Fiala po jednání v centrále NATO: První munici v rámci české iniciativy by Kyjev mohl získat v červnu
První munici pořízenou v rámci české iniciativy by mohla Ukrajina získat v červnu, uvedl po jednání v sídle Severoatlantické aliance český premiér Petr Fiala (ODS). Šéf NATO Jens Stoltenberg zdůraznil, že Ukrajina potřebuje silnější protivzdušnou obranu. O větší a efektivnější pomoci Ukrajině hovořili i další účastníci schůzky, nizozemský premiér Mark Rutte a předsedkyně dánské vlády Mette Frederiksenová.
„Ukrajina je v těžké situaci a potřebuje naši podporu více, než kdy dříve,“ prohlásil český premiér. Jak doplnila jeho dánská kolegyně Mette Frederiksenová, dodávky munice a protivzdušných systémů Kyjevu jsou nyní nejdůležitějším cílem pro všechny členské státy NATO. Čtveřice kolektivně uvítala rozhodnutí Německa poskytnout Kyjevu další protivzdušný systém Patriot.
Jsem mírně optimistický, pokud jde o schválení balíku pro Ukrajinu, řekl Fiala po jednání v Kongresu
Číst článek
Fiala na tiskové konferenci po více než půlhodinovém jednání rovněž zmínil, že díky české iniciativě se již podařilo sehnat 500 000 kusů dělostřelecké munice. Na téměř 200.000 už jsou smlouvy, dalších 300 000 kusů je Česko schopné velmi reálně zajistit, dodal premiér, který do Bruselu dorazil z Washingtonu. Tam se tento týden setkal mimo jiné s americkým prezidentem Joem Bidenem.
O další pomoci Kyjevu, zejména pokud jde o dodávky většího množství protivzdušné obrany, by měla v pátek jednat i Rada NATO-Ukrajina, oznámil dnes Stoltenberg, O konání této schůzky žádal v uplynulých dnech ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Stoltenberg prohlásil, že pokud se nyní členské státy NATO rozhodují, zda plnit alianční cíle, pokud jde potřebné vojenské vybavení, nebo zda poskytnout více pomoci Ukrajině, je jeho vzkaz jasný: „Pošlete více pomoci Ukrajině.“
Rutte ocenil, že Česko, Dánsko a Nizozemsko již několik měsíců spolupracují na zajištění dodávek munice pro Ukrajinu. „Nyní se musíme podívat na to, co můžeme udělat více,“ uvedl a přivítal oznámení Německa, že napadené zemi poskytne další systém protivzdušné obrany Patriot. „Musíme zvážit, jak bychom mohli německou iniciativu podpořit,“ dodal.
Pokud jde o získání dalších systémů protivzdušné obrany, peníze podle něj nejsou ten největší problém. Hlavním problémem je získat samotné systémy, uvedl s tím, že například když bylo u české muniční iniciativy jasné, že jsou dělostřelecké granáty dostupné, bylo relativně jednoduché peníze sehnat.
Rusové nevrátí Krym. Uznávat územní celistvost Ukrajiny je jen právní teorie, řekl Fico
Číst článek
Právě Dánsko a Nizozemsko jsou země, se kterými ČR nejvíce spolupracuje a jedná, pokud jde o českou iniciativu zaměřenou na nákup munice pro Ukrajinu v zemích mimo EU. S premiérem Ruttem a premiérkou Frederiksenovou český předseda vlády jednal i na konci března během summitu EU, kde rovněž probírali českou muniční iniciativu.
Nizozemsko na nákup až 800 000 dělostřeleckých granátů přislíbilo přispět 250 miliony eur (6,3 miliardy korun), Dánsko podle údajů z konce února 100 miliony eur (2,5 miliardy korun).
20 zemí
K projektu se podle českého prezidenta Petra Pavla k úterku připojilo 20 zemí od Kanady přes Německo, Polsko, Lotyšsko, Litvu, Estonsko, Belgii, Finsko, Portugalsko, Švédsko, Norsko, Dánsko, Nizozemsko či Lucembursko až po Island nebo Slovinsko.
Fiala v úterním projevu v Hudsonském institutu ve Washigtonu řekl, že díky české iniciativě se již podařilo sehnat 500 000 kusů dělostřelecké munice. Na dotaz později upřesnil, že na 180 000 kusů munice už jsou smlouvy, dalších 300 000 kusů je Česko schopné velmi reálně zajistit.
Munice pro Ukrajinu za 1,5 miliardy dolarů? ‚Nesmysl, vyjde na dvojnásobek,‘ říká vyjednavač
Číst článek
Vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný v úterý Českému rozhlasu Plus sdělil, že nákup 800 000 kusů vyjde asi na tři miliardy dolarů (71 miliard korun).
Pomoc USA
Nedostatek dělostřelecké munice je společně s nedostatkem lidské síly a vyčerpanou protivzdušnou obranou jedním z nejpalčivějších problémů bránící se Ukrajiny - ruské invazní síly si mohou dovolit denně vypálit několikanásobný počet granátů oproti ukrajinským obráncům a Ukrajina musí kvůli nedostatku raket pro systémy protivzdušné obrany vážit, jakou vojenskou, energetickou či jinou civilní infrastrukturu bude bránit před ruskými údery.
Na chřadnutí ukrajinské obrany se podepsala především váznoucí vojenská pomoc Spojených států, které nicméně od začátku ruské invaze napadené zemi poskytly 44,2 miliardy dolarů (1,04 bilionu korun) ve vojenské podpoře.
Vnitropolitické spory v USA, které uvolnění další podpory poslední měsíce bránily, by nicméně mohly skončit tento týden hlasováním Sněmovny reprezentantů. Její šéf, republikán Mike Johnson v pondělí avizoval, že zákon o podpoře Ukrajiny ve výši zhruba 61 miliard dolarů (přibližně 1,4 bilionu Kč) k hlasování předloží.
