Méně citlivým, zato efektivnějším způsobem bylo dobývání suroviny prostřednictvím injektáží podloží kyselinou sírovou. Ta v sobě umí uran rozpustit a takto obohacená směs se následně čerpala zpět na povrch. Z prostoru se mezi lety 1966 a 1996 vytěžilo okolo 13 tisíc tun uranové rudy klasickým hornickým způsobem. Chemickou těžbou se pak podařilo vyloužit zhruba patnáct tisíc tun uranové rudy. Následky se budou likvidovat do roku 2036.
Původně tvořila podstatnou část fondu na zahlazování následků těžby dividenda společnosti ČEZ. To ale následně přestalo stačit a ministerstvo přešlo na formu financování prostřednictvím provozních dotací. Změnu v roce 2017 inicioval ministr průmyslu Jiří Havlíček z ČSSD.
Mezi lety 2018 a 2022 ministerstvo do Stráže pod Ralskem poslalo bezmála 5,2 miliardy korun.
Podle dosavadních výpočtů bude rekultivace uranové těžby ve Stráži pod Ralskem stát nejméně padesát miliard korun. Vynaložené prostředky už v tuhle chvíli přesáhly třicet miliard.
Po celé republice
„O plánech na restrukturalizaci víme,“ potvrdil Bohdan Štěpánek, předseda Sdružení odborových organizací Diamo, s tím, že podrobný komentář za odbory poskytne, až bude jasnější dohoda s vedením podniku.
Že Diamo ve Stráži pod Ralskem bude postupně omezovat počet pracovních míst, už dlouho tuší také tamní radnice. Před několika měsíci zahájila jednání s developerskou skupinou Derventare, která by v těsné blízkosti současného hlavního závodu chtěla vystavět komplex pěti hal s různým využitím. „V místě by našlo práci nejméně tisíc lidí,“ uvedl nezávislý starosta Stráže pod Ralskem Zdeněk Hlinčík.
Generální ředitelství celého podniku sídlí ve Stráži pod Ralskem. Pod něj spadá celkem sedm odštěpných závodů. Těžba a úprava uranu (TÚU) Stráž pod Ralskem, Palivový kombinát Ústí (PKU) v Chlumci Ústí nad Labem, Správa uranových ložisek (SUL) v Příbrami a Geologie, ekologie, atom Morava (GEAM) v Dolní Rožínce u Žďáru nad Sázavou. V Ostravě jsou závody Odra a Hlavní báňská záchranná stanice. Poslední na seznamu je v Karviné závod DARKOV.
Kolik stojí rekultivace?
Do 2018 - ca. 26 mld.
2019 - 1,347 mld.
2020 - 1,277 mld.
2021 - 1,291 mld
2022 - 1,270 mld
zdroj: Zásady zahlazovaní následků hornické činnosti 12/22
2023 - 1,3 mld.
2024 - ? (původní plán 1,3 mld.)
zdroj: Usnesení vlády č. 176 z 9. března 2022, kde je stanovená částka 6,5 mld. pro období let 2023-2027.
