Míra domácího násilí letos vzrostla, Policie eviduje 274 případů týrání. ‚Jde o špičku ledovce,‘ říká expertka
Počty případů za první půlrok naznačují další přibývání hlášených případů domácího a sexuálního násilí. Loni policie evidovala 430 případů týrání osoby žijící ve společném obydlí, v letošním prvním pololetí 274. Přibylo i znásilnění nebo vražd motivovaných osobními vztahy. Zástupci Úřadu vlády to ve čtvrtek uvedli na tiskové konferenci k představení akčního plánu prevence domácího a genderově podmíněného násilí na roky 2023 až 2026.
Přijetí či nepřijetí takzvané Istanbulské úmluvy podle zástupců úřadu vlády na realizaci akčního plánu mít vliv nebude, přinesla by ale silnější nástroje pro řešení problematiky.
„Policie v loňském roce zaznamenala nárůst u všech trestných činů souvisejících s domácím a sexuálním násilím,“ uvedla vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Data policie za první pololetí podle ní ukazují, že tyto případy přibývají i v tomto roce.
Pohlavní styk s nesouhlasem: Ministerstvo připravilo redefinici znásilnění. Je v připomínkovém řízení
Číst článek
„Jsou to případy, o kterých se systém nějak dozvěděl a měl šanci je evidovat. Jde o špičku ledovce, přítomnost násilí je násobně větší,“ dodala. Podle odhadů odborníků je nahlášený zhruba jeden z pěti případů závažného domácího násilí a jedno z 20 znásilnění.
Podle předsedkyně Výboru pro prevenci domácího násilí a násilí na ženách Branislavy Marvánové Vargové jde ještě o dozvuky covidové epidemie a lockdownů.
„Když bylo to nejhorší období lockdownů, zaznamenávali jsme nárůst, ale dynamika byla malinko jiná. Víme, že násilí se děje v nějakém kontinuu,“ řekla. Dříve ohlášené případy byly podle ní často série násilného chování, které začaly ještě před pandemií covidu-19.
Policie podle Šimáčkové Laurenčíkové každý rok vykáže více než 1000 osob ze společné domácnosti z důvodu bezprostředního ohrožení života či zdraví a ve zhruba 2000 domácností zasahuje každý rok sociálně-právní ochrana dětí.
Roste počet vražd
„Na vzestupu je také počet vražd souvisejících s osobními vztahy. Jen za první pololetí tohoto roku jich bylo 42,“ uvedla zmocněnkyně.
„V posledních dvou třech letech se množí vraždy žen a dětí následované sebevraždou agresora,“ doplnila Vargová. Podle ní v takových případech často agresor sebevraždou už dříve vyhrožuje, což zvyšuje riziko budoucí vraždy. „Není to něco, co se stane jako blesk z čistého nebe,“ dodala.
,Ani jeden není zaměstnancem.‘ Historici obvinění z obtěžování skončili na Fakultě humanitních studií
Číst článek
Případů znásilnění bylo loni policii nahlášeno 880, letos v prvním pololetí 535.
„Počet ohlášených znásilnění se od roku 2021 zvyšuje. To nutně neznamená zvýšení počtu těchto činů, ale zvyšující se důvěru v práci policie a soudů a jejich schopnost tyto skutky řešit. S tím souvisí i vyšší ochota znásilnění nahlásit,“ uvedl úřad v materiálu pro novináře.
Počet případů týrání a nebezpečného pronásledování se naopak od roku 2011 snižuje.
Akční plán, který vláda schválila, se zaměřuje na prevenci a dostupnost služeb pro oběti i pachatele násilí. „Stále chybí specializované služby, dostatečné proškolení různých profesí či větší důraz na prevenci,“ uvedla zmocněnkyně.
Počítá se například se zajištěním provozu bezplatné telefonní linky a posílením dalších služeb pro oběti či dostupnosti služeb pro pachatele. Za velký problém odborníci považují to, že s akčním plánem není zajištěno i stálé financování těchto služeb.
Stát ho financovat nebude
Akční plán je už několikátým podobným dokumentem. Podle ředitele vládního Odboru rovnosti žen a mužů Radana Šafaříka bylo z posledního splněno 50 procent, 20 procent částečně a 30 procent splněno nebylo. Podle zástupců neziskového sektoru je současný dokument kompromisem.
Nevědomá strategie, jak přežít. Od pojmenování Stockholmského syndromu uběhlo padesát let
Číst článek
„Jednou z podmínek, aby ho vláda schválila, bylo, že neměl přinášet žádné zásadní náklady státnímu rozpočtu,“ doplnil Šafařík. Podle zmocněnkyně ale analýzy dokazují, že neřešení domácího násilí má ve střednědobém horizontu náklady vyšší, než je potřebná dotační podpora.
Úmluvu proti násilí na ženách a domácímu násilí podepsali čeští zástupci v roce 2016, čeká na ratifikaci Parlamentem.
„Měli bychom výraznější oporu bez ohledu na aktuální složení Poslanecké sněmovny či Senátu,“ uvedla Laurenčíková. Míra neporozumění si odborníků s politiky je kolem ní poměrně vysoká. Plnění akčního plánu ale podle ní případná neratifikace dokumentu, který odmítají i někteří senátoři, neovlivní.
„Vnitrostátní aktivity nejsou na úmluvě závislé, stejně tak to platí o zákoně o domácím násilí,“ dodala.
