‚Nejuměřenější prezident.‘ Pavel se po roce na Hradě drží v mantinelech Ústavy, snaží se i o dialog s opozicí
Otevřel opevněný Pražský Hrad veřejnosti a je vnímán jako reprezentativní hlava státu, která nepřekračuje své pravomoci. Podpora Petra Pavla se u veřejnosti drží stále vysoko, hlavně v porovnání s předchůdcem Milošem Zemanem. V zahraniční politice navazuje na kroky Václava Havla, do té domácí ale příliš nezasahuje a snaží se vést dialog s vládou i opozicí. Mluví ale i o tom, že si možná vystačí jen s jedním pětiletým mandátem.
„Ve srovnávací perspektivě je Petr Pavel nejuměřenější z českých prezidentů. Když se dívám na to, jak vykonávali prezidentskou funkci Václav Havel, Václav Klaus a Miloš Zeman, tak vždy roli hlavy státu přesahovali a měli tendence promítnout do ní svou osobnost. U Petra Pavla je vidět, že postupuje opatrně a plní, co předpokládá Ústava,“ popsal pro Radiožurnál a iROZHLAS.cz politolog Lubomír Kopeček z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a Národního institutu SYRI.
Pavlovi soupeři hodnotí jeho první prezidentský rok: ‚přešlap‘ kolem důchodů, euro i hradní turbulence
Číst článek
Petr Pavel dle něj tak za rok ve funkci ukázal, že nepřekračuje své pravomoci, nesnaží se hrát klíčovou roli v oblasti výkonné moci a respektuje, že role hlavy státu je spíše reprezentativní a do značné míry i symbolická.
„Je to ale ovlivněno také tím, že česká politika nezažívala velké krize, například pád vlády, kdy by se prezident musel aktivně angažovat v domácí politice,“ doplnil Kopeček, který je autorem několika knih o českých prezidentech.
Podpora zůstává
V číslech Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) je vidět jednoznačně vyšší podpora veřejnosti Petru Pavlovi, než na jaké oblibě končil jeho předchůdce Miloš Zeman. Po zvolení si Pavel držel 58procentní důvěru, v posledním měření na závěr loňského roku byl vidět pokles na 52 procent.
„Pokles podpory se ale nesl se všeobecnou nespokojeností s politikou, nedá se tedy říci, že by se z hlediska důvěry prezidenta v minulém roce odehrálo zásadní drama,“ vysvětlil výzkumník Jan Červenka z CVVM.
Peníze na první dodávku. Česku se podařilo získat finance na 300 000 dělostřeleckých granátů
Číst článek
Z dat vyplývá, že si Pavel drží z větší části podporu svých voličů. „Oproti předchůdcům má zatím výhodu, že si udržuje i hlasy nerozhodných, kteří nejsou příliš spokojeni se stávající situací, nemají rádi vládu, ale přitom nejsou příliš nadšení z opozice a moc nevědí, koho volit,“ doplňuje Červenka s tím, že se tito lidé k prezidentovi upínají a vnímají ho pozitivně.
Je ovšem otázkou, jak dlouho mu jejich náklonnost vydrží. Politolog Lubomír Kopeček totiž v souvislosti s prezidentovou oblibou u veřejnosti zmiňuje, že jelikož je názorově blíže vládě než opozici, může se na něj přenášet všeobecná nespokojenost s výkonem vládní politiky.
„Do určité míry platí za to, že se stávající vládou souzní. Vláda není oblíbená, což se promítá i do důvěryhodnosti a popularity prezidenta.“
Pětikoaliční prezident?
Na této argumentační linii ostatně od jeho zvolení setrvávají opoziční hnutí ANO i SPD. „Je prezidentem pětikoalice. V poslední době to vypadá, že je přímo součástí hnutí STAN,“ řekl pro Radiožurnál a iROZHLAS.cz předseda ANO a Pavlův protivník z druhého kola loňské prezidentské volby Andrej Babiš.
Vláda nedělá kroky k férovým důchodům. Budu rád, když debatu bude moderovat prezident, říká Juchelka
Číst článek
Podle politologa Kopečka je přirozené, že Babiš na Pavla jako jeho bývalý protikandidát útočí. „Přímá volba byla hlavně ve druhém kole z hlediska kampaně velmi vyhrocená, což logicky vedlo k současnému stavu. Moc si nedovedu představit, že by Pavel mohl fungovat ve vztahu k současné opozici jako blízký prezident,“ popsal s tím, že hlava státu s nejsilnějším opozičním hnutím komunikuje přes jiné jeho výrazné tváře než přes předsedu.
„Nemůžu říci, že by neměl snahu s námi komunikovat. Spíše se mi to ale zdálo jako zdvořilostní postoj,“ popsal před časem 1. místopředseda ANO a stínový premiér Karel Havlíček. I on zmínil, že hnutí Pavla vnímá jako „pětikoaličního prezidenta“.
