Malé školy jsou velká výhoda pro obce, ale finanční zátěž pro stát. Vyřešit by to mohly sloučené ředitelny
Česko je rekordmanem v počtu malých venkovských škol. Patří mezi ně celá třetina z celkových čtyř tisíc. To je na jednu stranu velká výhoda pro vesnice a jejich obyvatele, na druhou stranu je to ale zátěž pro státní rozpočet. Provoz malých škol je neefektivní a pro stát velmi drahý. Ministerstvo školství říká, že jejich rušení v plánu nemá. Možné řešení ale vidí ve slučování malých škol do větších celků.
Číst ve škole, číst doma a pak si o čtení povídat. Malotřídka v Lukavici na Chrudimsku se zapojila do několikatýdenního projektu, který měl u dětí podpořit zájem o knihy. Čtenářské dovednosti si díky němu vylepšili hlavně druháci.
Školy stále neví, jestli dostanou další peníze na ukrajinské asistenty. Rozpočet mají do konce srpna
Číst článek
„Četli mnohem plynuleji, více rozuměli textu, dokázali se zamyslet, nebylo to jen bezmyšlenkové čtení, ale už se opravdu zaměřovali na to, co se v textu odehrává,“ říká učitelka Šárka Štarhová.
Lukavická malotřídka má pravidelně kolem 50 žáků. Učitelé tak mohou snáz zorganizovat podobné celoškolní projekty. Tyto výhody malých škol ukazují i data České školní inspekce.
Šikana, jazyky a IT
„Pedagog pracuje s dětmi většinu dne, velmi dobře je zná, zná i jejich rodinné zázemí, může zohledňovat nepříznivé socioekonomické vlivy rodin ve výuce, aby mohl využívat potenciál žáků. Klima je na malotřídkách významně lepší,“ popisuje ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.
Například šikana se tady vyskytuje mnohem méně. Srovnávací testy v páté a v deváté třídě z češtiny a z matematiky v roce 2019 ukázaly, že děti z malotřídních škol, které mají pouze první stupeň, měly srovnatelné výsledky se svými vrstevníky z velkých škol s početnými třídami.
Zastavil se v českých školách čas? Malí redaktoři zjišťují, jak může vypadat výuka ve 21. století
Číst článek
Ve srovnávacích testech nezazářili žáci 9. tříd v plně organizovaných malých školách, ovšem u přijímacích zkoušek na střední školy si vedli jen nepatrně hůř. V malých a malotřídních školách pokulhává nabídka výuky cizích jazyků, naopak lepší jsou ve výuce informatiky.
Základ komunity
Škola je pro obec a její komunitu nesmírně důležitá, myslí si velká část starostů i obyvatel.
„Obce, ať už malé nebo velké, vnímají školu jako silnou stránku, jako to nejdůležitější, co v obci je. Mateřská, základní škola, pošta, zdravotní středisko, dopravní obslužnost, obchod, sportoviště – to jsou základní věci, to, co si každá komunita nejvíce cení,“ říká místopředseda Sdružení místních samospráv Oldřich Vávra.
Právě takhle nejčastěji argumentují i zastánci malých škol. Podle sociální geografky Silvie Rity Kučerové to ukázala i nedávná studie, kterou s kolegy na téma venkovských škol udělala.
„Atraktivita obce pro mladé – když lidé vědí, že je tam škola, tak to může při hledání bydlení hrát určitou roli. Škola také může být určitou záminkou podpory dalších investic, například je tam školní hřiště, které slouží i dalším lidem,“ říká Kučerová.
Profesionální ředitelny
Odpůrci malotřídních škol tvrdí, že je jejich provoz neefektivní.
Byznys jménem přijímačky. Větší šanci mají děti bohatých, říká reportérka
Číst článek
Uzavírání malých a malotřídních škol v Česku ministerstvo školství ale prý neplánuje. Řešením by podle něj mohlo být slučovaní ředitelství.
„Pro nás jsou vizí profesionální ředitelny, řídící centrum managementu školy, s dostatečnou kapacitou na to, aby zajistily ekonomiku, legislativu, GDPR, BOZP, archivní službu a všechno, co se vztahuje k tomu být právní subjekt. V Libereckém kraji tomu někdo na setkání říkal škola-matka a školy-dcery,“ říká náměstkyně ministra školství Martina Běťáková (STAN).
Podle ní by tento systém nejen zlevnil provoz malých škol, ale jejich ředitelům by taky ubyla administrativa.
