KDU-ČSL má o své evropské příslušnosti k EPP jasno. Evropští lidovci ale stojí na křižovatce
Zatímco na domácí půdě v lecčems KDU-ČSL nemá vnitrostranickou shodu, o evropském směřování není diskuse. Lidovci jsou pevnými členy Evropské lidové strany (EPP). Tato eurostrana však již nyní řeší, jak se zachová po blížících se eurovolbách. Stále častěji totiž zaznívají hlasy volající po spojenectví s konzervativní frakcí ECR. Z kandidátů KDU-ČSL se k této cestě přihlásili Tomáš Zdechovský nebo Ondřej Mikmek.
KDU-ČSL zůstává tradiční středovou konzervativní stranou, která má na Evropskou unii pozitivní pohled. I to vzešlo z ankety iROZHLAS.cz mezi lidoveckými politiky.
Krize v KDU-ČSL obnažila tři názorové proudy uvnitř strany. Nesoulady si lidovci plánují vyříkat
Číst článek
České lidovce to jasně kvalifikuje pro členství v Evropské lidové straně (EPP), která zastává naprosto stejné postoje.
To potvrzuje, že strana získala přidružené členství v EPP již v roce 1996, tedy osm let před vstupem Česka do EU.
Zatímco hnutí ANO se svým programovým posunem vzdaluje své liberální frakci Renew, ODS váhá mezi konzervativci a lidovci nebo STAN inklinuje od lidovců k liberálům, v KDU-ČSL se ani žádná debata nevede.
Ani jediný z bezmála třech desítek oslovených lidoveckých politiků se proti členství v EPP nevyslovil. Ve straně na tom mají jasno, což potvrzují i oba současní europoslanci KDU-ČSL Tomáš Zdechovský a Michaela Šojdrová.
„Nehodláme měnit frakci v Evropském parlamentu. EPP je jedna z nejsilnějších frakcí, která sdružuje strany napříč EU s podobnými hodnotami a umocňuje sílu jednotlivých partnerů i zemí, které zastupují.“
Jan Bartošek (1. místopředseda KDU-ČSL, místopředseda Sněmovny)
„Osobně si myslím, že EPP dává dostatek prostoru pro KDU-ČSL prosazovat její postoje a názory.“
Tomáš Zdechovský (europoslanec KDU-ČSL)
„V Evropském parlamentu se přecházení z frakce do frakce stává, ale týká se spíše jednotlivců. EPP je největší poslanecký klub se středopravicovým politickým zaměřením, patří sem například německá CDU-CSU a další tradiční strany napříč Evropou. Neexistuje žádný důvod, proč by měla KDU-ČSL vystupovat z EPP a vstupovat do jiné frakce. Být součástí EPP je pro nás přirozené.“
Michaela Šojdrová (europoslankyně KDU-ČSL)
Politici KDU-ČSL odpovídali na otázku: KDU-ČSL je nyní v Evropském parlamentu ve frakci EPP, měla by v ní po volbách zůstat, či ji vyměnit? Případně za kterou?
Článek pokračuje pod odpověďmi.
Jan Bartošek
1. místopředseda KDU-ČSL
Nehodláme měnit frakci v Evropském parlamentu. EPP je jedna z nejsilnějších frakcí, která sdružuje strany napříč EU s podobnými hodnotami a umocňuje sílu jednotlivých partnerů i zemí, které zastupují.
Petr Hladík
místopředseda KDU-ČSL, ministr životního prostředí
V žádném případě nehodláme měnit frakci v Evropském parlamentu. Evropská lidová strana je jedna z nejsilnějších frakcí, která sdružuje strany napříč evropskými státy. Staví svou politiku na přijetí zodpovědnosti za konstruktivní utváření Evropy, prosazování bezpečnosti a míru, obranu demokracie a ochranu životního prostředí.
Šárka Jelínková
místopředsedkyně KDU-ČSL
Nevidím žádný rozumný důvod, proč bychom měli měnit frakci v Evropském parlamentu. EPP je jednou z nejsilnějších frakcí a spojuje nás s ní i hodnotové zakotvení.
Aleš Dufek
předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL
Jsem pro zachování frakce, byť se na EU svádí vše možné, reálných alternativ moc není.
Pavel Bělobrádek
místopředseda poslaneckého klubu KDU-ČSL
Nehodláme měnit frakci v Evropském parlamentu. EPP je jedna z nejsilnějších frakcí, která sdružuje strany napříč EU s podobnými hodnotami a umocňuje sílu jednotlivých partnerů i zemí, které zastupují.
