Policie řeší desítky případů zneužívání dětí ročně. Založit dětský spolek mohou i trestaní pedofilové
- Kriminalisté vyšetřují každý rok desítky případů, kdy je dítě obětí sexuálního násilí a pachatelem člověk, který na něj má dohlížet – vychovatel, učitel, vedoucí kroužku nebo sportovní trenér. Vyplývá to ze statistiky Policejního prezidia, kterou Radiožurnál získal.
- Někteří pachatelé zneužívají děti opakovaně, stát jim totiž nebrání, aby se znovu dostali k dětem, například tím, že mohou pořádat dětské tábory. Radiožurnál zmapoval konkrétní případy, kdy k opakovanému zneužití dětí došlo.
- Ministerstvo spravedlnosti pod vedením Pavla Blažka (ODS) přesto změny nechystá. Tvrdí, že ochrana dětí je dostatečná. Ve více než třetině zemí Evropské unie jsou přitom zákony přísnější.
Když stál v roce 2007 tehdy dvaadvacetiletý Zbyněk M. poprvé před soudem za pohlavní zneužívání nezletilé holčičky, dostal podmínku, a to bylo vše. Žádný zákon mu nebránil, aby si po pár letech našel opět cestu k dětem a ve Strakonicích mohl řídit dětský taneční soubor. Nejméně sedmkrát pak pohlavně zneužil teprve třináctiletou tanečnici ze souboru. Další dívky si fotil nahé a v intimních pozicích.
Není to ojedinělý případ. Ze statistiky Policejního prezidia vyplývá, že každý rok kriminalisté vyšetřují desítky případů, ve kterých zneužívá dítě někdo, kdo ho měl učit, trénovat, vychovávat nebo na něj dohlížet.
Muž obviněný ze znásilnění dítěte pořádal tábory. Za stejný čin byl přitom už odsouzen a policie to věděla
Číst článek
„Jen za loňský rok jsme řešili 36 případů sexuálního násilí na dítěti svěřeném dozoru ze strany vychovatelů, učitelů nebo vedoucích kroužků. Nejčastěji se jedná o znásilnění, ohrožování výchovy dítěte a pohlavní zneužití,“ vyjmenoval mluvčí Policejního prezidia Ondřej Moravčík. Podobná čísla byla i v minulých letech, v roce 2020 kriminalisté řešili 28 případů, v roce 2019 pak 34.
Kolik pachatelů to dělá opakovaně, policie neeviduje. Radiožurnál ale zmapoval několik takových případů, na kterých se podle oslovených expertů ukazuje, proč české zákony nechrání děti tak, jak by bylo potřeba.
Zakázat to soud nemohl
Vraťme se do Strakonic. Muž mohl řídit dětský taneční soubor, protože mu to soud nezakázal. Ani nemohl. Zákon totiž umožňuje zakázat sexuálnímu delikventovi činnosti s dětmi jen tehdy, pokud spáchal trestný čin právě v souvislosti s touto činností.
A to vyučený elektrikář Zbyněk M. neudělal, když zneužíval první dítě. Jezdil po Praze jako kurýr, s mládeží nepracoval a žádný dětský soubor v té době ještě nevedl.
Zakázat práci s dětmi dopředu, preventivně, pro případ, že by ji odsouzený sexuální násilník chtěl dělat až někdy v budoucnu, zákon nedovoluje. Podle prezidenta Soudcovské unie Libora Vávry jde o mezeru v zákoně.
Evropská komise navrhuje povinné detekování dětské pornografie v online světě. Kritici se bojí šmírování
Číst článek
„Podle mě se zákaz činnosti zbytečně váže na to, že nebezpečného jednání se člověk musí dopustit právě při té činnosti. Zejména u těch případů, kde se jedná o ochranu zranitelných obětí, by zákon skutečně mohl být pružnější. Myslím si, že ta úprava byla dobrá, je to mezera v zákonech, kterou jste správně odhalili,“ prohlásil.
Pomohlo by to prevenci
S tím souhlasí i exředitel Psychiatrické nemocnice v Bohnicích a člen výboru a revizní komise České psychiatrické společnosti Martin Hollý. „Umožnit zákaz činnosti i v případě, že trestný čin nebyl spáchán při této činnosti, by určitě bylo rozumné z preventivního hlediska,“ míní Hollý.
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) na dotazy Radiožurnálu nereagoval. Na e-mail poslaný 25. dubna dodnes neodepsal, neodpověděl ani na SMS a jeho mobil zvedali lidé z tiskového odboru. Ti nakonec sdělili, že resort nepovažuje za vhodné zakazovat činnost, když v souvislosti s ní nebyl spáchaný trestný čin.
„Není vhodné řešit prostřednictvím změny koncepce trestu zákazu činnosti tak, že by bylo možné pro futuro zakázat výkon určitých činností, když by se pachatel dopustil určitého trestného činu, aniž by takový trestný čin spáchal v souvislosti s výkonem této činnosti, tedy například pokud by kradl v obchodě, tak už by nemohl vykonávat práci spojenou s penězi,“ sdělila Markéta Poslušná z tiskového oddělení.
Česko neratifikuje Istanbulskou úmluvu. Blažek žádá odklad projednání o rok kvůli politické debatě
Číst článek
Třeba na Slovensku to ale jde. Podle Marie Stracenské z tiskového oddělení slovenského ministerstva spravedlnosti mohou tamní soudy zakázat práci s dětmi kdykoli.
Konec zákazu a další zneužití
Problematické ale není podle některých znalců jen ukládání zákazu práce s dětmi, ale i jeho délka. Ukázalo se to na případu pětapadesátiletého učitele z Plzeňska, který byl letos v únoru odsouzen za zneužívání dětí. Už potřetí.
Poprvé byl odsouzen v roce 1994, pak v roce 2001, kdy jako majitel modelingové agentury podle soudu dával nezletilým dívkám pod různými záminkami úkoly při přípravě na soutěž Miss Poupě. Za chyby je pak svlečené plácal přes zadek bambusovou tyčkou, řemínkem i rukou. Tehdy dostal pětiletou podmínku a desetiletý zákaz práce s dětmi.
Sotva zákaz skončil, našel si nejprve místo asistenta pedagoga a později se stal učitelem. Jako učitel pak podle soudu zneužil další děti. Bylo to na jaře 2020, kdy ve svém bytě při soukromém doučování trestal nezletilé žákyně podobně jako předtím malé účastnice soutěže krásy. Jednu z dívek i osahával.
Muž, který podle znalců trpí pseudopedagogickým sadismem a pedofilií orientovanou na dospívající dívky, dostal letos v únoru opět podmínku a další desetiletý zákaz činnosti s dětmi.
‚Nejmladší bylo 10 let.‘ Sexuálních predátorů není na internetu mnoho, umí ale způsobit doživotní trauma
Číst článek
Je to maximální délka, kterou zákon dovoluje. Podle znalkyně v oboru psychiatrie a sexuologie Pavly Bittnerové, která na učitele napsala soudní posudek, je to ale málo.
„Tento pán by už s dětmi neměl nikdy pracovat, protože selhává pokaždé, jakmile mu zákaz práce s dětmi skončí. Je zvláštní, že naše zákony neumožňují uložit zákaz práce s dětmi na delší dobu nebo na trvalo. Protože kdyby tento pán dostal trvalý zákaz práce s dětmi už dříve, k poslednímu činu vůbec nemuselo dojít,“ upozornila Bittnerová.
S možností ukládat dlouhodobější nebo doživotní zákaz činnosti souhlasí i psychiatr a sexuolog Martin Hollý. „Určitě se za to přimlouvám,“ řekl. Důvody má stejné jako znalkyně Bittnerová.
„Porucha sexuální preference, která často způsobuje, že člověk sáhne na dítě, je celoživotní a není z principu léčitelná,“ řekl Hollý s tím, že léčba dotyčnému pouze pomáhá poruchu „krotit“.
Pro delší zákazy jsou i někteří soudci. „Určitě by to umožnilo soudům větší manévrovací prostor,“ míní teplický soudce a někdejší poslanec Miroslav Čapek.
Doživotní zákaz? Neuvažujeme
Ministerstvo spravedlnosti ale namítá, že desetiletá délka zákazu je dostatečná a není důvod ji měnit. „Doživotní zákaz činnosti bylo možné uložit podle trestního zákoníku od roku 1950 do roku 1956. O doživotním zákazu, tedy návratu do padesátých let, neuvažujeme,“ napsala Markéta Poslušná z tiskového oddělení resortu.
O trvalém zákazu jako jedné z možností, jak chránit děti před zneužíváním, přitom mluví směrnice Evropského parlamentu a Rady z prosince 2011.
‚Všichni věděli, že je mi dvanáct.‘ Děti ohrožuje na internetu sexting, intimní snímky se objeví i po letech
Číst článek
Ta stanoví, že „pokud to nebezpečí, které pachatelé představují, a možná rizika opakování trestných činů vyžadují, mělo by být odsouzeným pachatelům dočasně nebo trvale zabráněno ve výkonu činností zahrnujících přímý a pravidelný kontakt s dětmi“.