Sám prezident to označuje za opoziční nálepku. „Nikdy jsem neřekl, že jsem kandidátem vládní koalice,“ reagoval na to ve velkém lednovém rozhovoru pro Radiožurnál.
Za rok ve funkci se s vrcholnými představiteli ANO sešla hlava státu hned několikrát. Naposledy toto úterý, když s Havlíčkem, šéfkou sněmovního klubu Alenou Schillerovou a stínovým ministrem práce Alešem Juchelkou jednal o důchodech.
Co se týče druhého sněmovního opozičního hnutí SPD, k němu se Pavel již od kampaně vyjadřuje rezervovaně.
„Nejde o nic mimořádného, třeba Václav Havel v 90. letech v zásadě ignoroval komunisty a krajně pravicové republikány. Je to v tomto dost podobná situace,“ vysvětlil Kopeček.
Bez ‚hradního‘ křídla
I na základě toho, že prezident ve svém novoročním projevu podpořil cestu k budoucímu přijetí eura, čímž reagoval na snahy hnutí STAN z konce roku rozdmýchat debatu o euru uvnitř vládní koalice, zaznívá nyní na Pavlovu z ANO i od mnohých v ODS, že je Starostům příliš blízko.
Politologové Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity i Josef Mlejnek z Institutu politologických studií FSV UK ale upozorňují, že prezident nemá k žádné ze stran přímou vazbu.
„Nemá v parlamentu žádnou svou stranu nebo nějaké hradní či prezidentské křídlo. To je problém, protože se mu kvůli tomu věci hůř prosazují,“ říká Mlejnek.
Jako za Mynáře: hradní kancelář odmítá třetinu žádostí o informace, slibovala přitom otevřenost
Číst článek
Naopak Kopeček vidí v tom, že Pavel nemá politickou minulost, spíše výhody. „Nezatěžuje jej to předchozími politickými střety či spojenectvími. Je ale vidět, že s některými vládními stranami se shodne více než s jinými. Bylo vidět, že zmínku o euru nechce třeba ODS ani slyšet.“
Ústavní soud i chybějící veto
Pavel již stihl jmenovat osm nových soudců 15členného Ústavního soudu, letos jej přitom čekají ještě tři další. Ve srovnání s tím, jaké problémy měli s doplňováním Ústavního soudu například Klaus nebo Zeman, proběhl proces jmenování nových soudců poměrně hladce.
Pavel v Senátu zatím neuspěl pouze s jedním navrženým kandidátem, podporu horní parlamentní komory nezískal Pavel Simon. V případě Roberta Fremra Senát vyslovil souhlas, soudce se ale nominace později vzdal kvůli pochybnostem o svém předlistopadovém působení.
Za spolupráci s horní komorou ve věci doplňování Ústavního soudu prezidenta zkritizoval senátor Pavel Fischer. „Mám z něj pocit, jako kdyby to neodpracoval, jako kdyby vůbec neposlouchal, co mu v Senátu říkáme,“ řekl pro Radiožurnál a iROZHLAS.cz.
‚Obrana není jen záležitostí profesionální armády.‘ Prezident podpořil administrativní odvody
Číst článek
Během svého prvního roku na Hradě Pavel neudělil žádnou milost ani nevetoval žádný vládní zákon, což jen podráždilo opozici k dalšímu osočování, že nahrává pětikoalici.
„V mnoha ohledech s vládní koalicí nevyjadřuji úplný souhlas. Že má opozice představu, že bych měl dokázat, že nejsem pětikoaličním prezidentem tím, že budu vetovat návrhy zákonů, tak to je jen jejich přání a jejich představa,“ reagoval na to Pavel s tím, že by určitě nevetoval zákon jen proto, aby něco dokazoval vládě nebo opozici.
Jak vyplynulo z nedávného průzkumu STEM/MARK, Češi na Pavlovi oceňují hlavně jeho vystupování na veřejnosti a obhajobu českých zájmů v zahraničí. Naopak nejhorší hodnocení dostal v otázce řešení sporů na české politické scéně. Ve všech zkoumaných atributech je hodnocen lépe než Zeman.
Konkrétní aspekty toho, co lidé na Pavlově působení oceňují, zkoumalo loni i CVVM. Nejlépe Češi hodnotili, jak dbá o vážnost a důstojnost úřadu, jak zemi reprezentuje nebo jak plní funkce svěřené Ústavou. Naopak nejhůře, byť podíl pozitivních reakcí jasně převažoval nad negativními, viděli to, jak je v kontaktu s občany či jak ovlivňuje vnitropolitický život.