Jiří Navrátil
místopředseda poslaneckého klubu KDU-ČSL
David Šimek
poslanec KDU-ČSL
Nevidím k tomu důvod. EPP je jedna z nejsilnějších frakcí, která sdružuje strany napříč EU s podobnými hodnotami a umocňuje sílu jednotlivých partnerů i zemí, které zastupují.
Antonín Tesařík
poslanec KDU-ČSL
Jsem plně přesvědčen o tom, že KDU-ČSL nadále zůstane a zůstat by měla ve frakci EPP, která je nejsilnější v Evropském parlamentu. Je nesmírně důležité, že sdružuje strany s podobnými hodnotami a násobí sílu zemí, které jsou v ní sdruženy.
Miroslav Zborovský
poslanec KDU-ČSL
Nehodláme měnit frakci v Evropském parlamentu. EPP je jedna z nejsilnějších frakcí, která sdružuje strany napříč EU s podobnými hodnotami a umocňuje sílu jednotlivých partnerů i zemí, které zastupují.
Josef Klement
předseda senátorského klubu KDU-ČSL
Souhlasím s tím, aby KDU-ČSL pokračovala ve členství EPP.
Ivana Váňová
senátorka KDU-ČSL
Názorová působnost v Evropském parlamentu ve frakci EPP straně KDU-ČSL vyhovuje a rozhodně by v ní měla zůstat.
Jaromíra Vítková
senátorka KDU-ČSL
Určitě chceme i nadále zůstat v rámci Evropské lidové strany. To uskupení na úrovni EU velmi dobře funguje, máme čilé kontakty s kolegy v zahraničí, oni se inspirují od nás, my zase od nich. Je to hráz proti populistickým pravým i levicovým extrémistům i radikálním zeleným, kteří v EU mnohdy navrhují opatření, která jsou sice teoreticky správně, ale prakticky jen vyvolávají obrovský odpor a nejsou podloženy daty ani analýzami. My a s námi i Evropská lidová strana prosazujeme rozumný středový přístup.
Tomáš Zdechovský
europoslanec KDU-ČSL
Osobně si myslím, že EPP dává dostatek prostoru pro KDU-ČSL prosazovat její postoje a názory.
Michaela Šojdrová
europoslankyně KDU-ČSL
V Evropském parlamentu se přecházení z frakce do frakce stává, ale týká se spíše jednotlivců. Členství ve frakci EPP, tedy v poslaneckém klubu Evropské lidové strany, vyplývá z členství KDU-ČSL v Evropské lidové straně, celoevropské politické straně, jejímiž členy z ČR jsou i TOP 09 a Starostové a nezávislí. Jedná se o největší poslanecký klub se středopravicovým politickým zaměřením, patří sem například německá CDU-CSU a další tradiční strany napříč Evropou. Neexistuje žádný důvod, proč by měla KDU-ČSL vystupovat z EPP a vstupovat do jiné frakce. Být součástí EPP je pro nás přirozené.
Jan Grolich
hejtman Jihomoravského kraje z KDU-ČSL
Jako lidovci budeme určitě dál v Evropské lidové straně.
Pavel Hořava
generální sekretář KDU-ČSL
Pokud KDU-ČSL ve volbách do Evropského parlamentu v příštím roce uspěje, tak zcela jistě zůstane součástí frakce EPP.
František Talíř
náměstek Jihočeského hejtmana
Jsme křesťanští demokraté a do žádné jiné frakce nepatříme. Navazujeme na „otce zakladatele“ sjednocené Evropy, jako byl Kondrad Adenauer nebo Robert Schuman. Naše místo proto bylo, je a bude v EPP.
Ivo Slavotínek
náměstek hejtmana Olomouckého kraje
Jednoznačně zůstat v EPP, jinou alternativu v EP pro nás nevidím. Spolupráce s křesťanskodemokratickými stranami na evropské scéně, speciálně s bavorskou CSU mi dává smysl.
Směřování EPP
Zatímco příslušnost českých lidovců z KDU-ČSL k evropským lidovcům je jasná a měnit se na ní nic nebude, v bruselské centrále EPP se už vymýšlí strategie pro červnové eurovolby. Evropští lidovci si jistě budou chtít udržet pozici nejsilnějšího europoslaneckého klubu a opět nominovat šéfku či šéfa Evropské komise. Tento nejdůležitější evropský post drží již od roku 2004.
