Zeman: Válka nebude. Informace o ruské invazi na Ukrajinu jsou opět blamáž tajných služeb USA
- Prezident Miloš Zeman nečeká, že Rusko zahájí ozbrojený útok vůči Ukrajině. Informace o ruské agresi v těchto dnech označil za další blamáž amerických tajných služeb.
- V rozhovoru pro čtvrteční Mf Dnes zopakoval, že Rusům by válka přinesla víc škody než užitku. A to podle něj Moskva nebude riskovat.
- Zeman mluvil také o své podzimní hospitalizaci. Okolnosti, které ji provázely, byly podle něj určitým „pokusem o puč“. Nevyloučil přitom, že si tato věc vyžádá právní řešení.
„Rusové nejsou blázni, aby se pouštěli do operace, která jim přinese více škody než užitku,“ řekl v rozhovoru pro čtvrteční Mf Dnes prezident Miloš Zeman.
„Pokud jde o americké tajné služby, je to jejich třetí blamáž. První byla v Iráku, kde se nenašly zbraně hromadného ničení. Druhá byla v Afghánistánu, když tvrdili, že Tálibán nikdy nedobude Kábul. No a třetí je teď,“ dodal. Kvůli stažení jednotek NATO z Afghánistánu by měl podle prezidenta odstoupit generální tajemník aliance Jens Stoltenberg.
K ukrajinské hranici přijelo podle diplomata z USA dalších 7000 Rusů
Číst článek
Zeman ale nevyloučil, že situace může vyústit v lokální konflikt na hranicích samozvaných republik v oblasti Doněcka a Luhanska na východě Ukrajiny, které vyhlásili proruští separatisté.
Američtí činitelé v posledních dnech opakovaně upozorňovali, že by útok Ruska proti Ukrajině mohl přijít v podstatě kdykoliv. Informaci, že by ruská invaze mohla začít ve středu 16. února, dostali všichni spojenci v Evropě od Spojených států.
Zeman si nemyslí, že by si Rusko chystaný útok rozmyslelo právě kvůli tomu, že o plánech západní tajné služby dopředu věděly a upozornily na to.
„Myslím si, že to je pokus dodatečně zakrýt zmíněnou blamáž. Já jsem dostal zprávu, že útok začne za pět dní. Tato zpráva pocházela z amerických zdrojů a přišla před pěti dny. Nu, a jak vidíte, nestalo se tak,“ uvedl s tím, že zpráva pocházela od americké tajné služby CIA.
Bydlí přímo v pekle. Ukrajinské město zasahuje do válečného pásma, obyvatelé nachází miny a munici
Číst článek
„A já se CIA neptám, jaké má informační zdroje. Pouze na základě tří uvedených případů pochybuji o kvalitě těchto zdrojů,“ poznamenal český prezident.
Proti informacím, že Moskva je připravena a válka může začít každý okamžik, mluví podle Zemana stahování ruských jednotek poté, co na svém vlastním území dokončily vojenské cvičení.
Návrat části vojáků po cvičeních u ukrajinských hranic do posádek oznámilo ruské ministerstvo obrany, Spojené státy naopak zaznamenaly známky toho, že opačným směrem vyrazilo více vojáků.
Zeman: Pokus o puč
Zeman se domnívá, že okolnosti jeho podzimní hospitalizace, kterou provázely úvahy o dočasném převodu pravomocí hlavy státu, byly určitým „pokusem o puč“.
Podrobnosti neřekl, konkrétně v této souvislosti zmínil počínání předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) a také nezávislého senátora Pavla Fischera.
50 dní, které otřásly zdravím prezidenta: jaterní problémy vydávali za nechutenství po kouření
Číst článek
Zeman byl loni 10. října, den po sněmovních volbách, převezen na kliniku intenzivní medicíny pražské Ústřední vojenské nemocnice. Podle zprávy lékařů, kterou od nemocnice později obdržel a zveřejnil Vystrčil, nebyl Zeman v té době schopen vykonávat pracovní povinnosti. Dlouhodobá prognóza jeho zdravotního stavu byla navíc krajně nejistá, konstatovali tehdy lékaři.
