Fiala: Upravovat už budeme maximálně spotřební daně, třeba z tichého vína. Ostatní už ne
Co by pro sousední země, jako je Česko, znamenal odchod národně konzervativní strany Právo a spravedlnost do opozice? Jaké dopady bude mít čerstvě schválený konsolidační balíček na české občany a domácnosti? A proč nemá vláda vyšší popularitu v průzkumech veřejného mínění, přestože má ve Sněmovně vysoké zastoupení? Hostem pondělních Dvacet minut Radiožurnálu byl premiér Petr Fiala (ODS).
Polsko má za sebou parlamentní volby. Odhady výsledků naznačují, že po osmi letech nepovede vládu Právo a spravedlnost. Pravděpodobná je koalice tří opozičních stran v čele s Donaldem Tuskem. Pokud by to opravdu takhle dopadlo, mělo by to podle vás dopad na Česko a na česko-polské vztahy?
Především musíme počkat na to, až výsledky budou opravdu sečteny. Je sečteno asi 60 procent, trend je nicméně potvrzován. V Polsku se vytváří z dosavadních opozičních sil nějaká možná budoucí vláda. Polský systém dává hodně silnou pozici prezidentovi, tak ještě uvidíme, jak se to celé bude vyvíjet.
V každém případě pro Českou republiku jsou důležité dobré vztahy s Polskem. Polsko je náš soused, ale i přirozený partner. A ať bude v Polsku jakákoliv vláda, tak se budu osobně snažit o to, aby ty vztahy byly opravdu dobré. Je to v zájmu České republiky.
Možná si vzpomenete, že hned na začátku naší vlády jsem se domluvil s polskou stranou na řešení otázek, které dlouhodobě vztahy komplikovaly, jako byla třeba otázka smlouvy kolem dolu Turów a dalších věcí.
Myslím si, že to bylo jenom ku prospěchu. Jak se brzy ukázalo, tak společně čelíme důsledkům ruské agrese na Ukrajině, společně čelíme všem bezpečnostním a dalším rizikům, které tato situace přináší.
Ať bude v Polsku jakákoliv vláda, tak se budu snažit o to, aby vztahy mezi našimi zeměmi byly co nejlepší.
Mluvil jste o dobrých vztazích s dosavadní vládní koalicí, se současnou hlavní stranou Právo a spravedlnost. Koneckonců s Jaroslavem Kaczynskim a Mateuszem Morawieckým jste byl loni v Kyjevě. Ve Dvaceti minutách Radiožurnálu jste před necelými dvěma lety mluvil o dobrých vztazích, které máte právě s dosavadním premiérem Polska. Je vám osobně líto, pokud Právo a spravedlnost nebude Polsku v těch dalších letech vládnout?
Právo a spravedlnost je strana, se kterou jsme s ODS spojeni ve frakci Evropských konzervativců a reformistů. Spolu s britskými konzervativci jsme byli stranou, která tuto frakci zakládala. Vztahy i tam máme velmi rozumné a konstruktivní.
S Morawieckim jsem prožil řadu věcí, včetně té cesty do Kyjeva a to jsou věci, které samozřejmě sbližují. Je to člověk, který je proevropsky orientován, byť s řadou výhrad, které Polsko a Právo a spravedlnost mají. Je to člověk, který je jednoznačně prozápadně a euroatlanticky orientován s úzkou vazbou Evropy na Spojené státy.
Je to člověk, který má jasno v základních otázkách, odkud hrozí Evropě a střední Evropě nebezpečí, a proto od začátku měl tu jasnou proukrajinskou a protiruskou politiku. To jsou všechno věci, které tady hrály pozitivní roli v minulosti.
Ale teď už nebudou…
Ale znovu říkám, obě alternativy jsou proevropské, prozápadní a já se v každé konstelaci budu snažit, abychom vztahy měli co nejlepší.
Je to o to důležitější, že situace ve střední Evropě jednoduchá není. Není ani jednoduchá spolupráce mezi zeměmi Visegrádské čtyřky neboli zemí V4. Všichni tušíme, že dobré vztahy v prostoru střední Evropy jsou důležité.
Nikdy jsem se nesoustředil jen na spolupráci v rámci V4, pro mě jsou důležité vztahy s Rakouskem, Německem a dalšími zeměmi v Evropě, tak je to správně pro Českou republiku.
Ale je dobrá určitá stabilita vztahů a spolupráce ve střední Evropě, a o to se budu snažit i v této konstelaci.
