Síkela: ERÚ našel další úspory v regulované složce elektřiny. Zdražení se ale zmírní jen nepatrně
Regulovaná složka ceny elektřiny, jež měla podle návrhu Energetického regulačního úřadu (ERÚ) z konce října zdražit maloodběratelům včetně domácností od ledna průměrně o 71 procent, poroste zřejmě pomaleji, asi o tři procentní body. Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) totiž našel ERÚ v průběhu připomínkového řízení a během dalších jednání úsporu. „Jedná se o tři miliardy korun v cenách pro ČEPS,“ uvedl Síkela.
Podle informací Českého rozhlasu se zmíněné tři miliardy korun pro provozovatele přenosové soustavy ČEPS, jehož stoprocentním akcionářem je mimochodem ministerstvo průmyslu a obchodu, škrtnou konkrétně v ceně za systémové služby.
Kolik zaplatíme za elektřinu? O pětistovku za rok méně, ale i o 24 tisíc korun víc
Číst článek
Jde o náklady na nákup elektřiny na zajištění rovnováhy v soustavě, aby nedocházelo k výpadkům dodávek. Důvodem je zřejmě fakt, že tržní cena elektřiny klesá a ČEPS si ji tak bude moci pořídit levněji, než se původně předpokládalo. Případně mu ERÚ nárůst vykompenzuje postupně v dalších letech.
Konkrétně měla být cena za systémové služby podle původního návrhu ERÚ příští rok 257,67 korun za megawatthodinu (MWh) bez DPH, nově by měla být o 50 korun nižší, tedy zhruba 207 korun/MWh. Celkové zvýšení regulované složky by tak pro domácnosti a další malé odběratele zpomalilo ze 71 na 68 procent.
Do konečné ceny elektřiny pro domácnosti se to promítne jen nepatrně. Regulovaná složka v celkovém účtu tvoří totiž jen 40 procent, zbylá, větší část, je cena za samotnou, tzv. silovou elektřinu. Tu nabízejí dodavatelé za různé ceny podle situace na trhu.
„Pokud dojde k avizovanému snížení poplatku za systémové služby o 50 korun za megawatthodinu bez DPH, bude se to týkat domácností i firem. Úspora bude záviset na spotřebě. Domácnosti ušetří řádově několik set korun za rok, firmy samozřejmě více, řádově i tisíce korun. V celkové ceně elektrické energie se ovšem toto snížení projeví minimálně, řádově v procentech,“ uvedl na dotaz Českého rozhlasu ředitel energetické společnosti epet z holdingu EPH Petr Švec.
Žádné výraznější úspory
Výraznější úspory v dalších složkách regulovaných cen se už moc čekat nedají. ERÚ už do původního návrhu totiž podle svého dřívějšího vyjádření zapracoval škrty pro elektroenergetiku o objemu 10 miliard korun oproti požadavkům firem, u plynárenství regulované ceny snížil zhruba o miliardu.
Zdražení elektřiny pro nejvíc lidí bude od nuly do dvou procent, odhaduje šéf ČEZ Daniel Beneš
Číst článek
ERÚ na dotaz Českého rozhlasu potvrdil, že se podařilo v návrhu o „nízké jednotky miliard“ snížit předpokládané výdaje na systémové služby. „Výsledná cenová rozhodnutí, a tedy i dopady na konkrétní typy odběratelů, ERÚ zveřejní v příštím týdnu, ve čtvrtek 30. listopadu,“ uvedl mluvčí úřadu Michal Kebort.
Rozhodnutí ERÚ o cenách na příští rok nicméně není stále konečné a úřad proto nechce žádné informace v průběhu jednání o snížení regulované složky komentovat.
Premiér Petr Fiala i ministr financí Zbyněk Stanjura (oba ODS) zopakovali, že pro velkou část lidí stoupne i přes vysoký růst regulované části celkově cena elektřiny jen o jednotky procent. Bude to tak ale jen v případě, že dnes platí takové domácnosti relativně vysokou zastropovanou cenu silové elektřiny a od ledna jim díky poklesu cen na trhu výrazněji klesne.
Ti, kdo platí už nyní méně, než je vládní strop cen platný do konce roku, pocítí zdražení o deset, ale i více procent. Rozhodující bude, na jakou konkrétní cenu za silovou elektřinu uzavřou nebo už uzavřeli smlouvu s dodavatelem.
Sami dodavatelé energií na lidi apelují, aby si smlouvy zkontrolovali a případně jednali o změně.
„Mnoho lidí se změny dodavatele obává a myslí si, že je to složité a za tu práci to nestojí. Někdy však mohou rozdíly cen u různých dodavatelů znamenat úsporu v řádu tisíců,“ upozornil obchodní ředitel epet Roman Šmíd.
Nespokojené firmy
Zdražení regulované složky více dopadne na některé podniky. Ty většinou platí nižší tržní cenu silové elektřiny už teď. Problém mají hlavně firmy s vysokou spotřebou energií, jako jsou železárny, cementárny, sklárny a další. Zdražení regulované složky jim zvýší náklady na elektřinu až o stovky milionů korun za rok. I proto se zaměstnanci těchto firem, například Třineckých železáren, hodlají zapojit do pondělní stávky a protestů odborů proti vládě.
Zisk miliarda, elektřina navíc za 600 milionů. ‚Je to mimořádný náklad,‘ varuje šéf Třineckých železáren
Číst článek
Podnikatelské svazy zároveň jednají s kabinetem Petra Fialy, aby jim s cenami energií pomohl. Největší položkou v růstu regulované části elektřiny je totiž poplatek za obnovitelné zdroje, u kterého se vláda rozhodla pro příští rok razantně snížit státní dotace a ušetřit tak přes čtrnáct miliard korun ve státním rozpočtu na příští rok.
Platit poplatek mají tedy z velké části sami spotřebitelé, jako to bylo před energetickou krizí. Tehdy ale byly ceny silové elektřiny o polovinu nižší. Podniky navíc upozorňují, že v Německu vláda poplatek za OZE bude v rámci podpory průmyslu dál dotovat.
Dotační závody
Ministr financí Stanjura dočasnou pomoc alespoň části firem nevyloučil, podle něj ale není v zájmu Česka spustit v Evropě dotační závody v cenách energií. Německo má nyní navíc podle něj problém s verdiktem tamního ústavního soudu, který zdroje dotací pro průmysl označil za neoprávněné.
Podle premiéra Fialy jsou také stesky o ohrožení průmyslu přehnané. „Už dva roky poslouchám, jak firmy zkrachují,“ řekl Fiala s tím, že ani po energetické krizi a vysoké inflaci ale skoro nikdo nezkrachoval a navíc je v zemi stále téměř nulová nezaměstnanost.
V případě cen plynu by podle Síkely problém být neměl vůbec, jeho tržní ceny by podle současných odhadů ERÚ měly v příštím roce klesnout až o 25 procent, řekl ministr. Komodity je také na trhu dostatek. I tuzemské zásobníky jsou podle něj naplněny výrazně více než v minulých letech.
LNG terminály pro Česko
Zástupci vlády ve čtvrtek oznámili, že Česká republika ve spolupráci s energetickou skupinou ČEZ získala kapacitu v budovaném pevninském terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG) v Německu. V terminálu Stade nedaleko Hamburku bude mít od roku 2027 k dispozici dvě miliardy metrů krychlových plynu ročně, což je více než čtvrtina současné tuzemské spotřeby.
Regulovaná část elektřiny pro domácnosti vzroste meziročně o 70 procent, navrhuje energetický úřad
Číst článek
Firma podepsala s provozovatelem smlouvu na patnáct let s možností prodloužení. V současnosti má Česko do roku 2027 pronajatou část terminálu na LNG v nizozemském Eemshavenu, kde má k dispozici asi tři miliardy metrů krychlových plynu ročně.
Podle Síkely stát jedná i o dalších zdrojích plynu ze zahraničí. Možností je pronájem dalších terminálů v Německu nebo Polsku. Stát se zároveň podle ministra nevzdává možnosti prodloužení pronájmu kapacit v Nizozemsku.
Vedle LNG terminálů má Česko podle Síkely zájem také o plyn, který by do země vedl potrubím, například z Norska. „Jednáme s několika možnými dodavateli,“ uvedl ministr. Stát má podle něj pro tuto možnost připraveno několik variant toho, jak by tyto dodávky fungovaly. Nabízí se například další spolupráce s polostátním ČEZ nebo varianta státního obchodníka, která je podle něj „legislativně připravena“.
Do budoucna je podle Síkely cílem, aby Česko mělo část dodávek plynu zajištěno v dlouhodobých, střednědobých a krátkodobých kontraktech.
