Průzkum: Do obrany Česka by se zapojilo 39 procent občanů. Ukrajina by se ale agresi bránit měla
Ochota Čechů aktivně se zapojit do obrany země klesla. Nyní, tedy 85 let od podepsání mnichovské dohody, by se do obrany zapojilo 39 procent občanů, v roce 2020 to bylo o 12 procentních bodů více. Vyplývá to z průzkumu, který pro organizaci Paměť národa vypracovala agentura NMS Market Research. O výsledcích v pátek informovala mluvčí Paměti národa Kristýna Bardová.
V otázce, zda je třeba suverenitu Česka za každou cenu bránit, se veřejnost shoduje. S tímto tvrzením dlouhodobě v průzkumech od roku 1993 souhlasilo mezi 80 a 90 procenty dotázaných. V pohledu na minulost a události ze září 1938 ale Češi tak jednoznačný názor nemají. Že se Československo mělo bránit, se domnívá sedm lidí z deseti.
Český voják, který cvičí Ukrajince: Byli u nás i chlapi z jaderné elektrárny, prostor na povídání u piva není
Číst článek
Průzkum se zaměřil také na podobnost mezi situací v Československu v roce 1938 a současnou situací na Ukrajině. Polovina respondentů si myslí, že se Ukrajina rozhodně má bránit ruské agresi.
Většina Čechů vnímá obsazení československého pohraničí v roce 1938 jako neoprávněné. O opaku je přesvědčeno jen pět procent dotázaných a desetina zvolila odpověď nevím. U obsazení pohraničních oblastí Ukrajiny ale taková shoda nepanuje. Za oprávněné považuje obsazení ukrajinského pohraničí zhruba pětina respondentů a další pětina odpověděla, že neví.
Průzkumu se zúčastnilo 1296 respondentů starších 18 let, dotazováni byli online.
Mnichovská dohoda
Zachoval se Západ vůči Ukrajincům jako v Mnichově? Ušli jsme dlouhou cestu, míní historik
Číst článek
Československo muselo podle dohody z 29. září 1938 do dvou týdnů postoupit hitlerovskému Německu sudetská území, kde žila německy mluvící menšina. Východ české části Těšínska připadl Polsku a jižní část Slovenska a Podkarpatské Rusi Maďarsku.
Dohodu podepsali v Mnichově představitelé Německa, Itálie, Velké Británie a Francie bez československých zástupců. Odmítnutí dohody by znamenalo německou agresi bez naděje na pomoc západoevropských spojenců.
Dohoda měla podle představ britských a francouzských politiků zajistit po dvou desetiletích od první světové války udržení míru v Evropě. Nacistické expanzi ale nezabránila. Po nacistické okupaci zbytku Československa v březnu 1939 zahájil počátkem září téhož roku hitlerovský režim útokem na Polsko druhou světovou válku. Británie, Francie a Itálie označily dohodu za neplatnou během druhé světové války, nástupnické německé státy v letech 1950 až 1973.
