Pohlavní styk s nesouhlasem: Ministerstvo připravilo redefinici znásilnění. Je v připomínkovém řízení
Podle nové legislativy by znásilnění měl být veškerý pohlavní styk, který se odehraje s nesouhlasem. V současné době definují soudy znásilnění jen v případech, kdy je pohlavní styk vynucený silou. Nově se do definice znásilnění bude počítat verbální i neverbální nesouhlas, či situace, kdy člověk zneužije bezbrannosti svého protějšku. Novelu zákona zaslala ministerstvo spravedlnosti ve čtvrtek do připomínkového řízení.
„Návrhem dochází k redefinici trestného činu znásilnění tak, aby to odpovídalo modernímu pojetí,“ uvedl pro ČTK ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Obdobnou úpravu podle něj zvolilo Německo.
Znásilnění se v Česku trestá nejpřísněji po vraždě. Mezi stranami je teď shoda na rozšíření definice
Číst článek
Podle nové definice zákona se trestný čin znásilnění bude vztahovat na jakýkoliv pohlavní styk s nesouhlasem či jakýkoliv styk s dítětem mladším dvanácti let.
„Oceňuji, že se konečně někam posouváme,“ komentovala novelu zakladatelka spolku Konsent Johanna Nejedlová pro iROZHLAS.cz. Zároveň však upozorňuje na několik problémů, které navrhovaná úprava podle ní obsahuje.
„Jeden problém se pojí s definicí bezbrannosti,“ tvrdí. Bezbrannost návrh definuje jako stav v němž člověk není schopen projevit nesouhlas kvůli „bezvědomí, spánku, ovlivnění návykovými látkami, nemoci, zdravotnímu postižení, duševní poruše, disociativní poruše, nízkému věku nebo jinému obdobnému důvodu“.
Nejedlová se obává, že soudci nebudou umět pracovat s pojmem ‚disociativní porucha‘. „Nelze zajistit, že na základě něj budou soudci posuzovat správně,“ vysvětluje. Nahradit by ho podle ní mohlo například označení „silný ochromující stres“.
Věková hranice
Blažek chce změnit navrženou úpravu peněžitých trestů za znásilnění. Je podle něj ‚nevysvětlitelná‘
Číst článek
Novela také pracuje s věkem navrhované bezbrannosti. Jeden z prvních návrhů určoval, že sexuální trestné činy proti dětem mladším pěti let by byly vždy považovány za znásilnění, nikoli za pohlavní zneužití, které se trestá mírněji.
Tuto hranici nejnovější návrh posouvá na dvanáct let. Dítě do tohoto věku by tedy bylo automaticky chápáno jako bezbranné.
„V Belgii je tato hranice stanovena na 16 let, někde na 15, někde 14. V praxi se dává výjimka v případě podobně starých lidí, například pokud jde o dva čtrnáctileté – jde spíš o to, aby všichni věděli, že ve čtyřiceti není v pohodě spát s 13letou holkou,“ říká Nejedlová.
„Myslím, že by to mělo být stanoveno na 15 let, ale vím, že na tom není politická shoda. Nerozumím ale té úvaze, kde se vzalo zrovna 12 let,“ dodává.
Navrhovaná varianta
Ministerstvo chce také vyčlenit jako nový trestní čin takzvaný „sexuální útok“ – jít by mělo o nepenetrační sexuální praktiky, jako například osahávání. Pachateli by za něj hrozilo šest měsíců až pět let ve vězení.
Centrum pro oběti sexuálního násilí vzniká v Praze. Unikátní prostor ale potřebuje peníze na rekonstrukci
Číst článek
Dvě varianty nové legislativy představilo Ministerstvo spravedlnosti už v červnu. O tom, že se má zákon o znásilnění redefinovat se na jaře dohodli zástupci parlamentních stran s Blažkem.
Ve hře byly dvě varianty: buďto mělo znásilnění být definované pod nově stanoveným trestným činem, nebo měl namísto násilí stačit nesouhlas. Ministerstvo spravedlnosti operuje s druhou variantou.
V původním návrhu ministerstva spravedlnosti byla například možnost ukládání peněžitého trestu. Po silné vlně kritiky z paragrafů zmizela poté, co ho i Blažek dříve označil za ‚nevysvětlitelný‘.
Za znásilnění má i nadále hrozit trest od dvou do deseti let vězení. Sazba se zvyšuje na tři až 12 let za znásilnění mladistvého, hromadné znásilnění nejméně se dvěma lidmi nebo za znásilnění s použitím násilí.
Pět až 15 let má hrozit pachateli znásilnění dítěte mladšího 15 let či za způsobení těžké újmy na zdraví. U znásilnění se smrtelným následkem zůstává sazba na deseti až 18 letech vězení.
Termín na zaslání připomínek platí do půlky září, zákonem by se potom měla zabývat Sněmovna. Podle Nejedlové je možné, že by zákon mohl být projednáván v prvním čtení do konce roku.
Ke změně vymezení znásilnění podle ČTK už vedle Německa přistoupily také Belgie, Dánsko, Finsko, Chorvatsko, Island, Irsko, Kypr, Lucembursko, Malta, Řecko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko a Velká Británie. Zvolený koncept se v jednotlivých státech liší.
Některé – například Chorvatsko, Řecko nebo Slovinsko – vycházejí z přísnější zásady „ano znamená ano“, tedy z možného trestního postihu člověka, který si aktivně nezjišťoval postoj oběti k sexuálnímu jednání.
