„Náklady narůstaly extrémně. Pokud by se měly promítnout do výsledné ceny, tak by byly výrobky neprodejné,“ říká bývalý jednatel firmy Gurmán Sedlnice Vilém Skalický.
„Považoval bych za správné, aby byli koncoví spotřebitelé informováni, jestli odebírají plyn od dodavatelů, kteří ruský plyn nakupují,“ sdělil ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.
Zdražení regulované složky více dopadne na některé podniky. Problém mají hlavně firmy s vysokou spotřebou energií, jako jsou železárny, cementárny, sklárny a další.
V terminálu Stade nedaleko Hamburku bude mít od roku 2027 k dispozici dvě miliardy metrů krychlových plynu ročně, což je více než čtvrtina současné tuzemské spotřeby.
„Vztahujeme to k loňskému roku. Nárůst je vyšší i proto, že díky dotacím meziročně regulovaná složka nejenom že nerostla, ale dokonce na letošní rok klesala o 16 procent,“ říká mluvčí úřadu Kebort.
Po silnicích bude jezdit více elektromobilů a čínská ekonomika poroste pomaleji, navíc se bude více orientovat na čistší energii. To zpochybňuje důvody pro investování do produkce fosilních paliv.
Podobný vývoj se čeká i u ruského jaderného paliva, řekl v úterý na konferenci SH!FTS premiér Petr Fiala (ODS). Energetická bezpečnost a suverenita jsou podle něj zásadní pro národní bezpečnost.
Gazprom se dlouho soustředil na export do Evropy a zanedbával investice pro vývoz zkapalněného zemního plynu. Putinovy snahy o posílení Gazpromu jsou vydány na milost a nemilost Číně, píše Bloomberg.
Prognóza INES pracuje se třemi scénáři. První z nich počítá s teplou zimou, jakou Evropa zažila v roce 2020, další naopak s chladnou podle roku 2010, poslední pak bere v úvahu normální teploty.
Transakci v minulých týdnech, kdy vláda o koupi firmy spravující klíčové plynárenské potrubí pro dovoz a tranzit plynu v Česku rozhodla, silně kritizoval deník Blesk, který vydává Křetinského CNC.
Doby malého státu jsou pryč, stejně jako doby, kdy stát nechtěl podnikat. Platí to i u nás a platí to i pro vládu, kde je nejsilnější stranou pravicová ODS.
Kvůli velkým investicím v minulých letech firmu tíží dlouhodobé půjčky ve výši 33 miliard korun, konkrétně jde o dluhopisy a úvěry s termínem splatnosti mezi lety 2025 a 2028.
NATO chce chránit podmořské kabely na základě analýzy, kterou vypracovali čeští vojenští zpravodajci. Co za tím stálo, popsal pro iROZHLAS.cz zástupce ředitele tajné služby Václav Žid.
Ve hře je opět založení státního obchodníka s plynem, který by mohl pro Česko uzavřít kontrakty na zkapalněný zemní plyn. Českému rozhlasu to potvrdil ministr průmyslu a obchodu Josef Síkela (STAN).
V lodích byly asi dvě miliardy metrů krychlových plynu, což odpovídá zhruba 27 procentům loňské tuzemské spotřeby, uvedl ČEZ. Podle společnosti byl v dodávkách do terminálu vyloučen plyn z Ruska.
Asi 800 000 zákazníkům společnosti E.ON od října o šestnáct procent zlevní elektřina. Ceny plynu dodavatel letos snížil už dvakrát. Více tuzemských firem tak energie nabízí pod vládními stropy.
Rusko se v posledních měsících snaží problémy s nedostatkem benzinu a nafty řešit a uvažuje o exportních restrikcích jako o poslední možnosti k odvrácení vážné krize na trhu s palivy.
Ceny elektřiny a plynu půjdou dál dolů. Podle Jiřího Matouška tak budou dodavatelé časem schopni nabídnout ještě příznivější ceny, než jaké si účtují letos na podzim.
Česko koupí podzemní zásobníky plynu za více než osm miliard korun. Vláda krok obhajuje větší energetickou bezpečností státu, kritici upozorňují na možné nevýhody zásahů do trhu.
Pražská energetika snižuje ceny elektřiny o 20 procent a o 30 procent zlevňuje plyn, což se dotkne většiny zákazníků. Nové ceny oznámila i skupina ČEZ. Ta zlevní ceníky od poloviny září.
Návrat apetytu více využívat zemní plyn je celkem jasný. Po loňských turbulencích kvůli krácení dodávek z Ruska se jeho cena díky bohatému zásobování Evropy LNG snížila na téměř předkrizovou úroveň.
Určitou indicíí k ceně pak může být i dotace, o kterou na koupi zásobníků neúspěšně žádalo před koncem loňského roku ministerstvo průmyslu Evropskou komisi. Tehdy šlo o 7,5 miliardy korun.
Zásobníky mají dohromady kapacitu 2,7 miliardy metrů krychlových a měly by zajistit asi 36 procent roční spotřeby. Cílem nákupu je podle premiéra získat kontrolu nad zacházením s plynem.