Pohyb po MHD jako adrenalinový sport. ‚Nechci se v metru vyhýbat lidem na zemi,‘ říká nevidomá
Aby se nevidomí lidé mohli pohybovat po městské hromadné dopravě bez pomoci, musí často projít speciálními kurzy, které je naučí, na co si dávat pozor a jak se po MHD pohybovat. Ani tak ale pro ně není pohyb například po metru stoprocentně bezpečný. Tomu nasvědčuje i incident z pražského metra, kdy nevidomá žena zakopla o muže v bezvědomí, který ležel na zemi. „Kamery to nemusely zaznamenat,“ hájí se dopravní podnik.
„Chodím s bílou holí a se psem. Při přestupování na Muzeu jsem šla, jak jsem zvyklá, ale po vystoupení z eskalátorů na perón linky C, jsem v jeden moment na něco šlápla a přepadla,“ popisuje nevidomá Pavla Kovaříková jednu z cest metrem.
Hru Českého rozhlasu ocenili na Prix Europa. Přibližuje Alzheimerovu chorobu a je i pro nevidomé
Číst článek
Dodává, že v ten moment jí vypadla z ruky jak hůl, tak postroj vodícího psa a nevěděla, jak daleko od hrany nástupiště se nachází. „Nechápala jsem, o co jsem zakopla a na co jsem stoupla,“ říká.
Až později jí kolemjdoucí žena pomohla se zvednout a řekla jí, že zakopla o muže, který v bezvědomí ležel na zemi už nějakou chvíli a tvořila se okolo něj skupina přihlížejících.
„Připadá mi nepřijatelné, že se o to nikdo z pracovníků metra nestaral, když to nástupiště monitorují kamery a ten člověk tam leží na viditelném místě a očividně potřebuje pomoc,“ vzpomíná Pavla Kovaříková.
Jelikož jela k lékaři, tak se nemohla incidentem moc zdržovat a nastoupila do metra. Ještě předtím ale poprosila ženu, která jí pomohla, jestli by nemohla zavolat některého z pracovníků metra. Ta situaci ale už nechtěla řešit.
Ve voze metra Kovaříková zavolala na policii a o muži je informovala. „Mohu potvrdit, že se incident, kdy nevidomá žena přepadla přes muže ležícího na zemi, opravdu stal,“ odpověděl na dotaz serveru iROZHLAS.cz tiskový mluvčí pražské policie Jan Rybanský. Podotkl také, že se o muže v bezvědomí později postarala hlídka městské policie.
‚Omlouváme se‘
Kovaříková ohledně incidentu kontaktovala Dopravní podnik města Prahy a ptala se, jak je možné, že se o muže nikdo z pracovníků metra nepostaral. „Nejde o to, že tahle situace byla nebezpečná pro nevidomého člověka, ale i pro něj. Ten člověk očividně potřeboval pomoc,“ rozhořčuje se.
Pracuje, cestuje, bubnuje, sportuje, hlídá vnoučata. Nevidomá masérka nemá na podzimní splín čas
Číst článek
Z dopravního podniku odpověděli, že se omlouvají za nepříjemnou zkušenost, ale že zaměstnanci metra kamery kontrolují pouze průběžně a mají i jiné povinnosti.
Podobnou odpověď dostal také server iROZHLAS od tiskového oddělení dopravního podniku. „Dozorčí stanice metra průběžně sledují kamerové záznamy a další signalizační prvky svěřených technologií, včetně jejich obsluhy. Může však dojít k situaci, že kamerový záběr nepostihne danou situaci,“ uvádí podnik.
Ani kontaktování dopravního podniku nebylo pro Kovaříkovou snadné. Formulář na stížnosti totiž není uzpůsoben pro nevidomé. „Podnět šlo poslat jen přes formulář, který mají na webu. Ten ale není možné poslepu vyplnit a potřebovala jsem pomoc vidícího člověka,“ popisuje.
Dopravní podnik má ale v rámci zákona o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací povinnost zajistit, aby jím spravované internetové stránky a mobilní aplikace byly přístupné, a to tím, že je „zejména pro osoby se zdravotním postižením, učiní vnímatelnými, ovladatelnými, srozumitelnými a stabilními“.
„Vlastně mi nenabídli žádnou formu bezbariérové komunikace,“ přemítá Kovaříková. Odpověď na její stížnost přišla z takzvaného „noreply“ e-mailu, na který už z jeho podstaty nejde odeslat odpověď.
Příklady ze zahraničí
Při pohybu v metru používají nevidomí vyfrézované čáry v dlažbě nebo zvukovou signalizaci. Ta ale nepostihne případy, jako byl tenhle a Kovaříková říká, že by jí pomohlo například upozornění od dalších cestujících, že je před ní překážka.
Bude to kolem metra D k dobrému žití? Expertky upozorňují na problémy, které výstavba může přinést
Číst článek
„Říkala jsem si, že kdyby to dopadlo tak, že bych do těch kolejí spadla, jestli by to už někoho zajímalo,“ zlobí se a podotýká, že pro nevidomé je pohyb pro metru „adrenalinový sport“ a připomíná případ z června, kdy nevidomá dívka spolu s vodícím psem spadla do kolejiště na lince metra B.
Kovaříková popisuje také úpravy MHD v zahraničí, které pohyb po něm pro nevidomé usnadňují. Například v chorvatském Zadaru používají místo vyfrézovaných vodících čar takové, které lze cítit nášlapem a člověk se podle nich může pohybovat i bez bílé hole.
Ještě známější opatření jsou ale otevírací stěny, které znemožňují přístup do kolejiště, když není souprava vlaku ve stanici. Ty používají například v jihokorejském Soulu a jsou i v plánech pro novou linku metra D v Praze.
