Unijní soud ‚umazal‘ Česku asi 470 milionů z více než miliardové pokuty za chyby v zemědělských dotacích
Po téměř dvou letech padl před tribunálem Soudního dvora Evropské unie rozsudek ve sporu Česka a Evropské komise kvůli pokutě ve výši 1,15 miliardy korun. Tu Brusel udělil českému ministerstvu zemědělství za chyby v zemědělských dotacích po kontrole v roce 2017. Soud teď dal úřadu částečně za pravdu a sankci snížil o asi 470 milionů, zjistil iROZHLAS.cz. Resort vedený Markem Výborným (KDU-ČSL) ale není s výsledkem spokojený a chce se odvolat.
„Ministerstvo zemědělství předpokládá (…) podat kasační opravný prostředek, kterým by byl rozsudek přezkoumán. Potřebná dokumentace je nyní v přípravě,“ uvedl pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý. Záležitost vedení resortu konzultovalo s vládním zmocněncem, který republiku před soudem zastupuje.
‚Komise jde nad rámec platných předpisů.‘ Česko zažalovalo Brusel kvůli miliardové pokutě
Číst článek
Na verdikt se čekalo téměř dva roky. Česko podalo žalobu na začátku února 2022, rozsudek padl v polovině prosince loňského roku. Celá záležitost je ale mnohem starší a táhne se už od září roku 2017, kdy v České republice auditoři kontrolovali, jak se rozdělují zemědělské dotace.
Pokuta 7,5 miliardy
Tehdy unijní kontroloři došli k závěru, že české úřady nedostatečně kontrolovaly, zda dotace na tzv. přímé platby čerpají skutečně zemědělci. Popsali tři pochybení: kontroly statusu tzv. aktivního zemědělce podle nich nebyly v souladu s unijním nařízením, Češi měli mít nedostatky v kontrolním systému zavedeném pro evidenci trvalých travních porostů a pro kontrolu Evropské komisi vybrali příjemce v rozporu s unijním právem.
V ČEM ČESKO CHYBOVALO?
V roce 2015 začal platit institut takzvaného aktivního zemědělce. Podle něho mohli unijní podporu čerpat pouze žadatelé, kteří se skutečně živili zemědělskou činností. Cílem tak bylo zabránit, aby dotace pobírali podnikatelé, kteří se ve skutečnosti zemědělství nevěnují.
Česko podle auditorů neprověřovalo, zda žadatel o dotace není součástí skupiny, jejíž další firmy působí v různých oborech, jak je to běžné u holdingů. Skupina by také měla prokázat, že alespoň třetina ze všech jejích příjmů pochází ze zemědělství. To ale stát neměl vyžadovat a kontrolovat.
O několik měsíců později pak vyměřili Česku obří pokutu ve výši 7,5 miliardy korun. Tehdy o ní jako první informovaly Hospodářské noviny.
Ministerstvo zemědělství se sankcí nesouhlasilo a s Evropskou komisi začalo jednat o jejím snížení. To se jí nakonec podařilo a nešlo o malý úspěch. Bilaterální jednání se sice táhla, v roce 2021 zněl ale konečný verdikt 1,15 miliardy korun. Sankci se tedy podařilo snížit o více než šest miliard korun.
Šéf KDU-ČSL Marian Jurečka, který byl v době evropské prověrky ministrem zemědělství, už tehdy řekl, že Česko by se mělo bránit pokutě soudní cestou. Problém s tzv. institutem aktivního zemědělce podle exministra měly i další členské státy a Evropská komise jej podle něj po kritice v roce 2018 zrušila.
Kasace
I před unijním tribunálem tuzemští zástupci se svými argumenty, proč by pokutu nemělo Česko platit, částečně uspěli. Soud jim proto sankci snížil dohromady o téměř 18 milionů eur, což dle aktuálního kurzu představuje zhruba 470 milionů. Přesto Češi nejsou spokojení a zbylých asi 660 milionů platit nechtějí.
„Domníváme se, že se Soudní dvůr EU v některých bodech ne zcela kompletně vypořádal s argumenty, které Česká republika předložila, a odůvodnění rozhodnutí tak podle našeho názoru není v některých bodech dostatečné,“ vysvětlil mluvčí ministerstva Bílý, proč se nyní chystá odvolání proti rozsudku.
Už dříve popisoval, že Evropská komise jde podle mínění úřadu nad rámec platných právních předpisů a vymáhá kontrolu postupů, které legislativa ani neobsahuje, případně se jedná o výklad zpětný.
ČASOVÁ OSA
Září 2017 – Auditní šetření Evropské komise na českých úřadech kvůli nedostatečné kontrole příjemců unijních dotací.
Prosinec 2018 – Bilaterální jednání českých úředníků se zástupci Evropské komise ohledně připomínek k předběžným závěrům.
Červenec 2019 – Česku končí lhůta na zaslání doplňujících materiálů, o které Evropská komise požádala.
Prosinec 2019 – Finální rozhodnutí o částce, kterou má Česko vracet do unijního rozpočtu.
Leden 2020 – Česko požádalo o smírčí řízení.
Zaří 2020 – Formou videokonference proběhlo jednání se smírčím orgánem.
Listopad 2020 – z Bruselu přichází zpráva ze smírčího jednání, podle níž „smír není možný“.
Březen 2021 – Česko obdrželo finální verdikt, z unijního rozpočtu má přijít o 1,15 miliardy korun.
Listopad 2021 – Brusel poslal českým úřadům tzv. Prováděcí rozhodnutí k pokutě, ministerstvo zemědělství proto začalo chystat žalobu.
Leden 2022 – Podání žaloby posvětila vláda, žalobu náslédně české ministerstvo zahraničí podalo.
Prosinec 2023 – Unijní tribunál rozhodl, že Češi nemusí část pokuty - asi 18 milionů eur – platit.
