Zeman si na polarizaci společnosti postavil politickou kariéru, nejde o systémový problém, říká politolog
Kdyby lidé hodnotili prezidenta Miloše Zemana jako ve škole, prospěl by, ale ne zrovna s vyznamenáním. Naznačuje to exkluzivní průzkum pro Český rozhlas, který připravila společnost Median. Na přelomu října a listopadu v něm odpovídalo přes 1000 respondentů. „Nejlépe Zemana hodnotí podporovatelé, kteří vidí polarizaci společnosti pozitivně,“ říká politolog Ladislav Cabada z Metropolitní univerzity Praha.
Průměr známek, které lidé prezidentu Zemanovi v průzkumu dali, je mezi trojkou a čtyřkou. Jaký je to pro končícího prezidenta výsledek?
Výsledek je spravedlivý, protože prezidentství Miloše Zemana za necelých deset let známce odpovídá. Nebylo na propadnutí, tedy na pětku, ale když jsem začal přemýšlet, co bych měl za celé období pochválit, moc mě toho nenapadlo. Myslím, že hodnocení je objektivní.
Hostem Českého rozhlasu Plus byl politolog Ladislav Cabada z Metropolitní univerzity Praha.
Na druhou stranu prezident Zeman vešel do dějin jako první přímo volený prezident v Česku a byl zvolen dvakrát. Čím si vysvětlujete, že podle průzkumu by mu jenom menšina lidí dala jedničku?
To, co jste řekl, naznačuje, kde je problém. Jenom diskuse o tom, zda byla změna v pořádku, je velmi rozsáhlá. Jasně ukazuje nesouhlas odborné veřejnosti.
To, že mu jenom malá část lidí dala jedničku, souvisí s tím, že prezident Zeman silně polarizuje společnost. Nejlepší hodnocení mu zřejmě udělili podporovatelé, kteří v polarizaci vidí něco pozitivního. Ti ho vnímají jako monarchický symbol, nebo dokonce autokrata, po kterém volají, kterého si přejí a který za ně vyřeší, jak oni doufají, všechny jejich problémy a bolesti.
Polarizace společnosti
Říkal jste, že prezident Miloš Zeman polarizuje společnost. Může vůbec takto výrazný a významný politik společnost nepolarizovat?
Máme spoustu příkladů z jiných zemí, kde se prezident po zvolení rozhodne hrát nadstranickou roli a je podstatně neutrálnější. Podívejme se do Rakouska na prezidenta (Alexandera) Van der Bellena, který byl nedávno zvolen do druhého funkčního období již v prvním kole. Je to hodně o charakteristických vlastnostech Zemana, není to systémová věc.
ČEKÁNÍ NA PREZIDENTA: Bude Babiš ‚ukřičenou‘ hlavou státu? Záleží, jestli tuto polohu voliči akceptují
Číst článek
Myslíte si, že je nadstranickost něco, co u prezidenta Češi chtějí?
Je velká otázka, co my Češi chceme. Domnívat se, že existuje jedna česká politická kultura, je iluze. Žijeme v mixu politických kultur a přístupů. Nicméně existují etické principy a hodnoty, které bezpochyby můžeme sdílet. Slušnost není něco, co je spojeno s levicí nebo pravicí, stejně tak jako férovost nebo třeba dodržování objektivity.
Nicméně si myslím, že Miloš Zeman na polarizaci v podstatě vystavěl svoji politickou kariéru a s postupujícími roky ještě více „přitápět pod kotlem“ a ještě více společnost rozděloval.
Připomněl jste rozsáhlou diskusi, jestli bylo dobré, nebo špatné zavést přímou volbu. Mě by ale zajímalo, jestli můžeme říct, že změna volby posílila prezidentský úřad?
Měli bychom vycházet z psaného textu Ústavy. Přestože Ústava bude vždy zasazena do širšího kontextu ústavně-politického systému, ale Zeman skutečně vedl své vnímání Ústavy i za hranou toho, co bychom měli vnímat jako přijatelné.
Těžko predikovat, kdo bude zvolen příštím prezidentem. A ještě těžší je predikovat, jak se bude vítěz chovat v ústavním systému. Podívejme se na situaci na Slovensku. V posledních dvou prezidentských volbách byli zvoleni kandidáti, kteří byli obecně vnímáni jako opoziční vůči stávající vládní většině. Pojmenujme to tím viditelným premiérem Robertem Ficem. Oba prezidenti ale dokázali s vládou nakonec najít společnou řeč v řadě klíčových témat, jako je evropská nebo zahraniční politika. Nemusí se jednat o systémové nastavení, hodně bude záležet na tom, kdo se stane příštím prezidentem.
