Důvěra Čechů ve vládu, prezidenta i poslance stoupla. Stále jim ale věří méně než 40 procent lidí
Vláda, Sněmovna i prezident zaznamenali na přelomu loňského a letošního roku nárůst důvěry obyvatel Česka. Stále jim ale věří méně než dvě pětiny lidí. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR. Důvěra rostla v meziročním srovnání i oproti předchozímu průzkumu z loňského podzimu u všech ústavních institucí. Nejvíce lidí – kolem 70 procent – věří nadále starostům a obecním zastupitelům.
V polovině loňského roku se u všech ústavních institucí objevil pokles podílu Čechů, kteří jim důvěřují. U poslanců se propadl až na 26 procent a u vlády a prezidenta shodně na 28 procent. U hlavy státu šlo o nejnižší důvěru od roku 2013, kdy do funkce nastoupil současný prezident Miloš Zeman.
Nedůvěra v politiku uprostřed vesnice s ulicemi beze jmen. Proč ve Vřesové nechtějí volit prezidenta?
Číst článek
Následně ale důvěra obyvatel zase rostla. V předchozím průzkumu loni na podzim u prezidenta stoupla na 33 procent a v aktuálním průzkumu z přelomu roku na 38 procent.
U vlády byla důvěra v předchozím průzkumu stále na 28 procentech a v posledním se zvýšila na 34 procent. Poslancům v předešlém průzkumu vyjádřilo důvěru 28 procent lidí a v nynějším 33 procent.
Ve srovnání s podzimním průzkumem se podíl důvěry zvýšil také u dalších institucí. U Senátu stoupl ze 34 na 41 procent, u krajských zastupitelstev ze 48 na 55 procent a u hejtmanů ze 46 na 53 procent.
Dlouhodobě nejvyšší důvěru mají komunální politici. U zastupitelstev obcí vzrostla důvěra oproti předchozímu průzkumu z 63 na 69 procent a u starostů ze 62 na 71 procent.
Posun od levice k pravici
Důvěra mírně narostla u všech zmíněných ústavních institucí i v meziročním srovnání. Rozdíl oproti průzkumu z konce roku 2021 byl ale u většiny z nich do pěti procentních bodů.
Skupina lidí důvěřujících prezidentovi se liší od skupiny důvěřující vládě a parlamentu. S rostoucím příjmem domácností se u lidí zvyšuje důvěra vyjadřovaná všem zkoumaným institucím s výjimkou prezidenta.
Urban: Důvěra normálního člověka v politika tady nesmírně chybí. Česká elita neumí komunikovat
Číst článek
S posunem politické orientace od levice k pravici roste důvěra ve vládu, Sněmovnu i Senát, a naopak klesá u prezidenta.
Podobně se zvyšujícím se stupněm dokončeného vzdělání roste důvěra vládě, poslancům a senátorům i krajským zastupitelům, ale u prezidenta mírně klesá. Naopak s rostoucím věkem u lidí důvěra v prezidenta roste, kdežto důvěra ve vládu klesá.
Vývoj důvěry ve všechny ústavní instituce zařazené do průzkumu kopíruje podle Centra pro výzkum veřejného mínění vývoj spokojenosti lidí s politickou situací v zemi.
Podíl obyvatel Česka spokojených s politickou situací činí podle aktuálního průzkumu 16 procent. V předchozím průzkumu to bylo 13 procent a na konci roku 2021 pouze 11 procent. Nadále ale výrazně převažuje podíl nespokojených, který činí 59 procent lidí.
