Landovský: Přijetí Švédska a Finska do NATO pomůže Ukrajincům, sníží se tím schopnost Ruska útočit
Ruský útok na Ukrajinu ukončil dlouhotrvající neutralitu Finska a Švédska. Obě skandinávské země oznámily, že podávají přihlášku do Severoatlantické aliance, jejíž počet členů by se tak zvýšil ze současných 30 na 32. Co tento krok přinese, jaký vzkaz tím NATO vysílá Ukrajině a jakou můžeme očekávat reakci Moskvy, popsal pro iROZHLAS.cz český velvyslanec při NATO Jakub Landovský.
Jaké výhody přinese Severoatlantické alianci přistoupení zrovna Finska a Švédska?
Finsko a Švédsko výrazně posílí obranyschopnost aliance, a to nejen v Pobaltí, ale celkově. Obě země mají vyspělé a dobře vyzbrojené armády, které jsou navíc interoperabilní (schopné vzájemného propojení a spolupráce – pozn. red.) s Aliancí. Dobře se s nimi známe ze cvičení, takže pro Alianci bude jejich členství čistým přínosem.
Konec švédské neutrality. Země oficiálně požádá o členství v NATO, oznámila premiérka Anderssonová
Číst článek
Co mohou alianci nabídnout ozbrojené síly těchto zemí? Už jste říkal, že jsou dobře vyzbrojené...
Finsko, pokud by bylo ve válečném stavu, má k dispozici 280 tisíc vojáků, mají také 900 tisíc záložníků. Švédsko může nabídnout obrovskou průmyslovou základnu, vyrábí se tam vyspělý stíhací letoun Gripen, který používá i česká armáda.
Švédové mají velmi dobře vyzbrojenou armádu, svého času nebývale na to, že se jednalo o neutrální stát. Švédské síly také mají vysokou morálku a připravenost bránit své území.
Moskva už dříve prohlásila, že by vstup Finska do NATO považovala za ohrožení, na které bude reagovat. Jakou reakci můžeme očekávat?
Předpokládám, že by se Rusko mohlo dopustit provokací nebo kybernetických útoků, ale jen pod hranicí ozbrojeného útoku, jak je definovaný podle článku 5 Severoatlantické smlouvy.
I tak ale musíme být připraveni Švédsko a Finsko nejen podpořit, ale také jim pomoci přemostit období od žádosti do plného členství, například nějakou bezpečnostní obrannou pomocí, spoluprací či zárukami, které na sebe jednotlivé země aliance vezmou.
České gripeny budou od dubna počtvrté hlídkovat nad Litvou, zapojí se 95 vojáků a pět letounů
Číst článek
Bude prodloužení hranice NATO s Ruskem znamenat dodatečné
posilování východního křídla?
Určitě, případný vstup Finska a Švédska posílí Alianci v baltském prostoru velice výrazně. Obě země mají na Rusko velmi střízlivý pohled.
Můžeme tedy očekávat vznik nových mnohonárodnostních skupin, jako jsou v Pobaltí a Polsku nebo nově na Slovensku?
To je zajímavá otázka, ale vycházejme z toho, že například Norsko o podobnou participaci spojenců žádat nebude a že na svém území nebude umisťovat jaderné zbraně, takže bych tyto otázky nechal až do doby, kdy budeme debatovat jako spojenci.
Nedovolím si předjímat budoucí nároky a žádosti těchto dvou zemí, ale v regionu je spíš zvykem zajišťovat si obranu vlastními prostředky a být připravený na poskytnutí obranné garance ostatním a v případě velkého konfliktu postupovat v souladu se spojenci.
Znamená vstup do NATO pro Finsko a Švédsko nějaké nebezpečí?
