Zvrat v zamítnuté dotaci pro Agrofert. Soud se zastal zdůvodnění ministerstva, proč peníze nepřikleplo
Ministerstvo průmyslu loni zamítlo dceřince Agrofertu dotaci zhruba 3,5 milionu na pořízení fotovoltaického systému. Zdůvodnilo to tehdy tím, že není zdroj financování. V té době totiž bylo zřejmé, že Brusel nechce projekty koncernu Agrofert proplácet kvůli výsledku auditu ke střetu zájmů expremiéra Andreje Babiše (ANO). Na začátku roku pražský městský soud rozhodnutí úředníků zrušil. Ministerstvo ale teď uspělo u Nejvyššího správního soudu.
„Jsem rád, že naše rozhodnutí shledal Nejvyšší správní soud přezkoumatelnými, a dokonce v jednom z rozhodnutí uvedl, že naše úvahy jsou mu srozumitelnější než úvahy Městského soudu v Praze,“ uvedl pro iROZHLAS.cz vrchní ředitel sekce fondů Marian Piecha.
‚Legislativní nedostatky nelze dávat k tíži Agrofertu.‘ Co stojí v analýze resortu průmyslu k Babišově střetu?
Číst článek
Drůbežářská firma Schrom Farms žádala o peníze z operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, který spravují úředníci resortu průmyslu, už v roce 2020. V té době běžel audit ke střetu zájmů expremiéra Babiše, a zaměstnanci úřadu proto s rozhodnutím, zda peníze firma má nebo nemá dostat, velmi dlouho váhali.
Verdikt přišel až loni na podzim. Firmě ministerstvo žádost o dotaci zamítlo se zdůvodněním, že „neexistuje zdroj financování“. Jestli společnost porušila zákon o střetu zájmů, úředníci vůbec neřešili.
Právě kvůli tomu na začátku letošního roku narazili u Městského soudu v Praze, na který se advokátka firmy obrátila. Ten zjednodušeně řekl, že rozhodnutí je tzv. nepřezkoumatelné a že je potřeba, aby úředníci posoudili střet zájmů.
„Důvod zamítnutí žádosti o dotaci spočívající v předpokladu, že Evropská unie prostředky dotace neproplatí, v této věci neobstál. (…) Za této situace se měl žalovaný (ministerstvo – pozn. red.) splněním podmínky § 4c zákona o střetu zájmů (existencí střetů zájmů z důvodu působení Ing. A. B. v pozici předsedy vlády) zabývat sám,“ napsali do rozsudku.
Fakticky dal firmě šanci na dotaci. Ministerstvo totiž v minulosti opakovaně naznačilo, že pro porušení střetu zájmů nemá pádné důkazy. Odkazovali se třeba na výsledek právního rozboru advokátní kancelář Řanda Havel Legal a kterou iROZHLAS.cz už loni získal na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. Podle něj má zákon legislativní nedostatky, ale ty není možné přičítat k tíži Agrofertu.
Jenže brněnský Nejvyšší správní soud, kam případ putoval z Prahy, se ministerstva nyní zastal. „Rozhodnutí jistě mohlo být napsáno přehledněji, lze z něj ale rozeznat důvody, proč stěžovatel (ministerstvo – pozn. red.) žádost zamítl a proč se poté např. nezabýval ustanovením § 4c zákona o střetu zájmů,“ stojí v rozsudku zveřejněném na stránkách soudu.
Neznamená to, že by soudce řekl, že Agrofert na dotaci nemá zájem: „NSS opakuje, že nyní nehodnotí, zda má stěžovatel po věcné stránce pravdu. NSS nechává otevřenou otázku, zda stěžovatel může žádost o poskytnutí dotace zamítnout z důvodů, které ve svém rozhodnutí popsal.“
Nařídil ale Městskému soudu v Praze, aby případ znovu projednal, a napsal, že zdůvodnění, proč peníze nepřiklepl – tedy neexistující zdroj financování – a proč se vůbec nezabýval otázkou střetu, jsou přípustné. Vedení Agrofertu se nechtělo k rozsudku vyjádřit. „Procesní rozhodnutí nebudeme komentovat,“ uvedl pouze mluvčí Pavel Heřmanský.
Desítka sporů
Případ firmy Schrom Farms není jediný. Seznam Zprávy nedávno informovaly o obdobném sporu, tentokrát mezi ministerstvem a dceřinkou Mlékárna Hlinsko. Průběh byl totožný a i v tomto případě se Nejvyšší správní soud s prakticky stejnou argumentací ministerstva zastal.
Vymáhání 100 milionů na lepší toast Penam už zase pokračuje. Síkela potvrdil, že jeho úřad není podjatý
Číst článek
Soudcům brněnského Nejvyššího správního soudu leží v tuto chvíli na stole další zhruba desítka sporů mezi dceřinými společnostmi Agrofertu a resortem vedeným Jozefem Síkelou (za STAN). Ve všech jde o dotace, které úředníci zamítli kvůli „neexistujícími zdroji financování“, nicméně v reakci na audit ke střetu zájmů. Podle něj Babiš zákon porušoval a firmy tak neměly na dotace nárok. Sám Babiš jakýkoliv střet zájmů od počátku odmítá.
Ne všechny jsou obsahově shodné jako popsané případy firem Schrom Farms nebo Mlékárny Hlinsko. Městský soud v Praze, na který se loni na podzim po zamítnutí Agrofert obrátil, totiž rozhodl třemi různými způsoby.
V sedmi případech zamítnutí dotace zrušil s tím, že rozhodnutí je nepřezkoumatelné. Tedy že úředníci se měli vypořádat se střetem zájmů. Ve třech rozhodnutí o zamítnutí zrušil s tím, že bylo dokonce nezákonné. A v řadě případů dal naopak ministerstvu za pravdu.
„Byli jsme také překvapení rozdílností rozhodování jednotlivých senátů Městského soudu. Máme radost z toho, že jednotu do tohoto rozhodování vnáší Nevyšší správní soud svým rozhodnutím o přezkoumatelnosti dříve vydaných rozhodnutí ministerstva,“ uvedl k tomu Piecha.
Bude tedy na soudcích Nejvyššího správního soudu, zda postup sjednotí. Vedení ministerstva průmyslu se ale bude muset velmi brzy rozhodnout, jak s rozsudky naloží a zda v některých případech dotace proplatí. Do konce roku je totiž potřeba balík peněz z unie určené na tyto dotace rozdělit žadatelům.
Tabulka všech žádostí o dotace dceřinek Agrofertu, které zhruba před rokem úředníci ministerstva průmyslu a obchodu odmítli poskytnout kvůli „neexistujícímu zdroji financování“:
