Není důvod k panice. Do poloviny roku mají školy určitě dost peněz na nepedagogy, ujišťuje náměstek
Regionálnímu školství chybí 800 milionů korun na zaplacení nepedagogických pracovníků. Na úterním jednání se ale školské odbory s vládou na dalších penězích pro nepedagogy nedohodli. Kabinet chce podle odborů o navýšení rozpočtu jednat až v půli roku. „Ředitelé mají několik možností. Zaprvé dofinancování z rezervy. Jednání se zřizovatelem. Nebo vyčkat na přehodnocení v polovině roku,“ radí pro Radiožurnál náměstek ministra školství Jiří Nantl.
Znamená výsledek jednání, že školy v dohledné době ty peníze na dva tisíce nepedagogů nedostanou?
Jednání mělo dva závěry. Prvním z nich je, že vláda odstraní regulaci takzvaného limitu úvazků, která vlastně brání tomu, aby ředitelé škol manažerskými rozhodnutím i v rámci celku všech zdrojů, které mají, řešili některé drobnější situace sami.
A druhý závěr je, že na základě uplatnění tohoto postupu, na základě použití rezerv, které jsou přiděleny krajským úřadům v rozpisu rozpočtu a na základě vyhodnocení celkové zkušenosti s realitou, vláda někdy k polovině roku znovu přehodnotí situaci a případně projedná doplnění prostředků do těch rezerv nebo přímo do škol.
Můžete vysvětlit, jak by mělo ředitelům škol pomoci, že budou odstraněny limity úvazků pro nepedagogické pracovníky? Pokud teď nemají ředitelé peníze ani na ty stávající, jak jim pomůže, že by jich mohli mít víc?
V celku těch škol na stávající lidi prostředky jsou. Problém je distribuce, kde se nepotkává s nějakou částí to normativní rozdělení, které podle zákona na základě vstupních údajů na straně škol provádí ministerstvo skutečně obsazenými místy. Ministerstvo školství vlastně nemá vliv na to, které lidi konkrétně která škola zaměstnává.
U většiny škol je rozdíl tam, kde nastává ten pokles v částečných úvazcích. V desetinách úvazku. Nejde tedy ani o jedno celé pracovní místo.
Takže oni mohou vzít v případě potřeby – která by asi nastávala někde v další části roku, pokud by se to nevyřešilo – nějaké drobné prostředky. Tam jde třeba o deset tisíc korun měsíčně. Tyto peníze mohou ředitelé vzít z ostatních zdrojů, které škola má, v měřítku, které vlastně nikdo ani moc nemusí poznat.
Vláda zároveň řekla, že vyhodnotí, jaké jsou s tím zkušenosti. A případně ty prostředky může doplnit, pokud se ukáže, že to jinak řešitelné není.
Platy 2000 nepedagogických zaměstnanců vyjdou na 800 milionů, tvrdí Bek. Ke stávce odborů nevidí důvod
Číst článek
Nehrozí v tuto chvíli, že ředitelé opět budou muset sáhnout na platy pedagogů, které tím nedosáhnou těch slíbených 130 procent? A znovu tu máme ten problém, že může přijít stávka?
V regionálním školství pracuje asi 270 tisíc lidí a my se bavíme o 2000 úvazcích, to znamená méně než jedno procento úvazků.
Ten vliv, i kdyby sáhli ředitelé v některých případech na balík, který je třeba na odměny učitelů, je zanedbatelný.
Bavíme se o něčem, co je třeba 0,8 procenta úvazků, které existují v kolosu regionálního školství. Říkat, že by kvůli tomuto učitelé hypoteticky nedostali platy, je přehánění situace. My tady řešíme v rámci technického dotažení rozpisu rozpočtu na 2000 přepočtených úvazků.
Zároveň je to ale 800 milionů korun.
Ale do regionální školství jde 270 miliard korun. To je na školství ohromný balík peněz.