Selhání migrační politiky
Když mluvíte o vztazích ve střední Evropě, Německo podle listu Die Welt chce zavést stacionární kontroly na hranicích s Českem, Polskem a Švýcarskem. Je Česko na tuhle variantu připraveno? A pokud k tomu opravdu dojde, bude třeba uvažovat o zpřísnění režimu na hranicích se Slovenskem?
Česko na takovou situaci připraveno je. Je ale potřeba říct, že žádné takovéto rozhodnutí nepřijímám s nějakou radostí a stejně tak naprosto bez radosti dělám ve vládě taková rozhodnutí, jakým je obnovení kontrol na hranicích se Slovenskem. A už jsme to udělali podruhé.
Musíme si uvědomit, že všechny tyto kroky jsou nutné pro to, abychom zabránili nelegální migraci a zastavili trasy, kterými jsou migranti za pomocí pašeráků a organizovaného zločinu přesouváni do Evropy.
Státní dotace na sport by měly příští rok činit stejně jako letos 6,9 miliardy korun, uvedl premiér Fiala
Číst článek
Nicméně, každé takové opatření znamená ztrátu něčeho mimořádně cenného na Evropské unii, a tím je volný, otevřený prostor bez hranic. Opatření jsou z tohoto hlediska určitou komplikací a je znamením selhání společné migračně-azylové politiky.
A proto se spolu s dalšími lídry některých členských států Evropské unie snažíme o to, aby migračně-azylová politika byla důslednější, přísnější, lépe chránila vnější hranici a návratová politika byla silnější, více jsme pracovali se třetími státy.
Abychom ten problém neřešili v době, kdy nelegální migranti už jsou na území Evropské unie, ale ještě předtím. A pak se vyhneme takovým věcem, jakými jsou namátkové kontroly na hranicích.
V pondělní zprávě Die Welt se nemluví o namátkových, ale o stacionárních kontrolách. Pokud vím, máte v úterý jednání Evropské rady, byť formou videokonference. Budete otevírat tohleto téma? Budete se snažit o zamezení těchto kontrol?
O tom se bavíme v podstatě na každé Evropské radě, ať už je formální či neformální. Zítra má být speciálně zaměřená na otázky, které souvisejí s teroristickými útoky na Izrael, ale následující Evropskou radu máme za týden a migrace bude jedním z hlavních témat.
Všechna tato opatření jsou jenom řešení následku. My musíme řešit příčiny a musíme ten problém řešit ještě dřív, než ho máme na území Evropské unie. A proto je potřeba změnit návratovou politiku. Proto taky Česká republika podpořila první verzi Migračního paktu jako pokus udělat něco ráznějšího proti nelegální migraci.
Polská opozice má nakročeno k sestavení vlády. Právo a spravedlnost by naopak potřebovalo hodně ‚Jidášů‘
Číst článek
To znamená, že zítra nebudete apelovat na Německo, aby kontroly nezpřísňovalo?
Těch jednání s německou stranou proběhla celá řada. Problematika se netýká České republiky. Kdyby se týkala, je řešení jednodušší. Kontroly se zavádějí, pokud vím, s Polskem i Švýcarskem, s Rakouskem už dlouhodobě běží. Není to opatření mířené proti České republice. A taky to není opatření, které se dá řešit jenom na bilaterální bázi. Vyžaduje to širší řešení.
S německou stranou, se spolkovou vládou i s vládami spolkových zemí na hranicích s Českem jsme v permanentním kontaktu. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) byl informován německými kolegy. Těch jednání už v minulosti proběhla celá řada.
Stejně jako naše zavedení dočasných kontrol na hranici se Slovenskem bylo koordinováno s Polskem a Rakouskem. A Slovensko zase zavedlo kontroly na hranicích s Maďarskem. To jsou všechno věci, které se nedají řešit bilaterálně. Nedají se řešit mezi dvěma státy, protože se týkají celého systému. A my musíme systém změnit a začít konečně něco dělat proti nelegální migraci společně jako Evropa a ještě dřív, než problém máme na území Evropské unie.
Minulý týden jste v reakci na útok Hamásu v Izraeli napsal na síť X (dříve Twitter), že jste přesvědčen, že evropské programy pro pomoc Palestině musíme zastavit do doby, dokud neprojdou důkladnou revizí. Přidal jste k tomu heslo: „Ani cent z evropských peněz na podporu terorismu.“ Následně v sobotu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámila, že Evropská unie s okamžitou platností ztrojnásobí humanitární pomoc pro pásmo Gazy na víc než v přepočtu 1,8 miliardy korun. Znamená to, že jste o svém postoji nepřesvědčil Evropskou unii a pokusíte se ostatní přesvědčit na zítřejší Evropské radě?
