Hledá se náhrada za prezidentovu mluvčí. Jsou hradní poměry jen pro dobrodružné povahy?

Před měsícem skončila jako ředitelka tiskového odboru. Teď přišla zpráva, že odejde i jako mluvčí prezidenta Petra Pavla. Končí Markéta Řeháková, která Pavla provázela celou jeho kampaní, a to pár měsíců po inauguraci. Rekord to ale asi není, ne?
Rekord to není a není to ani nic neobvyklého. Není první mluvčí, která končí záhy po tom, co nastoupil nový prezident a přivedl si své lidi. Když se podíváme do minulosti, je to spíš taková tradice. Můžeme jmenovat například Tomáše Klvaňu, který začínal s Václavem Klausem, a posléze byl nahrazen Petrem Hájkem, nebo Hanu Burianovou, která na Hrad přišla s Milošem Zemanem a později byla nahrazena Jiřím Ovčáčkem. Výměna tiskových mluvčí veřejnost pochopitelně zajímá, protože to jsou lidé, kteří by měli být pravidelně po boku prezidenta republiky a prostřednictvím médií by měli zprostředkovávat komunikaci prezidenta s veřejností. Dá se tedy říct, že to určitým způsobem musí být pravá ruka prezidenta, musí spolu dobře vycházet. Mluvčí by neměl zastínit prezidenta, čehož jsme byli v minulosti svědky například v případu Jiřího Ovčáčka, i když tam to bylo dáno specifickými okolnostmi – Miloš Zeman nebyl v nejlepší zdravotní kondici, takže se Jiří Ovčáček chopil funkce mluvčího velmi specifickým způsobem.

Mluvčí by měl být ústy prezidenta – myslíte si, že se to Markétě Řehákové nepovedlo? Že nebyla dobrou mluvčí?
Myslím, že na to je příliš krátký čas. Pochopitelně nastoupila do funkce, která je velmi obtížná a ne každý člověk ji zvládne. Někdo se jí přizpůsobí dříve, někdo později, a někdo vůbec. Markéta Řeháková do své funkce nastupovala s určitým handicapem. Doprovázela Petra Pavla v předvolební kampani, kde si podle názoru různých odborníků na marketing a komunikaci vedla poměrně dobře. Ale když pak byl Petr Pavel zvolen, dala na tiskové konferenci průchod emocím a to vůbec nepůsobilo profesionálně. Už v té době se na její adresu ozývaly kritické hlasy, aby Markéta Řeháková ve funkci skončila.

Na jednu stranu byla velmi kritizovaná za to, že působí neprofesionálně a že se na pozici mluvčí nehodí, na druhou stranu byla autentická…?
Přesně tak. To také bylo dáváno v předvolební kampani Petru Pavlovi ke cti, a tak lidé také Petra Pavla stále vnímají, i po nástupu na Hrad – že je autentický, že si na nic nehraje a podobně. Markéta Řeháková byla v podobné pozici. Když ale nastoupíte do funkce tiskového mluvčího, jsou na vás trochu jiná měřítka než na člověka, který provází kampaní kandidáta na prezidenta. Dá se říct, že to není úplně to nejpodstatnější. Markéta Řeháková to měla těžké a projevilo se to právě i na způsobu komunikace. Jednak byla velká očekávání – když Petr Pavel nastupoval do funkce, hovořilo se o tom, že budou pravidelné tiskové konference. Pak si ověřili, že to není nejlepší způsob prezentace prezidenta republiky, a že je lepší dělat brífinky v době, kdy prezident potřebuje něco zásadního sdělit. Jinak se to zbytečně rozmělňuje a stává se z toho takové formální, banální setkávání.

V neposlední řadě musel Petr Pavel hned po nástupu do funkce řešit některé nepříjemné situace, které bylo potřeba komunikovat, což se týkalo například změn důchodové reformy. Když se očekávalo, zda Petr Pavel změny podepíše tak, aby začaly platit od začátku října, byla komunikace velmi zmatečná. Je otázka, zda to bylo s velkým přičiněním Markéty Řehákové, nebo zda za to mohly nějaké podivné vztahy uvnitř Kanceláře prezidenta republiky. Pochopitelně, když něco takového nastane, první, kdo je kritizován, většinou bývá mluvčí.

Dva tábory

Markéta Řeháková na sociální síti X napsala: „Od začátku spolupráce s prezidentem Pavlem bylo mým hlavním cílem přispívat k pozitivnímu veřejnému mínění o jeho rozhodování a prezentaci. Důvodem mého odchodu z pozice tiskové mluvčí je snaha předejít spekulacím o uspořádání vztahů uvnitř prezidentské kanceláře.“

Od začátku spolupráce s @prezidentpavel bylo mým hlavním cílem přispívat k pozitivnímu veřejnému mínění o jeho rozhodování a prezentaci. Důvodem mého odchodu z pozice tiskové mluvčí je snaha předejít spekulacím o uspořádání vztahů uvnitř prezidentské kanceláře.

— Markéta Řeháková (@RehakovaMarketa) October 2, 2023

Nerozdmýchává naopak takové sdělení spekulace?
Hlavně bych se zastavil u té formulace „předejít spekulacím“. Ty totiž probíhaly už dávno, protože v prezidentské kanceláři docházelo k určitým personálním změnám. To se týkalo i Markéty Řehákové, která skončila ve vedení tiskového odboru komunikace, a zůstala „pouze“ mluvčí prezidenta republiky. Spekulace o osudu a budoucnosti Markéty Řehákové sílily například v době, kdy prezident republiky vycestoval do USA – v OSN měl důležitý projev a tisková mluvčí s ním nebyla. To je velmi zvláštní, protože to byl zásadní projev. Zdůvodnění, že byla na dovolené v Indii, že nestihli vyřídit víza… To je naprosto absurdní a nesvědčí to o dobré komunikaci a věrohodnosti vysvětlování kroků ze strany Hradu. To je jako když si z lidí dělají legraci, takto to asi těžko někdo může vnímat, aby měl tiskový mluvčí dovolenou v době zásadního vystoupení prezidenta republiky. Tomu, co uvedl Petr Pavel – že skloubit funkci vedoucího tiskového odboru a funkci tiskové mluvčí je velmi náročné, a proto se nejprve Markéta Řeháková posunula do pozice tiskové mluvčí –, lze věřit, ale pak je otázka, proč končí. Vysvětlení skutečně spíše dává prostor dalším spekulacím, než aby je ukončil. V zájmu prezidenta republiky je, aby se soustředila pozornost na úplně jiné věci, týkající se zásadních věcí reprezentace České republiky, ať už navenek nebo dovnitř – například obsazování funkcí Ústavního soudu, komunikace s vládou, s opozicí a tak dále.

Špitá se, že se na Hradě vytvořily dva nesmiřitelné tábory. Je to trochu kovbojka, nebo se jde skutečně na krev? Nahlas se o tom mluví, z nějakých ověřených zdrojů můžeme říct, že to tak je.
Jsou to spíše drby. Ale vzhledem k tomu, že skutečně odcházejí někteří klíčoví lidé z okolí Petra Pavla, kteří ho provázeli předvolební kampaní, tak se pochopitelně objevují dohady o tom, proč tomu tak je. Není tomu tak pouze v případě Petra Pavla – i v minulosti tomu tak bylo. Důvody mohou být různé. Někdo, kdo doprovázel Petra Pavla kampaní, si mohl říct, že už jeho mise vypršela, že mu ještě pomůže v přechodné době a bude se věnovat něčemu jinému. Někdo zjistí, že profese úředníka na Hradě není pro něj, a že si představuje život jinak. Někdo nevyhoví nárokům a odejít musí. Pak jsou lidé, kteří by třeba nárokům vyhověli, ale pracovní prostředí je pro ně natolik nepřijatelné, že si lidsky nesednou s někým jiným, že raději odcházejí „dobrovolně“, než aby byli pod nějakou záminkou odejiti.

A kdo kope za koho, když budeme konkrétní?
Petr Pavel do čela kanceláře instaloval paní Vohralíkovou a to nebyl člověk, který stál u počátku kampaně. Byla doporučena přítelem prezidenta Petrem Kolářem a přesunula se z kanceláře Senátu, v jejímž čele byla, právě na Hrad. Když přecházela, někteří lidé poukazovali na to, že když působila v Senátu, měla podobné problémy, jaké řeší nyní na Hradě.

Někteří lidé její styl řízení brali úkorně a odcházeli, a nebylo jich zrovna málo. Podle očekávání se tedy tato věc objevila v médiích, právě v souvislosti s těmi změnami. 

Na druhé straně stojí lidé, kteří Petra Pavla doprovázeli celou kampaní, a patrně si podle těch různých informací nemuseli s paní Vohralíkovou sednout a museli odejít. Tam je ale ještě potřeba upozornit na jednu důležitou věc. Byť to třeba někteří prezidenti nepřipouštějí, někteří si toho byli vědomi a naopak na tom velmi intenzivně pracovali, tak Hrad je určité mocenské centrum. Tam pak záleží na tom, jací lidé obklopují prezidenta. O tom, že mají na prezidenta vliv a že ho mohou uplatňovat ve svůj prospěch nebo ve prospěch jiných lidí, jsme se přesvědčili i v nedávné minulosti u předchůdce Miloše Zemana. Je tedy důležité, kdo prezidenta obklopuje a ještě důležitější je, kdo k němu má nejsnadnější přístup a kdo ho může ovlivňovat. Prezident je zavalen celou řadou věcí, které může jen obtížně zvládnout sám. Potřebuje kvalitní tým spolupracovníků a skutečně je někdy odkázán na ně i z pohledu sestavování programu, koho k němu pustí, koho nepustí. Tam byly velké rozpory. Právě například Lindě Jozwiak Kopecké, která musela odejít z postu ředitelky kanceláře, bylo vyčítáno, že nedokázala dostatečně odfiltrovat lidi, kteří chtěli s prezidentem mluvit, že ho příliš zatěžovala různými schůzkami a tak dále. Je otázka, nakolik je to pravda, a nakolik taktika těch, kteří chtěli tento vliv získat pro sebe a hledali záminku, jak dostat paní Kopeckou z této pozice.

Boje o vliv?

Na jedné straně tedy stojí lidé jako Petr Kolař, Jana Vohralíková a tak dále, na druhé stály Linda Kopecká, Markéta Řeháková a taky třeba šéf poradců Tomáše Richter, který sám oznámil, že na podzim se jeho mise naplní…?
Takto se to zjednodušuje, ty vztahy jsou daleko složitější. Nelze to úplně jednoznačně říct, ale je pravda, že dvě dámy, které odcházejí, asi nebyly s kancléřkou v nejlepším vztahu, a patrně ani s Petrem Kolářem. K tomu je ale třeba dodat jednu zásadní věc – i když je prezident zavalen prací, je to jeho tým a záleží tedy v konečném důsledku na jeho rozhodnutí, kdo s ním bude spolupracovat. Nemyslím tím detailní personálie a obsazení kanceláře, ale obsazení klíčových postů se nemůže obejít bez jeho souhlasu. Hovoří o tom, že je mu líto, že Markéta Řeháková odchází. Mohl učinit mnohé pro to, aby neodešla. Pokud tedy odchází, tak se dá říci, že si asi i Petr Pavel vyhodnotil to, že změna na postu mluvčího prezidenta je nevyhnutelná. Ostatně o tom, že Markéta Řeháková končí, se spekulovalo už v létě a tehdy – jsou to opět různé informace ze zákulisí, které lze těžko hodnověrně potvrdit – byl Petr Pavel proti. Na podzim už ale tak zásadní a zásadový nebyl, takže mluvčí končí.

Nadhodím ještě nějaké drby a zase se ptám, jestli je to pravda nebo ne. V médiích se spekuluje, že minimálně Kopecká a Řeháková měly chtít překračovat své pravomoci. Mluvil jste o tom, že se Kopecké úplně nedařilo filtrovat to, kdo má nebo nemá k Petru Pavlovi přístup. Nemohlo to být tak, že by jedna nebo druhá rozhodovaly za prezidenta?
To si nemyslím, že by rozhodovaly za prezidenta. Je ale skutečně velmi důležité, jaké informace a jací lidé se k prezidentovi dostanou. Když máte různé skupiny, které spolu zápasí o vliv, je zřejmé, že třeba jedna skupina má zájem na tom, aby mohl prezident přijít do kontaktu s určitou osobou, a ta druhá skupina na tom zájem nemá. Ten, kdo sestavuje prezidentův program, je tedy v určité výhodě a může právě takového člověka odblokovat, což se druhé skupině nemusí líbit. Pak se to skutečně může vyhrotit do situace, kdy se ti, kteří jsou v silnější pozici, mohou zbavit těch, kteří jim nebo určitým lidem například brání v přístupu k prezidentovi. To jsou ale samozřejmě spekulace. Nepůsobíme na Pražském hradě a jsou to jen informace, které unikají. A když informace unikají, mohou být vypouštěny s různým záměrem, třeba očernit ať jednu, nebo druhou osobu. Někdy to může být zoufalý pokus dostat ven pravdu, ale to je těžké odfiltrovat v situaci, kdy nejste uvnitř. 

Co ale zhodnotit můžeme, je to, jaký stín nebo světlo to vrhá na postavu Petra Pavla jakožto prezidenta. Haní mu to nějakým způsobem jeho PR?
Řekl bych, že když se tyto spory na veřejnosti objevují, opakovaně, tak to pověsti Petra Pavla rozhodně neprospívá, byť si myslím, že drtivá většina lidí se o to až tak úplně nezajímá. Petra Pavla vnímají spíše tak, jak na veřejnosti vystupuje on, a tam se zatím prezentuje takovým způsobem, aby si pověst příliš nepoškozoval. Byť byl postaven před rozhodnutí, kdy nemohl vyhovět všem a kdy si na něj někteří lidé určitě názor poopravili, a to spíše směrem negativním, než pozitivním. V zájmu Petra Pavla je to, aby tyto spory utichly, aby z Hradu neunikaly informace do médií, a aby se nešířily nejrůznější spekulace, fámy a tak dále.

Nejjednodušší způsob, jak toho docílit, je, že bude Hrad komunikovat s veřejností prostřednictvím médií a to takovým způsobem, aby pokud možno vůbec nevytvářel prostor pro spekulace. Například, Markéta Řeháková končí ke konci tohoto měsíce, ale zároveň bylo sděleno, že už by na Hradě neměla působit. Petr Pavel má různé důležité aktivity, a nemá řádného tiskového mluvčího. Neví se, kdo to bude. Tuto funkci suplují zaměstnanci tiskového odboru, což nepůsobí úplně dobře a profesionálně. Možná by nebylo tolik rozruchu, kdyby výměny probíhaly plynule a kdyby byly srozumitelně vysvětleny, neobjevovaly se okolo toho různé dohady.

Náhradník

Když bude Petr Pavel vybírat nového mluvčího, nebo mluvčí – zatím nevíme, kdo to bude –, kdo je mu tak říkajíc nejblíž?
Podle mého názoru bych měl dát nejvíc sám na sebe a na svoji intuici – jak si s tím člověkem sedne, jakou důvěru k němu bude pociťovat. Budou ve velmi úzkém vztahu a bude velmi záležet na tom, jak bude tiskový mluvčí komunikovat s veřejností. Tím bude ovlivňovat právě pověst Petra Pavla v řadách občanů. To je velmi důležité.

Kdo je ten hlavní rádce, na kterého nejvíc dá?
Říká se, že hlavním rádcem je už dlouhodobě Petr Kolář. Sám se netají tím, že to byl on, kdo vymyslel, že by měl Petr Pavel být prezidentem, že ho podporoval v kampani, různě mu radil a tak dále. Myslím, že Petr Kolář je i velmi schopný člověk. Nejprve nechají výběr na profesionální agentuře, která se tím zabývá. Už se objevují informace, že tomu tak skutečně je. Pak si myslím, že dostanou na výběr několik typů lidí a podle toho se rozhodnou. Ale myslím, že si Petr Pavel skutečně nechá poradit, což je logické. Nikdo není nejchytřejší, neomylný. Pak by ale měl sám zvážit, koho si vybere, protože pokud by ke změnám docházelo příliš často, nepůsobilo by to dobře. Mluvil jsem o tom, že není nic divného, když se tiskoví mluvčí mění, ale většinou se ve funkčním období mění maximálně jednou. Nejlépe, když se nemění vůbec. Pokus už má tedy Petr Pavel za sebou, a další by neměl absolvovat. Nejsme v nějaké atletické soutěži, abyste měl tři, nebo šest pokusů, podle toho, zda se dostanete do finále. Tady by měl skutečně být pokus-omyl jen jednou, pak už ne.

Pokud si Petr Pavel svůj pokus vyčerpal, už se nesmí mýlit. O jménech se tedy asi zatím jen spekuluje. Jaký nebo jaká mluvčí ale má podle vás největší šanci na to, aby to s Petrem Pavlem dotáhli až do konce mandátu?
Podle mého názoru by to měl, nebo měla být mluvčí, která má zkušenosti a na takovémto postu už působila. Musí to být člověk, který nemá sklon k exhibicionismu, aby se nesnažil prezentovat na úkor prezidenta republiky, aby byl pokud možno nenápadným člověkem v pozadí prezidenta, ale vždy po ruce, a aby byl schopen a ochoten komunikovat s veřejností i věci, které nejsou příliš příjemné – aby dokázal právě tyto věci prodávat veřejnosti takovým způsobem, aby přispíval spíš k utlumení problémů, než aby je prohluboval. To je strašně důležité, a strašně těžké a velmi těžko se bude takový člověk hledat.

Tím spíš, že pokud do toho takový člověk půjde a nebude to dobrodruh, tak si právě zjistí, jaké poměry na Pražském hradě panují, a pokud zjistí, že tam není všechno v pořádku, asi nebude mít velkou motivaci se do tohoto dobrodružství pustit. Pokud se ukáže, že se poměry uklidnily, a že bude mít prostor pro svoji práci, aby ji mohl vykonávat bez nějakých rušivých negativních vlivů z vnitřku, tak si myslím, že Petr Pavel najde takového člověka, na kterého se bude moc spolehnout. Že nebudeme řešit, kdo byl tiskovým mluvčím Petra Pavla.

Jeho nebo její jméno se dozvíme v nadcházejících dnech až týdnech, předpokládám?
Bylo by to ideální. Čím dříve, tím lépe.

V podcastu byly kromě zvuků z Českého rozhlasu využity zvuky z České televize, televize Nova, živého streamu Petra Pavla po jeho zvolení prezidentem a youtubového kanálu CNN Prima NEWS.