Krácení sociálních dávek za přestupky? ‚Hlady neumřou,‘ hájí novelu zákona poslanec Hrnčíř
Sněmovna schválila novelu zákona o pomoci v hmotné nouzi, podle níž bude možné sociální dávky formou pokut krátit lidem, kteří opakovaně páchají závažné přestupky nebo třeba neposílají děti do školy. „V tuto chvíli je to tak, že i když neplní pravidla a neplatí, tak se na jejich dávky nesahá. A v reálu jim nehrozí žádná sankce,“ upozorňuje poslanec Jan Hrnčíř (SPD).
Proti novele se postavil i úřad ombudsmana, který upozorňuje na to, že novela není v souladu s Listinou základních práv a svobod, podle níž má „každý, kdo je v hmotné nouzi, právo na takovou pomoc, která je nezbytná pro zajištění základních životních podmínek“.
„Nikdo neříká, že by lidé měli umírat hlady na ulici, to se samozřejmě nestane. Nicméně na některé z těch dávek by nárok nebyl, případně by se krátily v případě opakovaných sankcí. Je ale docela možné, že to bude napadeno u Ústavního soudu a ten nějak rozhodne,“ připouští Hrnčíř.
Zdůrazňuje, že cílem novely není zhoršení situace lidí v hmotné nouzi, ale umožnit vymáhat sankce, pokud páchají protiprávní jednání. „Lidé v sociálně vyloučených lokalitách běžně páchají přestupky. Nic si z toho nedělají, protože vědí, že jim žádná sankce nehrozí,“ podotýká.
„Tato novela nikomu nebrání pracovat, pokud je toho schopen. Přeci není smyslem žít na sociálních dávkách celý život. Je třeba dávat dětem příklad, že peníze se vydělávají chozením do práce, ne na dávkách,“ dodává poslanec.
Poukazuje i na to, že na pracovním trhu je velká poptávka po pracovních silách: „Je možné, pokud je člověk zdravý a práceschopný, si práci obstarat. I třeba za cenu toho, že za ní musí dojíždět.“
Zvýšit podprůměrné důchody
Sněmovna se bude zabývat valorizací důchodů. Vláda navrhuje zvýšení penzí nad rámec zákona, podle Hrnčíře to ale není systémové a zavání to předvolebním populismem. Zároveň ovšem vidí problém v tom, že zhruba půl milionu důchodců má důchod nižší než 15 350 korun, což je republikový průměr.
Těmto lidem chce SPD navíc přidat ještě 500 korun a navrhuje také navázat důchod na minimální mzdu, aby senioři nemuseli žádat o další sociální dávky, aby přežili.
Peníze na to chce hnutí získat přesměrováním jiných daňových příjmů, v zahraničí je například podle Hrnčíře běžné, že na důchody jde 1 až 2 procenta výnosů z DPH. Zároveň je prý třeba zeštíhlit stát a šetřit ve veřejné správě.
„Delší dobu se spousta výdajů platí na dluh. Nepovažujeme to za dobré řešení a nedokážu si představit důchodovou reformu bez reformy výdajů státu. Jeho provoz je velmi neefektivní a drahý,“ uvádí místopředseda sněmovního rozpočtového výboru.
S kým chce SPD spolupracovat po podzimních volbách? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.