Ne, to jsou dvě rozdílné věci. Jedna věc je, že v tuto chvíli nejdou žádné finanční prostředky pro palestinskou správu v pásmu Gazy a všechny programy budou podrobeny revizi. A to je správné a za tím si jednoznačně stojím.
Paralelně běží a budou běžet nějaké programy zaměřené na humanitární pomoc a u těch trvám na tom, aby se prověřilo, že skutečně ani cent z těchto programů nepůjde přímo nebo nepřímo na podporu teroristických organizací nebo terorismu. A to si myslím, že je postoj, na kterém se nějakým způsobem shodneme s řadou evropských zemí.
Já si dovedu představit i razantnější krok, ale v tuto chvíli jsem přesvědčen, že většina má podobný názor jako já: musíme důkladně prověřit všechny peníze, které Evropa do Gazy posílá. Nesmíme připustit, aby skutečně byť i cent šel teroristům.
Za Českou republiku chci říct, že také máme rozvojové programy, které jdou tímto směrem. Nic nejde do Gazy, všechny programy byly zaměřené na Západní břeh Jordánu a velmi důsledně kontrolujeme, jakým způsobem jsou ty peníze využívány.
Myslím, že toto musí dělat Evropská unie, a jsem přesvědčen o tom, že po těchto zkušenostech a strašlivých událostech, které se dějí v Izraeli a souvisejí s teroristickými útoky, to Evropa udělá.
Nepopulární opatření
V pátek se vládní koalici podařilo protlačit Sněmovnou konsolidační balíček. Bylo to přesně pět měsíců a dva dny potom, co jste ho představili na vládní tiskové konferenci. Teď o něm bude jednat Senát, musí ho podepsat také prezident republiky. Máte dojednanou podporu většiny Senátu a jste domluven s panem prezidentem, že balíček bez dalšího váhání podepíše, že se nebude opakovat situace, kdy pan prezident podepsal změny pravidel pro odchod do předčasného důchodu později, a začaly tak platit až o měsíc později?
Mám opravdu radost, že se nám podařilo ozdravný balíček prosadit ve Sněmovně. Je to velká cesta ke zvrácení zadlužování České republiky. Museli jsme čelit určité destrukci, o kterou se snažila opozice, ale nakonec byl balíček prosazen a je dalším krokem k ozdravení veřejných financí. Dalším bude rozpočet na příští rok, jehož plánování nás čeká v nejbližší době.
Pokud jde o Senát, jsem přesvědčen, že senátoři jsou si vědomi významu ozdravného balíčku, toho, jak byl připravován, nejenom na základě širší shody v koalici. Zapojila se celá řada expertů, jednali jsme i se sociálními partnery, dokonce jsme některé jejich podněty vyslechli. Ten balíček je opravdu dobře připraven a věřím, že Senátem projde bez problému.
S panem prezidentem jsme o balíčku hovořili na naší poslední pracovní schůzce. Minulý týden za ním byl pan ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), bylo to hlavní téma jejich rozhovoru. Předpokládám, že se s panem prezidentem budu o balíčku bavit na dalším pracovním jednání, než se bude o podpisu rozhodovat.
Zatím ten příslib podpisu od pana prezidenta tedy nemáte?
My jsme o něj ani nežádali. Musí to jít všechno postupně. Jaký příslib bych mohl chtít po panu prezidentovi, když jsme schvalovali pozměňovací návrhy a balíček ještě nebyl v definitivní podobě schválen. To by snad ani nebylo seriózní.
V pátek jsme balíček v definitivní podobě schválili, prošel Sněmovnou a teď budou následovat další kroky.
Balíček mění šest desítek zákonů. Celkem během dvou let má díky němu stát uspořit 150 miliard. Před měsícem udělala agentura Median pro Český rozhlas průzkum, ve kterém většina z více než tisícovky dotázaných odpověděla, že nerozumí konsolidačnímu balíčku a tomu, co pro ně bude znamenat. Jenom 33 procent lidí uvedlo, že těm opatřením rozumí. Mezi těmi, kteří tvrdí, že tomu nerozumí, jsou i vysokoškolské vzdělaní lidé. Berete tohle jako selhání vlády?