Domácí i zahraniční cestování
Od svého zvolení stihl prezident objet dvanáct krajů České republiky, naposledy tento týden oficiálně navštívil Středočeský kraj. Chybí mu Zlínský a Pardubický, na které by si měl udělat čas v dubnu a květnu.
Podle politologa Kopečka se zdá, že je co do domácích cest Pavel méně aktivní než jeho předchůdce Zeman, zatím však jde o malý vzorek k porovnávání.
„Petr Pavel určitě není osoba, která by se příliš ‚vyžívala‘ v cestách po regionech. Miloš Zeman byl schopen za první volební období navštívit kdejakou menší či středně velkou obec. Ke konci svého mandátu už však byl i ze zdravotních důvodů daleko méně agilní, podobně jako Václav Havel,“ popsal Kopeček.
Pavel stihl také dvě desítky zahraničních cest. Byl na Ukrajině, ve všech sousedních státech, v Izraeli či Kataru, zúčastnil se jednání Rady Evropy na Islandu, Valného shromáždění OSN v New Yorku nebo korunovace Karla III. v Londýně.
„Zatímco v domácí politice není aktivním prezidentem, v zahraniční a bezpečnostní politice je to zcela jiná situace. Pronáší projevy, účastní se akcí v zahraničí, jel na Ukrajinu… V této oblasti své kroky dokáže navíc podpořit i razantními slovy. Je vidět jasná linka spojující Petra Pavla s tím, co v minulosti hlásal Václav Havel,“ uvedl politolog Kopeček.
Změny v týmu
Sestava prezidentových nejbližších zažila v uplynulém roce několik zásadních změn. Opustila jej ředitelka kabinetu Linda Jozwiak Kopecká i mluvčí Markéta Řeháková, ke konci roku skončil i šéf poradního týmu Tomáš Richter a před pár týdny po sporech s prezidentovým poradcem Petrem Kolářem i kancléřka Jana Vohralíková, kterou nahradil Milan Vašina.
Kolář o Vohralíkové: Byly tam pochybnosti, ale přednosti převážily. Teď žádný vztah nemáme
Číst článek
„Vždy mě pobaví, když slyším nebo čtu titulky: ‚Personální zemětřesení na Hradě.‘ Nebo: ‚Zákulisní mocenské boje.‘ Nic takového v tom není. Když se projdete po Hradě, zjistíte, že žádné zemětřesení se nekonalo. Co se děje, je civilizovaná profesionální výměna ve funkci vedoucího kanceláře. Odchod Jany Vohralíkové je změna na základě našeho dohovoru,“ reagoval na zprávy z dění na Hradě prezident Pavel.
Jeho loňská protikandidátka Danuše Nerudová považuje za důležité pro druhý Pavlův rok ve funkci hlavy státu, aby personální situaci na Hradě stabilizoval.
„Změny vyvolaly poměrně velkou mediální pozornost, možná to i poškodilo image Hradu, ale pokud to nebude pokračovat, není to až tak zásadní záležitost,“ řekl k tomu politolog Kopeček.
Jednou a dost?
Pavel v minulých měsících hned několikrát zopakoval, že je klidně možné, že si vystačí jen s jedním pětiletým prezidentským mandátem.
„Především se snažím být férový, protože nechci předstírat, že jsem byl loni v lednu zvolen na deset let. Byl jsem zvolen s pětiletým mandátem a to je opravdu dlouhá doba, během které se může spousta věcí změnit,“ vysvětluje, proč ještě nedokáže s jistotou říci, zda bude chtít prezidentský úřad obhajovat.
Manažer, který nenechává věci vyhnít. Vedení prezidentské kanceláře přebírá Milan Vašina
Číst článek
Analytický ústav STEM letos ve svém každoročním měření vypozoroval, že se po střídání Pavla za Zemana výrazně změnilo to, jak česká veřejnost hodnotí úřad prezidenta. Zatímco Zemanovi dali v posledním roce jeho mandátu Češi souhrnnou známku 4, Pavel začíná na 3,1.
Od 37 procent občanů dostal jedničku nebo dvojku, naopak pětku obdržel od 23 procent Čechů. Pro srovnání: Zemana v posledním roce známkovalo jedničkou či dvojkou jen devět procent lidí a pětkou 45 procent.
„Miloš Zeman na konci svého funkčního období byl vnímán silně kriticky. Hodnocení Petra Pavla je sice polarizované, ale stále jasně lepší než u ostatních zkoumaných politických aktérů,“ uvedla analytička STEM Jitka Uhrová.
Právě změna ve vnímání úřadu prezidenta byla dle měření STEM jedinou výraznou pozitivní změnou, kterou výzkumníci naměřili v porovnání s minulým rokem. Hodnocení vlády, parlamentu či obecně vnitropolitické situace se totiž meziročně zhoršilo.