V současnosti tvoří „evropskou vládu“ spojenectví lidovců EPP, socialistů S&D a liberálů Renew. V europarlamentu mají pohodlnou většinu 420 hlasů ze 705.
Zatímco šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová může preferovat spolupráci na současné platformě, ne všem takové složení evropské vlády vyhovuje. Hlavním argumentem části EPP je, že se kvůli spojenectví se socialisty a liberály posunuli příliš doleva.
Lidovecké ‚námluvy‘. ODS váhá, zda po eurovolbách zůstane u konzervativců
Číst článek
Pokud nedojde k nečekaným zvratům, EPP by měla i po červnových eurovolbách zůstat nejsilnější europarlamentní frakcí. V posledních měsících ovšem zaznívá touha vyzkoušet si vládnutí na jiném půdorysu.
Zejména předseda EPP z bavorské CSU Manfred Weber se netají přáním otevřít si dveře k frakci konzervativců a reformistů ECR, kam patří mimo jiné i česká ODS, slovenská SaS, polské PiS nebo Bratři Itálie. Právě díky straně italské premiérky Giorgie Meloniové vyhlíží ECR značné posílení. Rádi by předběhli zelené i liberály a stali se třetí nejsilnější europarlamentní skupinou.
Weber si padl do oka s Meloniovou i českým premiérem a lídrem ODS Petrem Fialou, které na jednu stranu láká k přestupu k EPP, záložním plánem je povolební spojenectví lidovecké EPP a konzervativní ECR.
„Vláda v Česku dělá politiku EPP. Proto mám s Petrem Fialou dobré vztahy,“ vysvětloval Weber na jaře v Bruselských chlebíčcích. „Italská vláda dělá dobrou práci, je na evropské úrovni konstruktivní, pomáhá našim přátelům na Ukrajině, to se počítá,“ doplnil k Meloniové.
Ne se všemi klíčovými hráči v ECR má ale Weber dobré vztahy, s polskou PiS to vypadá spíš na otevřenou nevraživost.
Italská laboratoř
Jenže i pokud by se dokázaly mezi EPP a ECR obrousit některé hrany, na většinu v příštím europarlamentu by to s největší pravděpodobností nestačilo.
Orbán hledá spojence. Fiala mohl dostat úkol držet od něj Itálii a Polsko dál, míní politoložka
Číst článek
Otázka spolupráce stran rozmístěných po celé ose od středopravice po krajní pravici je v současnosti na národní úrovni k vidění v Itálii a právě tam se o možných budoucích europarlamentních většinách debatuje zřejmě nejčastěji.
Kabinet Giorgie Meloniové tvoří její Bratři Itálie z ECR, Liga Mattea Salviniho z krajně pravicové frakce Identita a demokracie (ID) a Forza Italia zesnulého Silvia Berlusconiho z EPP.
Taková koalice na evropské úrovni je však takřka vyloučená, což potvrdil italský vicepremiér, ministr zahraničí a lídr Forza Italia Antonio Tajani. „Není možné vytvořit alianci EPP, ECR a ID. Pokud by se k nové koalici přidala jen Liga, tak by to šlo,“ řekl letos v červnu a namísto toho navrhuje alianci EPP, ECR a liberálního Renew.
„V roce 2017 mě tato koalice zvolila předsedou Evropského parlamentu. Tehdy jsme porazili zelené, levičáky a komunisty,“ připomněl.
KDU-ČSL vede do eurovoleb Zdechovský. Ještě není jasné, zda se lidovci spojí i s ODS a TOP09
Číst článek
Liberálové jsou ale k této možné koalici zdrženliví. Předseda Renew Stéphane Séjourné tento týden varoval ostatní eurostrany před „neliberálním pokušením“ a poukázal na to, že se některé konzervativní strany stále více vzdalují politickému středu.
A jak na možné budoucí směřování Evropské lidové strany pohlíží čeští lidovci? Server iROZHLAS.cz se zeptal již schválené první pětice kandidátů KDU-ČSL pro eurovolby.
Ať už půjdou sami, nebo v koalici Spolu (o tom by mělo být jasněji do konce září), lidoveckou jedničkou bude opět Tomáš Zdechovský. Ten je zastáncem Weberovy a Tajaniho cesty vstříc konzervativnějším partnerům.