Ne, určitě ne. Ten balíček je složitý. 33 procent nakonec není tak špatné číslo.
Vám to přijde dostatečné k tak klíčové věci?
Nepřijde mi to dostatečné. Když jsem řekl 33 procent, tak jsem si dovolil poznámku sociálního vědce, protože ta materie je těžká. Je to 60 různých změn, které ten konsolidační balíček zavádí – od zjednodušování dání přes určité daňové úpravy a ve finále i věci, které nejsou legislativní, to znamená třeba exekutivní rozhodnutí o zastavení některých dotací.
PRŮZKUM: Většina Čechů nerozumí konsolidačnímu balíčku. ‚Chtějí víc než hesla a slogany,‘ říká expert
Číst článek
To všechno dohromady je velmi komplikované a opravdu to, co je důležité z hlediska veřejnosti a z hlediska politika, je, aby lidé viděli výsledky. Oni nejsou povinni rozumět do detailu konsolidačnímu balíčku. Proč bychom to po nich chtěli?
Oni po nás mají oprávněně chtít, abychom dělali rozhodnutí, která fungují a o kterých se pak mohou přesvědčit, že skutečně spravují veřejné finance.
Lidé potřebují vidět dvě věci, ve kterých se ukáže, že máme pravdu. První věc, že se jich konsolidační balíček nijak nedotkne v tom smyslu, že by je existenčně ohrozil. A o tom se musí lidé přesvědčit.
A druhá věc, že konsolidační balíček skutečně povede k tomu, že se budou snižovat zadlužení, deficity a že se dostaneme tak, jak slibujeme, například k tomu, že budeme příští rok plnit maastrichtská kritéria a deficit veřejných financí bude pod třemi procenty, dokonce 2,2 procenta.
Až toto lidé uvidí, tak budou rozumět konsolidačnímu balíčku, proč jsme ho udělali. Ale to, že vám někdo poctivě řekne: „Já tomu nerozumím, proč je tam šedesát různých úprav a změn?“, tak to bych nikomu vůbec nevyčítal a považuju to za docela přirozené.
Co my musíme ukázat a vysvětlit a o čem musíme přesvědčit lidi, je, že ten balíček funguje a že plní cíle, kvůli kterým jsme ho dělali.
Je to nepopulární opatření. Jak bychom mohli čekat potlesk u opatření, u kterého říkáme, že něco určitým profesním skupinám a podnikům dávat nebudeme a vlastně všem něco vezmeme, abychom měli peníze na to, co stát dělat musí? To jsou třeba výdaje na sociální věci a bezpečnost.
Když mluvíme o tom, že nemáte potlesk, tak vy čelíte i kritice, a to i od ekonomů, že opatření jsou málo razantní. Nepodceňujete své voliče? Neocenili by vaši voliči, kdyby ten balíček byl ještě razantnější?
Tak na jedné straně poslouchám, jak je to razantní a silné a že to zvedá daně a zasahuje spoustu lidí, což je pravda jenom částečně. A na druhé straně poslouchám, že to je málo razantní.
Sám říkáte, že jenom částečně je pravda to první. Není i to důvod přiklonit se k tomu druhému?
Není, protože v době, kterou společnost prochází a po všech těch krizích a ve všech těch krizích – vzpomeňme si na to, co se tu dělo s cenami energii, s inflací a s dalšími věcmi – přece nemůžete přijít před lidi s opatřeními, která by jakoukoliv sociální či profesní skupinu výrazně existenčně postihla.
Proto jsme konsolidační balíček volili tak, aby splnil cíl konsolidovat veřejné finance, ale aby současně žádnou sociální skupinu výrazně neohrozil. A ještě jsme udělali opatření, která chrání ty nejslabší. Myslím, že to je odpovědné.
Postava Blažka Piráty dlouhodobě dráždí. Na Fialu ale nemají silné páky, míní politolog
Číst článek
Položme si otázku: Kteří experti říkají, že je to málo razantní? Ekonomové, kteří sami přiznávají, že myslí hlavně na rozpočet a konsolidaci veřejných financí.
Chápu, že vláda musí myslet i na další věci, máme odpovědnost i za jiné věci, než je úprava rozpočtu.
Kdybychom to dělali, tak máme klapky na očích. Musíme také myslet na to, aby se to nedotklo těch sociálně zranitelných, ale současně musíme myslet na to, abychom měli dost peněz na investice. Když nebudeme investovat, tak nebudeme v budoucnosti prosperovat.
Tvrdím, že konsolidační balíček je promyšlený, odpovědný a správný, snižuje deficit veřejných financí, zlepšuje stav rozpočtu a současně zajišťuje budoucí prosperitu.
Řada ekonomů i z NERV mluví o superhrubé mzdě. Vy jste ani na pikosekundu neuvažovali o tom, že byste se k tomu vrátili, že tak, jak se situace změnila, tak, jak je válka a tak dále, že byste zmírnili tu zásadní změnu z období, kdy vládl Andrej Babiš (ANO) a kdy jste mu pomohli jako ODS a SPD to prosadit?
Dřív než s tím přišel Andrej Babiš, to měla ODS v programu. A my jsme měli šanci prosadit věc, kterou i nadále považujeme za správnou.
Jsem přesvědčen, že tam, kde to jde, je potřeba mít spíše nižší než vyšší daně. Že to je víc motivující, lidé vědí lépe, co mají dělat se svými penězi, než abychom je různě přerozdělovali. Pochybení v tom určitě nevidím.
Jsem rád, že jsme do daně z příjmu fyzických osob nezasáhli. Protože to si myslím, že by byl skutečně velký zásah do daňového systému. Snažili jsme se najít jiné cesty. Například si myslím, že cesta – například zvýšení daně z nemovitosti – je správná.
Když se podíváte na mezinárodní srovnání, tak tam máme nejnižší daně skoro ze všech zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Tam je prostor pro zvyšování, ale lidí z průměrné rodiny se to dotkne v řádech stovek korun ročně. Takže je to únosné, ale současně to státním rozpočtu pomůže.
Ministr financí Zbyněk Stanjura v pátek po schválení balíčku řekl, že tato vláda nebude připravovat další balíček, že daně se mají měnit jenom jednou za volební období. Můžete slíbit, že opravdu do příštích sněmovních voleb nezměníte žádné daně?
Daně se skutečně mají měnit jednou za volební období. To je pravda. Jsou zde ještě některé drobné věci, kde jsme slíbili diskuzi, která musí být dovedena k výsledku. To jsou třeba některé spotřební daně, jako se třeba mluví o dani z tichého vína a dalších věcí.
Jsou některé daně, které mají odrážet nějakou škodlivost nebo společenské riziko a tam je možné je kontinuálně upravovat. Zásadně platí, že nechystáme žádný výrazný zásah do daní tohoto typu, který by upravoval ostatní daně – DPH, daň z příjmu, nic takového se nestane.
Ani ta daň z nemovitosti už se nemůže hýbat?
Ne, daň z nemovitosti se také nebude hýbat. Toto je jediný zásah do daní, prosím, s malou výjimkou určitých úprav spotřebních daní, které jsou vždycky možné a různě se dělají. V podstatě platí, že daně jsme změnili teď a už je měnit nebudeme.
Vláda bude mít důvěru
Opozice protestovala nejen proti opatřením v balíčku, ale i proti tomu, že jste ho v pátek schválili, aniž by dostali slovo všichni poslanci, kteří se ve třetím čtení přihlásili do debaty. To je postup, který v minulosti použila i současná opozice v únoru roku 2016 při schvalování zavedení EET. Tehdy to vyvolalo silné reakce, a vy jste tehdy řekl: „Byli jsme svědky znásilnění jednacího řádu ze strany vládní většiny. Byl porušen zákon, když byla ukončena rozprava. Řada poslanců nemohla vystoupit a vyjádřit se.“ Znamená to, že teď jste vědomě také znásilnili zákon?
Ne, za svými slovy si stojím. Tehdy jsme neobstruovali jednání Poslanecké sněmovny jako takové. Pouze jsme prováděli obstrukce u jednoho zákona – EET.
Bylo to ale daleko delší dobu než v tomto případě. Bylo to mnoho měsíců...
To není vlastně pravda. Nejsme v Poslanecké sněmovně schopni projednávat spoustu věcí, protože obstrukce se nestala mimořádným nástrojem.
Stanjura: Vláda se neshodla na zrušení výchovného, procento z odvodů dětí tak rodičům posílat nebude
Číst článek
Na druhé straně jste mluvil o porušení zákona. Ten zákon se od té doby nezměnil a vy jste udělali to samé.
Tehdy jsme obstruovali pouze v dnech, které jsou určeny pro třetí čtení, a neobstruovali jsme další jednání Poslanecké sněmovny. Momentálně čelíme permanentním obstrukcím. Sněmovna se nemůže dostat ani k projednávání jednotlivých bodů. Opozice využívá debaty o programu schůze a celé jednání zdržuje.
Ale pořád to nic nemění na tom, že zákon je stejný a nepočítá s tím, abyste stanovili pevný čas hlasování..
I judikatura Ústavního soudu, ke které přihlížíme, říká, že většina, která vzešla z voleb, má právo v nějaké chvíli prosadit svoji vůli. Není možné, aby menšina permanentně a neustále blokovala jakékoliv rozhodnutí.
My jsme přece opozici nabídli, že jsme připraveni jednat ve středu i v pátek po čtrnácté hodině. Jsme připraveni jednat přes noc, jsme připraveni jednat v jiné dny, abychom mohli nechat mluvit všechny poslance. Ale vetovalo to ANO s SPD. A to je také potřeba zohlednit.
Stáli jsme před volbou pořád dál a dál o tom mluvit a projednávat, celkem to bylo asi 48 hodin, anebo přistoupit k pevnému hlasování. V nějaké chvíli už pak všechny argumenty zazněly, a proto jsme k hlasování přistoupili.
Fiala přeje Slovensku ‚dobrou vládu‘. Babiš gratuloval Ficovu Smeru, ocenil Hlas a o ‚progresivcích‘ pomlčel
Číst článek
V úterý vás čeká jednání Poslanecké sněmovny, na kterém se opozice pokusí vyslovit nedůvěru vaší vládě. I páteční hlasování o balíčku dokázalo, že vaše koalice má dostatečnou většinu, takže opozice s největší pravděpodobností neuspěje. Berete to jako ztrátu času, nebo je to přece jenom nějaký podnět k zamyšlení, jestli byste neměli dělat něco jinak? A to třeba i v souvislosti výsledky průzkumu CVVM, podle které vaše vláda má důvěru 25 procent obyvatel?
Průzkumy komentovat nebudu. Mám proto spoustu důvodů. A jeden z nich je, jak se liší průzkumy od těch reálných voleb – ať si každý srovná průzkumy v roce 2021 a jak dopadly volby.
Tohle nejsou preference, to je důvěra v instituce.
Ale to je jedno, mluvíte s politologem, mohl by o těch průzkumech mluvit dlouho. Já je nepodceňuji, ale také znám jejich místo. Každý musí chápat, že rozumný politik se jimi nemůže řídit.
Samozřejmě znám náladu ve společnosti. Vím, že lidé jsou z těch všech krizí unavení a musíme posílit důvěru v to, co vláda dělá.
Jsme v půlce volebního období, kdy vláda zpravidla, pokud je odpovědná a dělá skutečně dobré kroky pro budoucnost země, často s popularitou problémy má. Budeme se soustředit na to, abychom to do příštích voleb spravili, byli opravdu silní a byli schopni příští volby vyhrát.
Konsolidační balíček je v souladu s požadavky hlavy státu. Další změnu financí nechystáme, říká Stanjura
Číst článek
Nad tím, že opozice vyslovuje nedůvěru vládě, a jestli kvůli tomu děláme něco špatně, opravdu nepřemýšlím. Je to už potřetí, pokud dobře počítám.
Jsem přesvědčený stoupenec parlamentní demokracie. Opozice má na to hlasy. Bude probíhat jednání o nedůvěře.
My budeme vysvětlovat, co se vládě povedlo a proč si zasloužíme důvěru Poslanecké sněmovny. Opozice bude nás z nějakého důvodu kritizovat. To je parlamentní demokracie. Mě to nějak nezneklidňuje.
Výsledek je dopředu jasný, protože o tom rozhodli voliči ve volbách. Výsledek je takový, že moje vláda bude mít nadále důvěru. Ale samozřejmě bychom se mohli věnovat jiným věcem.
To už je ale odpovědnost opozice a její rozhodnutí, jestli k těm všem obstrukcím chce už potřetí během 21 měsíců pokus o vyslovení nedůvěry vládě.
Možná bychom měli dodat, že vy jste také vyvolávali před tím hlasování o nedůvěře vládě Andreje Babiše...
Všem doporučuji, ať si srovnají, jak jsme se chovali jako opozice, kolikrát jsme vyslovovali nedůvěru vládě, kolikrát jsme se o to pokusili, jak jsme obstruovali ve skutečnosti a jak fungovala Poslanecká sněmovna. Já se tohoto si srovnání vůbec nebojím.