Někteří senátoři a poslanci proto začali uvažovat o dočasném převodu části pravomocí prezidenta na předsedu sněmovny a vlády, a to podle článku 66 Ústavy. Někteří kritizovali i způsob, jakým o Zemanově hospitalizaci a zdravotním stavu informovala hradní kancelář.
„Když nemocnice poslala předsedovi Senátu tehdejší diagnózu – která se mimochodem neukázala být správná, protože jsem se uzdravil – tak současně požádala předsedu Senátu, aby tato zpráva nebyla zveřejňována. Předseda Senátu Vystrčil ji přes žádost Ústřední vojenské nemocnice obratem zveřejnil,“ řekl Zeman.
„Z tohoto a několika dalších indicií usuzuji, že k jistému pokusu o puč došlo. A usmívám se neschopnosti těchto pučistů,“ prohlásil prezident. Na dotaz, zda to bude chtít řešit i právně, odpověděl jen, že to nemůže vyloučit.
Vedoucí prezidentské kanceláře Vratislav Mynář či právník Hradu Marek Nespala už dříve úvahy o převedení pravomocí prezidenta na další ústavní činitele označili za „pokus o puč vůči prezidentu republiky“.
Vystrčil: Dodržel jsem Ústavu
Předseda Senátu Vystrčil ve čtvrtek reagoval, že v souvislosti s loňskou hospitalizací prezidenta Miloše Zemana konal tak, jak mu přikazuje Ústava. O diagnózu zdravotního stavu hlavy státu nikdy nežádal, proto ji ani neobdržel.
Nemocnici prý žádal o informaci, zda Zemanův stav prezidentovi umožňuje zastávat jeho úřad. Tu šéf horní komory obdržel. „Ale nikdy jsem ji nezveřejnil. Pouze jsem po dohodě s nemocnicí z vyjádření nemocnice citoval,“ dodal.
Zeman se v milosti pro podnikatele nedržel názoru poradců. ‚Rozhodl se podle sebe,‘ říká zdroj z Hradu
Číst článek
Vystrčil je přesvědčen, že konal tak, jak mu přikazuje Ústava a jak má předseda Senátu konat, pokud veřejnost nemá informace o zdraví nejvyššího ústavního činitele, na které má nárok.
„Situace v té době byla taková, že bylo evidentní, že zdravotní stav pana prezidenta není dobrý, a zároveň informace o tom, zda mu jeho zdravotní stav umožňuje zastávat úřad, nebyla k dispozici,“ řekl předseda Senátu. „Čili jsem neměl jinou možnost než dodržet Ústavu a dbát o právo občanů mít veřejné informace o zdravotním stavu nejvyššího ústavního činitele,“ doplnil.
Zeman v rozhovoru zmínil také počínání nezávislého senátora Pavla Fischera. Také ten sdělil, že v době prezidentovy hospitalizace nebyly veřejnost, média ani Parlament dostatečně informovány o jeho zdravotním stavu.
„V souladu se svou povinností ústavní kontroly výkonu prezidentské funkce Senát opakovaně žádal o informaci, zda je prezident schopen, či neschopen vykonávat úřad. Pokud se Miloš Zeman domnívá, že ústavní kontrola je pokus o puč, pak o jeho schopnosti vykonávat úřad prezidenta můžeme opět důvodně pochybovat,“ uvedl Fischer.
Zemanova hospitalizace
Důvod Zemanova pobytu v nemocnici Hrad nezveřejnil. Lékaři nutnost péče zdůvodnili komplikacemi spojenými s chronickým onemocněním prezidenta, přesnou diagnózu neuvedli s ohledem na přání pacienta.
Zeman později opakovaně mluvil o tom, že trpěl nechutenstvím. Člen prezidentova lékařského konzilia, chirurg Pavel Pafko v době Zemanovy hospitalizace řekl, že Zeman má chronické jaterní onemocnění, a naznačil, že jde o cirhózu jater.
Po propuštění do domácí péče prezident pobývá na zámku v Lánech, kde se o něj stará soukromá ošetřovatelská firma.