„Po volbách bude snaha řešit spolupráci s liberály a konzervativci. Levice bohužel vede Evropu ke stagnaci a nenabízí žádná smysluplná řešení. Nechce konstruktivně řešit ani otázku Ukrajiny, ani ekonomické problémy, se kterými se musíme vypořádávat.“
Tomáš Zdechovský
Dvojkou kandidátky KDU-ČSL bude mladá hvězda strany, třicetiletý náměstek jihočeského hejtmana František Talíř. Vyzývá ke spolupráci s těmi, kteří „chtějí EU tvořit, ne bořit“. Rozhodně pak vylučuje jakoukoliv spolupráci s krajně levicovou frakcí Levice a krajně pravicovou ID.
„Vnímám to tak, že jako křesťanští demokraté bychom měli navazovat na ‚otce zakladatele‘ sjednocené Evropy – Roberta Schumana, Konrada Adenauera, Alcide de Gasperi – nejlépe, jak dokážeme. Oni byli konstruktivní a proevropští a to je i naše DNA. Spolupracovat tedy můžeme s těmi, kteří chtějí EU tvořit, ne ji bořit. Mohou být k jejímu směřování klidně kritičtí, to jsem v některých věcech i já. Základem spolupráce je ale konstruktivní přístup. Svůj úkol nyní vidím v úsilí o co největší úspěch EPP, podobu většiny budeme hledat po volbách. Za sebe si ale neumím představit jakoukoli spolupráci se skupinami Levice a Identita.“
František Talíř
Současná europoslankyně Michaela Šojdrová získala v primárních volbách třetí místo, avšak o svou vizi budoucí taktiky EPP se s redakcí nepodělila.
Na čtvrtém místě je mladý starosta hanáckých Slatinic Ondřej Mikmek, který pozoruje napětí mezi liberálnější a konzervativnější částí EPP. Sám se staví za konzervativnější směřování EU. „Pokud nebude Evropa konzervativní, nebude žádná,“ domnívá se.
„Situaci sleduji se zaujetím. Jistě i vy pozorujete napětí mezi ‚částmi‘ EPP. Tedy tou liberálnější a konzervativnější. A nebudu záměrně jmenovat konkrétní jména. Můj osobní, a to osobní zdůrazňuji, názor je jasný. A je to ono „klišé“ návratu ke kořenům. Podle mého názoru totiž, pokud nebude Evropa konzervativní, nebude žádná. Tedy konec omáčky, jsem pro konzervativnější budoucí směřování Unie. A věřím a doufám, že i volby v příštím roce tento směr potvrdí.“
Ondřej Mikmek
A pětkou na kandidátce KDU-ČSL zvolili lidovci jako nestraníka dvojnásobného kandidáta na prezidenta, senátora Pavla Fischera. V odpovědi zůstal zdrženlivý.
„Sleduji dění v Evropském parlamentu z tribuny, nikoli jako aktér nebo jako člen, a tak budu mluvit obecně. Základní východisko musí být rozhodnutí voliče – a o tom, jak voliči rozhodnou, zatím víme málo. Přesto je velmi pravděpodobné, že dosavadní čísla zastoupení jednotlivých frakcí se budou posouvat a měnit. Proto bych vyčkal s doporučeními a odhady až na dobu po volbách. Pokud bych měl uvést jeden příklad, tak osobně uvítám, když důraz na zelené technologie a zelený úděl bude vyvážen i starostí o to, z jakých zdrojů státy EU pokryjí své energetické potřeby a za jakou cenu to bude. Nerad bych žil v EU, kde jsme pro samou starost o snižování uhlíkové stopy přehlédli, že jsme se stali závislými na dovozu z nepřátelských režimů, že se tu zavírají důležité firmy, takže nejenže zmizí pracovní místa, ale strategicky vzato si nedokážeme v Evropě vyrobit ani léky nebo ochrannou roušku. Z toho je třeba se odpovědně poučit. A to doufám, že v novém parlamentu bude lépe ošetřeno.“
Pavel Fischer
Politolog Vít Hloušek z Masarykovy univerzity si všímá, že ve schválené první pětce KDU-ČSL chybí straničtí konzervativci či tradicionalisté, jak je popsal ve svém pohledu na tři proudy uvnitř KDU-ČSL.
„Eurovolby v rámci strany nezajímá všechny, to je celkem běžné. U KDU-ČSL je to celkem jednoduchá logika, že pro jejich konzervativce to nejsou atraktivní volby. Někteří se možná dokonce bojí, co by tam v té Evropě dělali. Část lidovců vnímá EU jako příležitost, tento proud nejspíš ne,“ nestínil možné důvody.
