Náhradní matky by se měly dočkat větší ochrany. EU chce vykořisťování zařadit na seznam obchodu s lidmi
Evropská unie chystá aktualizaci směrnice o boji proti obchodování s lidmi. Nově by se na ni mělo zařadit vykořisťování žen zneužitých pro náhradní mateřství. Změny v definici trestného činu obchodování s lidmi připouští i ministerstvo spravedlnosti, bude je ale teprve diskutovat. Do konce května má navíc na pokyn vlády připravit popis připravovaných zákonných změn v náhradním mateřství, které nyní není dostatečně v legislativě ukotveno.
Nezákonné osvojení a náhradní mateřství by se mělo zařadit mezi druhy vykořisťování, na které se vztahuje směrnice Evropské unie o boji proti obchodování s lidmi. Na konci ledna se na tom shodli zástupci belgického předsednictví Rady Evropské unie a Evropského parlamentu.
Nevidím důvod, proč zakázat náhradní mateřství, říká etik. Ohrožuje vývoj dítěte, oponuje psycholožka
Číst článek
Aktualizovaná směrnice, která musí nejdříve projít schválením evropských institucí a členských států, tak počítá s větší ochranou žen, jež by byly k náhradnímu mateřství donuceny, a vyššími tresty pro objednavatele a zprostředkovatele, pokud by využili jejich tísně nebo by je uvedli v omyl.
„Nové druhy vykořisťování (nucené sňatky, nezákonné osvojování a náhradní mateřství) budou trestány trestem odnětí svobody s horní hranicí nejméně pět let nebo v případě trestných činů s přitěžujícími okolnostmi v délce nejméně deseti let,“ uvedl v tiskové zprávě mluvčí Johannes Kleis.
Připravovaná směrnice by tak měla přinést záruku, že ve všech členských státech Unie bude vykořisťování náhradních matek trestné.
„V současné době totiž vyžaduje, aby byla za vykořisťování pro účely stíhání trestných činů obchodování s lidmi považována přinejmenším konkrétní jednání, například zneužívání prostituce jiných osob nebo jiné formy pohlavního vykořisťování, mezi kterými zneužívání náhradních matek explicitně uvedeno není,“ přiblížil pro server iROZHLAS.cz Jakub Valc, právník z Masarykovy univerzity v Brně.
Dopady pro Česko
České ministerstvo spravedlnosti na dotazy reagovalo tak, že o chystaných změnách ví, protože se na nich podíleli i čeští zástupci, ale úpravu zákona nezahájilo, protože dokument zatím nebyl přijat. Novou podobu bude resort Pavla Blažka (ODS) podporovat, protože jde podle něj o vyvážený kompromis.
Náhradní mateřství
Náhradní, neboli surogátní mateřství nemá v Česku dostatečnou oporu v zákonech. Lékaři na reprodukční klinice vloží embryo biologických rodičů do dělohy vybrané náhradní matky. Předání dítěte po porodu do rukou rodičů ale není právně vymahatelné, protože i za tímto účelem uzavřená smlouva by byla neplatná. Matka dítěte je vždy žena, která dítě porodila, otcem je muž, který s asistovanou reprodukcí souhlasil. Páry proto musí postupovat podle pravidel pro osvojení.
„V tuto chvíli lze pouze obecně uvést, že ustanovení, které upravuje trestný čin obchodování s lidmi, bude zřejmě dílčím způsobem změněno, kdy bude třeba zvážit i zohlednění uvedeného požadavku směrnice. Způsob provedení bude teprve diskutován,“ uvedla mluvčí ministerstva Markéta Poslušná.
Náhradní mateřství jako jedna z možností asistované reprodukce nemá v Česku dostatečnou oporu v legislativě, protože není „výslovně a komplexně regulováno“. Podle právníka Valce ale nelze říct, že by se nacházelo v právním vakuu.
Upozorňuje na to, že významnou roli hraje hodnocení postavení matky, ale i dítěte. Z toho se totiž stává předmět smlouvy mezi jinými osobami. „Není ani zcela vyjasněno, jaká dílčí ujednání jsou přípustná a jaké konkrétní důsledky by mělo porušení smlouvy zčásti nebo vcelku,“ vysvětluje Valc mezery v zákoně.
Dnešní podoba navíc nezaručuje, že náhradní matka po porodu přistoupí na osvojení dítěte jiným párem, a naopak, že neplodný pár novorozeně přijme.
Záměr do konce května
Využít toho chtěly poslankyně hnutí ANO Zuzana Ožanová a Helena Válková, když loni na jaře předložily návrh na absolutní zákaz náhradního mateřství. Na to ale vláda Petra Fialy (ODS) přistoupit nechtěla, ačkoliv připustila, že současný stav není ideální.