Nemyslím si. Domnívám se, že Rusko nebude mít schopnost přímo v návaznosti na jejich případné členství ohrozit nebo napadnout tyto dvě země. Aliance skýtá obrovské bezpečnostní záruky a okamžitou pomoc, která zvyšuje obranyschopnost země, která přistoupí, od prvního momentu, takže z hlediska bezpečnosti těchto zemí jde o přínos.
Náš vstup do NATO rozhodně nebyl automatický. Západ s tím nejdřív vůbec nepočítal, popisuje historik
Číst článek
Jak dlouho bude samotný proces přistoupení trvat – od podání přihlášky po plnohodnotné členství?
Po podání přihlášky předpokládáme velmi krátkou fázi přístupových rozhovorů, ty by mohly trvat v řádu týdnů, a poté bude možné přistoupit k podpisu ratifikačních listin, samozřejmě pokud budou souhlasit všichni členové Severoatlantické aliance.
Délku ratifikačního procesu je těžké odhadnout, jedná se o proces v moci zákonodárné. Ve většině zemí jde o rozhodnutí podřízené rozhodnutím parlamentu, někdy podpisu hlavy státu. Myslím, že v době konfliktu by to mohlo probíhat rychleji než v minulosti. Poslední ratifikační proces, to byl případ Severní Makedonie, trval zhruba jeden rok.
Mluvil jste o nutném souhlasu všech členských států. Proti připojená Finska a Švédka se hlasitě vymezuje Turecko. Jak může přistoupení dvou skandinávských zemí ovlivnit?
Každé rozhodnutí v Alianci je rozhodnutí jednomyslné. Pevně věřím, že současná diplomatická iniciativa, která probíhá mezi Tureckém, Švédskem a Finskem, přinese výsledky a proces přijetí Finska a Švédska nebude ohrožen. Jsem v této otázce optimistou. (rozhovor se uskutečnil v pondělí předtím, než prezident Erdogan uvedl, že Turecko neschválí vstup Finska a Švédska do NATO – pozn. red.)
Jak může rozšíření aliance o Finsko a Švédsko číst Ukrajina, která dlouhodobě – a stále neúspěšně – deklaruje svůj zájem o to samé?
Pro Ukrajinu to znamená dvě věci. Jednak samotný vstup těch zemí potvrdí otevřenost Aliance novým členům, která je zakotvená v článku 10 Severoatlantické smlouvy v takzvaném principu otevřených dveří. A jednak členství těchto zemí odčerpá schopnost Ruska provádět útočné operace v černomořském prostoru.
‚Diplomaté ani nemusí jezdit.‘ Erdogan řekl, že Turecko neschválí vstup Finska a Švédska do NATO
Číst článek
Rusko samo deklarovalo, že bude na vstup Finska a Švédska reagovat, k tomu potřebuje určité síly a jejich ekonomickou podporu, tudíž by to mělo situaci Ukrajinců zlepšit. Až konflikt skončí, tak se na základě jeho výsledku můžeme znovu bavit o tom, jak znovu otevřít otázku případného členství Ukrajiny.
Znamená to, že je rozšíření NATO o nové členy pro Ukrajinu signálem naděje, spíše než zklamání?
Ano, vidím to jako naději, ale i praktickou pomoc, protože to, o co musíme v tuto chvíli usilovat, je, aby Rusko nemohlo agresivně vystupovat vůči svým sousedům, a přístup těchto dvou zemí tuto schopnost Ruska sníží.
Je možné, že kvůli válce na Ukrajině bude více neutrálních zemí, jako je například Rakousko, uvažovat o členství v NATO?
Ano, dá se předpokládat, že taková debata v dalších neutrálních zemích proběhne. Přece jen Finsko a Švédsko, pilíře neutrálních států v Evropě, takto radikálně změnily svou politiku během tak krátkého času a na základě obrovské podpory veřejnosti. Každopádně princip Aliance je, že do těchto národních debat nikdy nezasahuje, kdežto Ruská federace postupuje opačně, kdy se snaží chování jiných zemí ovlivnit výhrůžkami nebo i činy.