A podle Výzkumné služby Evropského parlamentu, na kterou se Radiožurnál obrátil, více než třetina států Evropské unie tyto doživotní zákazy práce s dětmi využívá. Konkrétně jedenáct. Je mezi nimi Rakousko, Chorvatsko, Německo, Francie, Řecko, Maďarsko, Itálie, Lucembursko, Polsko, Malta a Slovensko.
„Slovensko se rozhodlo, že prioritou je chránit děti před sexuálním násilníky, a proto do trestního zákona zavedlo možnost udělení zákazu činnosti na doživotí,“ řekl k tomu státní tajemník slovenského ministerstva spravedlnosti Ondrej Dostál.
V Itálii a v Polsku je doživotní zákaz dokonce jedinou alternativou. Italové mají doživotní zákaz práce s dětmi dokonce automaticky jako dodatečný trest za sexuální zločiny spáchané na dětech. V Polsku je sice zákaz nepovinný, ale pokud se ho soud rozhodne udělit, je vždy doživotní. Ministerstvo spravedlnosti to nekomentovalo a na dotaz Radiožurnálu neodpovědělo.
Na zmíněném případu muže z Plzeňska se navíc ukázalo, že učitelem se může stát člověk trestaný za zneužívání dětí. Když na základní školu na Plzeňsku nastupoval, předložil totiž čistý výpis z trestního rejstříku, protože v něm se po čase tresty vymažou. To třeba na Slovensku není možné.
Dva roky vězení pro Slováka z dokumentu V síti. Vyžadoval po dívkách nahé fotky
Číst článek
„Jakmile se někdo dopustí znásilnění, sexuálního zneužívání nebo trestných činů týkajících se dětské pornografie, má doživotní překážku v pedagogickém povolání a odborné práci s dětmi,“ řekl Dostál.
Slovenské zákonodárce k tomu přiměl obdobný případ muže, který zneužil dítě, byl odsouzen, po čase se ale jeho trest ve výpise z rejstříku trestů vymazal, on se opět dostal k dětem a zneužil další dítě. „Aby se neopakovaly takové případy, parlament zavedl podmínku úplné bezúhonnosti pro okruh vybraných trestů činů,“ řekl Dostál.
Znásilnění sedmi dětí
Na dalším případu – muže z Liberce, kterého policie aktuálně viní ze znásilnění sedmi dětí - se ukazuje další sporný moment. Ačkoli byl v minulosti už dvakrát odsouzen za znásilnění dětí, založil si spolek Děti ráje železnice, pořádal tábory a soukromá hlídání. A na táborech pak znásilnil sedm dětí, pěti z nich bylo méně než deset let, dvěma holčičkám dokonce ještě nebylo ani pět let.
Jak je možné, že si mohl dvakrát odsouzený pedofil založit spolek a pořádat dětské akce? Na minulost se ho nikdo neptal. V Česku si totiž může každý založit spolek a nepotřebuje k tomu mít čistý trestní rejstřík, byť by to byl spolek, který se věnuje dětem. A ministerstvo spravedlnosti o změně neuvažuje.
„Spolek představuje nejrozšířenější právní formu právnické osoby, jejímž prostřednictvím veřejnost realizuje řadu čistě zájmových a neziskových aktivit. Existence takové podmínky by ostatně mohla nedůvodně vylučovat značnou část populace z možnosti vykonávat své aktivity,“ řekl Radiožurnálu mluvčí resortu Michal Pleskot.
Případ znásilnění pěti dětí: podezřelý se podle kriminalistů přiznal, žádají pro něj vazbu
Číst článek
Bezúhonnost nemusí v Česku dokládat ani lidé, kteří se o děti přímo starají na kroužcích nebo na táborech.
„To není jenom o tom, kdo ten tábor může pořádat, ale i tom, kdo na tábor jede jako vedoucí, jako praktikant, a dokonce třeba i jako technicko-hospodářský zaměstnanec. To jsou všechno lidé, kteří pak mají týdny k dispozici velmi blízký přístup k dětem. Tam by měly být aspoň nějaké prahy, které ten člověk musí překročit, než se k těm dětem dostane. Není přece problém pro stát, aby nastavil pravidla, nepochybně stát tu pravomoc má a v tom já jako soudce nevidím žádnou potíž,“ řekl prezident Soudcovské unie Libor Vávra.
Potíž v tom nevidí ani ve Finsku, kde podle Výzkumné služby Evropského parlamentu každý, kdo chce pracovat v přímém kontaktu s dětmi déle než tři měsíce během jednoho roku, musí mít čistý rejstřík trestů. A zaměstnavatel má povinnost ho po něm chtít. Ministerstvo spravedlnosti zkušenosti ze zahraničí nekomentovalo.
