DOKUMENT: Hraniční případ, píše brněnský krajský soud o podmínce v případu znásilnění otčímem

Krajský soud v Brně v kauze dlouhodobého znásilňování nezletilé dívky nevlastním otcem zohlednil doznání pachatele, míru sebereflexe a závazky ke zbytku rodiny, kterou živí. Podle soudu jde o hraniční případ, kdy je možné na odsouzeného působit i bez trestu odnětí svobody za dohledu probačního úředníka. Soud anonymizované znění rozsudku zveřejnil s tím, že poškozené nemůže způsobit další újmu, uvádí mluvčí Klára Belkovová.

Brno Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Krajský soud v Brně

Krajský soud v Brně | Foto: Vladan Dokoupil

Obžalovaný má podle krajského soudu možnost prokázat, že povede řádný život a bude hradit všechny své závazky. Mezi nimi například i tři sta tisíc korun, které má podle soudu dívce zaplatit za nemajetkovou újmu. „V opačném případě by zavdal příčinu kdykoli v průběhu zkušební doby k rozhodnutí o nařízení podmíněně odloženého trestu odnětí svobody,“ stojí v odůvodnění.

Znásilnění je trestáno dostatečně, říká soudce. ‚Rozsudky často zmírňují mýty,‘ oponuje advokátka

Číst článek

Muž byl odsouzen za výrobu a jiné nakládání s dětskou pornografií, zneužití dítěte k výrobě pornografie a znásilnění. Dívku si natočil při intimním styku, poté ji skoro rok a půl až pětkrát týdně nutil k sexu. Před Okresním soudem ve Vyškově pak přiznal vinu za všechny tři činy.

Krajský soud v Brně tak mohl přezkoumat jen tvrzení o trestu a jeho výši a původní tři roky za mřížemi podmínečně odložil na pět let.

Mluvčí krajského soudu v Brně Klára Belkovová v tiskové zprávě uvádí, že krajský soud přihlédl „k povaze a závažnosti spáchaných trestných činů, k osobním, rodinným, majetkovým a jiným poměrům pachatele, k jeho dosavadnímu způsobu života a možnosti jeho nápravy“.

„Rovněž přihlédl k chování pachatele po činu, k jeho postoji k trestnému činu, tomu, že prohlásil vinu, a také k účinkům a následkům, které lze od trestu pro budoucí další život pachatele očekávat,“ doplnila Belkovová.

Soud také zdůraznil, že muž zůstane pět let pod dohledem probačního úředníka, který bude sledovat i jeho přístup k tomu, že musí poškozené dívce zaplatit 300 tisíc korun. „Nejedná se a priori o násilníka, devianta či sexuálního predátora,“ stojí v rozsudku krajského soudu, který také tvrdí, že „prvotní impulz k intimnímu sexuálnímu kontaktu vzešel od poškozené“.

Ochrana před sekundární viktimizací

S odkazem na znalce soud uvedl, že psychická újma měla u poškozené mírnější charakter s pozitivní prognózou do budoucna. Média ale informovala, že oběť se po rozsudku krajského soudu pokusila o sebevraždu a je v psychiatrické péči.

Rozsudek v kauze Feri je hotový, další odklad nebyl potřeba. Exposlanec dostal tříletý trest

Číst článek

Ve vyjádření poškozené k otčímovu odvolání podle krajského soudu chyběla jakákoliv zmínka, že by si její zdravotní stav po znaleckém posudku vyžádal psychiatrickou či psychologickou intervenci. Z toho si soud dovodil, že se na znalcových závěrech od doby rozhodnutí nic nezměnilo.

Mluvčí krajského soudu zdůraznila, že kvůli tomu, že se muž ke všem činům přiznal, nebylo potřeba dívku znovu vyslechnout před okresním soudem, ani po odvolání poškozeného před Krajským soudem v Brně.

Původně krajský soud zveřejnil co nejméně podrobností celého případu, aby poškozenou ochránil před „sekundární viktimizací, tedy druhotného zraňování její osoby tím, že bude odůvodnění rozsudku vlivem událostí, ke kterým došlo po jeho vyhlášení, komentovat prostřednictvím médií.“

Po tom, co se ale sama dívka v médiích vystupuje a o případu mluví, soud dospěl k závěru, že „zveřejnění anonymizovaného znění rozsudku společně s tímto sdělením nemůže způsobit poškozené další újmu“.

Celý případ vyvolal velkou pozornost a rozsudek soudu je podle řady kritiků mírný. Ve středu se před ministerstvem spravedlnosti konala demonstrace za přísnější tresty pro pachatele znásilnění a ve čtvrtek odpoledne se demonstrace opakovala před budovou Krajského soudu v Brně.

„Krajský soud plně respektuje právo veřejnosti na kritiku soudních rozhodnutí a ústavně zaručenou svobodu projevu. Věcná kritika by však neměla vycházet z povrchních informací a neměly by ji provázet osobní útoky na soudce, kteří případ projednávají,“ uvedla Belkovová.

Matylda Hofschnaidrová, Tomáš Kremr Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme