Plynová stopka z Ruska hrozí hlavně malým zemím. Česko udělalo chybu, že nechtělo plynovod z Polska, míní ekonomka Matesová

Proč právě Polsko a Bulharsko? Jak moc zrovna tyto státy uzavření plynových kohoutů podle vás zasáhne?
Pravděpodobně je tam souběh tří důvodů. Oběma zemím končí současné kontrakty na dodávku plynu s Gazpromem na konci roku a obě tyto země oznámily, že je nebudou prodlužovat. Důvod číslo jedna.

Důvod číslo dvě: pravděpodobně ani jedna z těchto dvou zemí si nezaložila účty u Gazprombank. Můžete říct - to by přece bylo proti sankcím. Ano, bylo by to proti sankcím, ale máme zprávy, že 10 zemí to přesto udělalo nebo to možná neudělaly přímo ty vlády, udělaly to plynárenské společnosti z těch zemí nebo infrastrukturní společnosti z těch zemí, ale to je stejně proti sankcím.

A třetí důvod: Polsko se velice profiluje jako spojenec Ukrajiny. Velice silně. Bulharsko je malý odběratel. To, co ročně odebírá, jsou dvě procenta toho, co odebírá EU. Čili Rusko to finančně nepoškodí.

Možná hloupá otázka, ale může to Rusko vůbec udělat? Tam jsou asi nějaké uzavřené smlouvy…
Rusko to nemůže udělat podle smluv. Dobře ale víme, že Rusko se žádnými smlouvami neřídí, ani mezinárodními dohodami, dokonce ani ženevskými konvencemi. Rusko se nějakým právem prostě necítí vůbec zavázáno.

Tak co tím Rusko v tuto chvíli sleduje?
Rusko tím provokuje a snaží se rozdělit jednotu zemí, které na něj uvalily sankce. A evidentně se mu to daří. Ne tak, jak doufalo, ale částečně se mu to daří. Slyšíme zprávy o tom, že čtyři země už platí v rublech. Slyšíme zprávy o tom, že deset zemí dohromady má založeno účty u Gazprombank, aby tedy mohly platit v rublech, i když vlastně platí v eurech. To je úplně totéž, jako kdyby platily v rublech, protože Rusové mají operaci, která je totálně proti sankcím, nastavenou tak, že ta země nebo ten subjekt si zřídí u Gazprombank dva účty. Jeden je v eurech, na ten posílá svá eura za plyn. Druhý je v rublech.

Rusko svým administrativním kurzem, který nemá vůbec nic společného s nějakou směnou na trhu, protože rubl si nejde koupit na trhu už od - vlastně asi čtyři dny po vyhlášení prvního balíku sankcí. Čili ono má vyhlášený jakýsi administrativní kurz, podle kterého je rubl velice silný, aby to prostě vyšlo draho s plynem, který si nakupují západní země. No a vevnitř, v té bance, si to vnitřní směnou promění. Čili těch 10 zemí, které už mají zřízenou tuto dvojici účtů, porušují sankce. Údajně je mezi nimi také Slovensko. Slovensko je velice závislé na ruském plynu. Ne tak jako Česká republika, Česká republika je stoprocentně závislá, ale má kudy ho brát – i od Německa nebo z Polska, tam to tedy teď nepůjde.

Bulharsko je zatím velice závislé na ruském plynu. Slovensko ještě víc, ale tedy evidentně na tu věc s platbou jakoby v rublech přistoupilo

A vy jste mluvila o tom, že čtyři státy tedy už platí v rublech a dalších 10 zemí má ty účty u Gazprombanky?
To jsou zřejmě čtyři z těch deseti. Toto je zpráva z Bloombergu. I když některé z těch zemí, o kterých se spekuluje, že platí v rublech už teď - tak to je varovné.

O jakých se spekuluje?
O Slovensku jsem četla zprávy, že se spekuluje, že je mezi těmi, kdo mají založený účet. O těch čtyřech, kdo to jsou, Bloomberg nepublikoval. Zatím jsem neviděla žádnou takovou publikaci. Možná je to otázka hodin, kdy se nějaké informace objeví, ale o Rakousku se spekuluje široce. Rakouský kancléř to popřel, takže bychom mu asi měli věřit. Na druhé straně, když něco vypadá jako opice, chová se to jako opice, nejspíš to nebude klokan. Pan kancléř Nehammer byl na návštěvě u Putina. Nedával to absolutně žádný zahraničněpolitický, ekonomický, jakýkoliv význam. Taky to nic nepřineslo.

Ale on se vrátil triumfálně s tím, že zásobování plynem bude zajištěno. A teď si teda můžeme říkat: no tak jestli si tam domluvil platby v rublech, je to ještě o něco lepší, než kdyby si domluvil, že se také dostane na výplatní listiny ruských státních společností.

Vy jste mluvila o tom, že Česká republika je ze 100 % závislá na ruském plynu. Já jsem četl, že mluvčí ČEZu deníku N řekl, že další platba za plyn přijde až koncem května a rublový účet si ČEZ v Gazprombance neotevřel. Tedy teď otázka - hrozí nám podobný scénář jako Polsku, Bulharsku, možná dalším zemím?
Myslím, že zemím, které jsou malé, podobný scénář nepochybně hrozí. Nemyslím, že by odpojilo Rusko všechny země Evropské unie i kdyby si nezřídily rublové účty, a to proto, že pro Rusko je to neobyčejně důležitý zdroj směnitelných měn. Ty platby za plyn. Evropská unie už se shodla na tom, že, sice až za čtyři měsíce, ale přestane nakupovat uhlí. Platby za uhlí tvořily asi desetinu toho, co Unie platí za fosilní paliva všeho druhu. V tom zbytku je pak zhruba na půl plyn a ropa, ale u ropy máme možné náhrady. To je jenom otázka dojednání nových smluv, čili tam evidentně alternativy jsou. Takže Rusko musí počítat s tím, že touto cestou Unii nepotrestá. Problém je ten plyn.

A teď se ukáže, co je důležitější, jestli je důležitější pro nás plyn, nebo příjmy za plyn pro Rusko. Protože pořád platí, že západní země zmrazily téměř polovinu směnitelných, devizových rezerv a zlatých rezerv ruské centrální banky. Rusko ty devizové prostředky nutně potřebuje. A kdybychom úplně utnuli odebírání jak ropy, tak plynu, tak uhlí, tak mu výrazně ubydou. Sice podle různých propočtů zhruba za rok a půl, ale i tak by si ty devizové rezervy doplnilo v konvertibilních měnách, volně směnitelných. Rok a půl je ale dlouhá doba. Myslím si, že odpojování případně hrozí malým zemím, kde to Rusko tak finančně nepostihne.

Mimochodem my skutečně nemáme žádnou jinou plynovou alternativu? Nenabízí se třeba Norsko? Tam by zase asi byla otázka, jak dostat ten plyn do Česka. Mluvilo se o plynovodu z Polska do České republiky. Teď Seznam Zprávy zjistily, že premiér Petr Fiala z ODS jede do Varšavy jednat o tom, jak snížit českou závislost na ruském plynu…
Ano, s tím souvisí několik otázek. Plyn, který k nám plyne, teče z Německa, ale je to ten ruský plyn, který k nám teče z Německa. Čili jedna z variant jsou dohody v rámci Evropské komise, v rámci EU. Pokud vím, tak Evropská komise na tom pracuje, kdo komu, kolik by přepustil. A všechny země musí samozřejmě enormně šetřit. Naštěstí je teď před námi jaro a léto. Do příští zimy ale musí všechny země enormně šetřit a hledat alternativy. Plynovod gazela, kterým k nám teď teče z Německa ruský plyn, tak tím měl téct norský plyn, Němci se ale prostě zcela spolehli na ruský plyn. Čili ono to všecko není jenom české rozhodnutí. České rozhodnutí, myslím ale neodpustitelné je to, že ten plynovod, který měl být vybudován, dobudován z Polska k nám a EU ho měla financovat a ona by ho financovala, ale když někdo takové velké financování chce, tak se o to taky musí snažit, kdežto Babišova vláda o to v roce 2019 prostě ztratila zájem, přestala se o to starat. Víme, že už za Rusnokovy vlády přestala energetická bezpečnost být jednou z nejvyšších priorit vlády. Významně byla prioritou premiéra Sobotky, ale nikoli už té vlády jako celku. Já vidím jako velice smutný příklad politického boje, až bych tak řekla nevkusný, že zrovna tato věc se používá jako zdroj politického boje.

A může toto všechno, o čem se v tuto chvíli bavíme, to znamená to, že Rusko začalo některé státy odpojovat od dodávek svého plynu, nějak dopadnout na ceny plynu třeba i pro české spotřebitele?
Na ceny plynu to určitě dopadne, protože takové zásadní zásahy naprosto zvyšují nejistotu na trhu na maximum. Skutečně na maximum. Toto jsme nezažili od druhé světové války. Takže celý trh, celosvětový trh s plynem bude rozkolísaný a s tím se nedá nic dělat, dokud se situace neuklidní nebo dokud nenajdeme jiné zdroje. Ceny na světovém trhu prostě porostou. Také budou lítat nahoru a dolů, ale ten trend bude spíš směrem nahoru. To není něco, co může ovlivnit kterákoliv jiná země než Rusko.

Měla by teď po těch krocích, které podniklo Rusko, přijít nějaká reakce ze strany Evropské unie, Evropské komise?
Zcela určitě ano. Já doufám, že přijde. Doufám, že ten šestý balík bude brzy přijat v co největší šíři včetně nějakého harmonogramu. Když nejsou země Evropské unie připraveny odpojit se od zásobování ruskou ropou v horizontu měsíce nebo dvou, tak ať aspoň řeknou, že jsou v horizontu do konce roku a mají k tomu předjednané smlouvy. Problém Evropské Unie je v tom, že o té nejednotnosti uvnitř se pouští do veřejného prostoru příliš mnoho informací. My jsme si zkrátka naprosto odvykli, celé generace z nás nežily ve válce. My jsme si naprosto odvykli žít v té válečné ekonomice. Na samém začátku tady té ruské agrese byly alternativní dodavatelé ropy, ale taky plynu třeba jako Katar, připraveni s Evropou a Severní Amerikou předjednat své smlouvy, aby nám dodávali víc.

Unijní exekutiva už od přelomu roku vyjednává s Norskem, Katarem, Alžírskem a dalšími státy o posílení dodávek. Pomoc slíbil také americký prezident Joe Biden. Spojené státy ještě letos zašlou 15 miliard kapalného plynu navíc

Teď už státy váhají a navyšují své páky ve vyjednáváních a na straně Evropské unie je absolutně nutné uchovat jednotu, dál se neštěpit tím, že jednotliví kancléři a premiéři budou jezdit do Moskvy dojednat si nějaký svůj vlastní obchod s Putinem, ale že ta Unie bude vyjednávat jako celek se všemi státy, protože jedině pak je silná.

Evropská unie už na ty kroky Ruské federace odpověděla, že zajistí, aby ruské zastavení dodávek plynu do zemí, jako je Polsko a Bulharsko, nepoškodilo spotřebitele. To řekla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Bude to podle vás stačit, nebo je tato dosavadní reakce v tuto chvíli podle vás a Evropskou komisi dostatečná?
Pokud spotřebiteli myslíme domácnosti a myslela paní von der Leyenová domácnosti, což pravděpodobně myslela, tak to určitě bude stačit. Čili plynovod Jamal, který vede mezi Polskem a Ruskem, Lotyšskem, kterému se taky brzy může stát, že bude odpojeno a taky je zcela závislé na ruském plynu, tak tím plynovodem se může otočit tok, to už jsme koneckonců letos jednou zažili. Čili do Polska může z Německa běžet část německého plynu. Ono tím Jamalem pořád běží plyn, pokud máme správné informace, do Německa, ale je ponížený o tu polskou kvótu.

Vy jste zmínila to Pobaltí. Myslíte si, že tyto státy jsou další nasnadě, které by mohly přijít o ruské dodávky plynu?
Lotyšsko, tam to určitě hrozí. Lotyšsko je velmi závislé.

Co Itálie?
Ano, Itálie je v současné době dost závislá na ruském plynu, ale má alternativy z Alžírska, kde má svůj plynovod. Čili tam si myslím, že nebude problém.

A kdyby se Rusko skutečně rozhodlo odstřihávat další státy, tak nebude se tímto sebepoškozovat čím dál více? Vzhledem k tomu, kolik v tom má peněz?
Když odpojí velké odběratele, tak se bude velice poškozovat. A vidíme, že i mezi úplně nejvyššími představiteli Ruska, pokud tam zahrneme guvernérku centrální banky, což samozřejmě v každé zemi guvernér centrální banky patří mezi ty úplně nejvyšší představitele, tak se liší interpretace toho, jak je Rusko poškozené už teď. Podle ní je poškozené už teď velmi, a to má ještě pořád plné platby za ropu, plyn a zatím ještě i za to uhlí nebo ne úplně plné, ale od EU ano.

A podle válečného zločince Putina je na tom Rusko dobře. Evidentně na tom Rusko není dobře a ono ty devizové platby neobyčejně nutně potřebuje. A teď se mě můžete zeptat a proč teda chce ty platby v rublech? No, protože rublů si vytiskne, kolik chce. Čili země, které mají platit v rublech, si holt za své volně směnitelné měny musí od ruské centrální banky prostřednictvím Gazprombanky koupit ty rubly. A jinou cestou je nemůže získat, protože rubly tiskne pouze ruská centrální banka.

Čili toto je cesta, jak dostávat víc a víc směnitelných měn a zároveň štěpit tu jednotu, protože samozřejmě takovou banku, přes kterou takto financujete, nemůžete odpojit od SWIFTu, nemůžete ji odpojit, nemůžete na ní vyhlásit sankce. Gazprombank je obrovská banka a Rusko si přes ní - i ty banky, které budou pod sankcemi, všecky ty ruské banky mají spolu korespondenční dohody – bude své transakce se Západem provádět. Prostě přes tu banku, která nebude pod sankcemi.

Jak sledujete ty přibývající a sílící hlasy v Evropské Unii od států, které se chtějí odtrhnout a odpojit od fosilních paliv z Ruské federace? Jsou to zatím jenom hlasy, nebo to vnímáte jako reálné plány na příští - a teď, jak dlouho to může trvat – roky?
V zásadě do roku 2030 se zdá, že evropská ekonomika je schopná se odstřihnout od Ruska a z poměrně značné části odstřihnout i od fosilních paliv, takže prostě polovina století by neměla být naprosto ničím ohrožena. Ale nevíme, ono se teď ukazuje, že skutečně v tomto světě, který se stal multipolárním, nesdílejí všichni stejné hodnoty, a to absolutně ne. A to až tak velice dramatickým rozdílem, jako že v naší části světa má život vysokou hodnotu a v některých jiných částech světa život nemá žádnou hodnotu. To jsou zcela neslučitelné sady hodnot. Vlastně na životě je ta naše humanistická, tu, kterou všichni bereme jaksi jako vlastní, je založena, takže v tomto světě predikovat něco na 10 let je obtížné. V současné situaci je obtížné predikovat i na dva měsíce, takže na toto nedokážu odpovědět. Nicméně si myslím, že stejně k odstřižení od fosilních paliv dříve či později dojde.