Mluvil jste o tom, že v úvahu připadá i dofinancování od zřizovatelů, tedy krajů a obcí. Jsou s tím srozuměni?
To něco, co se v realitě chodu škol běžně děje.
Když jsem byl ještě do poloviny loňského roku náměstkem hejtmana pro školství v Jihomoravském kraji, tak jsme dofinancovávali nebo financovali i nad rámec toho, co normativně přiděluje stát v krajských školách, v desítkách milionů korun. Byly to různé věci, které jsme považovali za potřebné nebo se dříve nepotkávaly ty normativy s tím, jaká potřeba byla vidět manažersky v terénu. To není novinka.
Ministr Bek: Věděli jsme, že to bude gerila. Systém přihlášek jsme ale spustili o rok dříve
Číst článek
Je taky potřeba říct, že část rozdílů v tom, co je financováno, nebo nefinancováno meziročně, jde na vrub standardního meziročního uplatnění normativu, kde do výpočtu vstupují údaje na straně škol. Takže někde to školám klesá třeba proto, že mají méně dětí.
To není všechno důsledek systému financování nebo celkového objemu prostředků.
Podle normativního vzorce se bere v úvahu i počet dětí ve škole, respektive ve třídě. A když škole klesá, tak dostává vypočtený jiný normativ. Tak se to dělo vždy.
Přesunout, požádat, vyčkat
Rozumím tomu dobře, že v tuto chvíli ministerstvo školství ředitelům škol doporučuje jakési manažerské přeorganizování peněz a domluvit se se zřizovateli na dalším přísunu peněz?
Je několik možností. Záleží taky, jak to komu vychází konkrétní škole. Máme 8000 veřejných škol zřizovaných obcemi a kraji a ty mají různou velikost situaci.
První krok je požádat o dofinancování z rezervy, která je přidělena státem krajskému úřadu. Případně jednat se svým zřizovatelem.
Nebo vyčkat přehodnocení situace a dávat signál cestou krajů i ministerstvu, jak se realita odvíjí v terénu.
Vláda nebo představitelé koaličních stran za účasti pana premiéra jasně řekli, že vláda je připravena v polovině roku toto přehodnotit a případně projednat navýšení rezervy. Opět říkám, už máme rezervu asi na 500 úvazků.
Opakuji, jedná se o 2000 míst, což je asi 0,8 procenta všech úvazků existujících v kolosu regionálního školství. Bavíme se tedy o pohybech, které v jakékoli velké organizaci normálně nastávají.
Situaci jsme schopni zvládnout a nemyslím si, že to má být důvodem k panice. Říkám znova, že i dříve nastávaly posuny. Škole to může vyjít meziročně jinak, protože má více, nebo méně dětí. A není úplně správné se tvářit, že toto všechno je o nastavení státního rozpočtu na tento rok.
Hlavním problémem Česka není zadlužení. Ze škrtů budoucnost nevykvete, upozorňuje sociolog Biler
Číst článek
Znamená to, že do poloviny roku tedy ředitelé podle vás určitě mají peníze na současné nepedagogické pracovníky, které zaměstnávají?
Školy dostávají rozdělené peníze na začátku roku. To je mimochodem jediný resort, kde to funguje tak, že stát rozepisuje organizacím prostředky na celý rok. To by mohlo být i jinak, standardně v září, na základě výkazů, které předkládají k novému školnímu roku.
Školy obvykle dostávají peníze na takzvané nové výkony. Pokud mají více dětí, tak se to zohlední už v penězích, které se jim upravují pro zbytek roku.
Pokud bude vláda jednat v půlce roku, tak tam peníze do té doby budou?
Ty mají už rozepsané teď. A na půl roku jim určitě stačí, protože je mají rozepsané na celý rok.
Ale vláda zároveň řekla nad rámec těchto běžných postupů: Jsme připraveni to projednat podle znalosti reality a případně to upravit.