Italský parlament podpořil zpřísnění trestů za náhradní mateřství. Bude za něj hrozit vězení
Číst článek
„Vláda v neposlední řadě upozorňuje, že zákaz náhradního mateřství nemusí vést k žádoucímu cíli,“ napsal kabinet do stanoviska v květnu loňského roku. Oním žádoucím cílem ministři mysleli úplný zákaz náhradního mateřství. V dokumentu, na kterém se shodli, upozornili, že takoví rodiče by například mohli vycestovat do některých zahraničních států, kde jsou zákony na stejné úrovni jako nyní v Česku nebo pro oblast náhradního mateřství úplně chybí.
Ve stejném dokumentu navíc upozornili, že už nyní lze přistoupit na náhradní mateřství pouze v altruistické formě, kdy matka za odnošení dítěte nedostane žádnou odměnu, pouze proplacení výdajů spojených s těhotenstvím.
I tak ale vláda zadala ministerstvu spravedlnosti, aby ve spolupráci s ministrem zdravotnictví připravilo do konce letošního května návrh věcného záměru zákona, tedy důkladný popis předpokládaných změn a analýzu jejich dopadu do právního řádu.
„V současnosti tak na ministerstvu spravedlnosti probíhají přípravné práce na formulaci základních parametrů regulace náhradního mateřství,“ potvrdila Poslušná.
Téma umělého oplodnění
První díl seriálu: Reprodukční kliniky v Česku za jediný rok vytvoří z pohlavních buněk desítky tisíc embryí. Některé z nich putují při léčbě přímo pacientům, některé se zničí kvůli špatnému vývoji a další jsou zmrazeny pro budoucí využití. Roční kryokonzervace pacienty stojí v Česku několik tisíc korun. Co ale s embryi, které už pár nevyužije? Má tři možnosti: anonymně je darovat, poskytnout na vědecké účely, nebo je nechat zničit. To je pro některé páry etické dilema.
Druhý díl seriálu: Reprodukční kliniky v Česku musí pacienty umělého oplodnění testovat na pohlavně přenosné nemoci pouze v případě, že podstupují mimotělní oplodnění (IVF) nebo si nechávají pohlavní buňky zamrazit. Párů, které do center asistované reprodukce přichází za metodou inseminace, se testování netýká, i když zákonem není nijak stanoveno, v jakém vztahu partneři mají být.
Třetí díl seriálu: Darování pohlavních buněk je v České republice zcela anonymní. Neexistuje ani registr anonymních dárců, který by ale v budoucnu mohl vzniknout v rámci připravované novely, která leží v Poslanecké sněmovně. Za darování sice nenáleží mužům a ženám oficiálně žádná finanční odměna, ale kliniky jim vyplácejí peníze za „prokazatelně vynaložené výdaje spojené s darováním“. Mužům výrazně méně než ženám. Za jeden odběr tak žena může vykázat výdaj až 33 tisíc korun. V Česku neexistuje kontrola nad tím, kolikrát a kam chodí dárci a dárkyně darovat.
Čtvrtý díl seriálu: Na mužskou neplodnost se mnohdy v centrech asistované reprodukce neklade takový důraz jako na početí dítěte. Plodnost mužů sice zpravidla neklesá s ohledem na zvyšující se věk, ale mohou trpět vadami, které například zabraňují správnému vývoji spermií. Příběh zlínského páru ilustruje, že klinika místo vyřešení vady u partnera přistoupila k hormonální stimulaci ženy, a dokonce i ke laparoskopické kontrole průchodnosti vejcovodů. Onemocnění muže se podařilo vyřešit až poté, co se pár sám obrátil na specializovaného lékaře - androloga.
Pátý díl seriálu: Na reprodukční kliniky přichází páry s jediným cílem: mít dítě. Podstupují mnoho vyšetření, inseminace i mimotělní oplodnění. To, že na konci jejich cesty skutečně bude dítě, jim ale nikdo zaručit nemůže. A proto některé páry přistoupí k adopci. Odbor sociálních věcí pražského magistrátu jen za rok 2022 takových žádostí zaznamenal 101. Za stejný rok se porařilo zprostředkovat 19 adopcí.
- Roky zkoušela umělé oplodnění, dítě nakonec adoptovala. ‚Nejlepší rozhodnutí za deset let,‘ popisuje
Další texty k tématu:
- Jedna z metod umělého oplodnění nefunguje, napsali odborníci. Kliniky ji dál nabízí za úplatu
- Regulovat darování pohlavních buněk je správné. Anonymita dárců zůstane, říká lékař Machač
- Konec bezbřehého darování vajíček a spermií? Vláda chce zavést nový registr dárců pohlavních buněk
- Dítě si nemůže vybrat podmínky narození. Anonymita dárců by měla být prolomena, míní právník
- Fakt, že se dítě narodilo z darované pohlavní buňky, není až tak důležitý, říká psycholožka Konečná
- Kdo je můj táta? Komerční testy DNA prolamují anonymitu dárců spermií a vajíček
- Pomoc, nebo byznys? Lékaři si stěžují, že kliniky málo řeší příčiny neplodnosti u mužů
- Česko je velmocí dětí ze zkumavky. Chystaná novela přihraje klinikám další desítky milionů od pojišťoven
