Politoložka: Se situací spojenou se střetem kolem etnických menšin u nás příliš zkušeností nemáme
Incident pobodaného Roma v Brně-Bystrci před dvěma týdny údajně mužem ukrajinského původu rozdmýchal silné emoce ve společnosti. Tématem se zabývají i odborníci na politický extremismus. „Je to zajímavý moment. Národovecká scéna má před sebou najednou téma, kdy si musí vybrat mezi menším a větším zlem,“ přibližuje reakce na událost expertka na politický extremismus Petra Mlejnková.
Smrt Roma a souběžné uvalení vazby na muže pravděpodobně ukrajinské národnosti je podle politoložky z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity výjimečná v reakcích, které vyvolala.
„Můžeme sledovat, jak na to reagují média, občanský sektor,“ připomíná. Podotýká, že důležité je vnímat i to, jak kolují informace – a často i dezinformace – v relativně uzavřenější romské komunitě.
Sledovat je nutné i reakce politických uskupení, která se vymezovala vůči menšinám. Ty si teď ve svých výrocích vybírají mezi „menším a větším zlem“.
Podobná témata nemusela podle ní naše společnost dlouhou dobu řešit. Mírné srovnání jde najít v souvislosti s krizí v roce 2015 až 2016, kdy k nám mířila řada uprchlíků z muslimských zemí.
Pieta i nesouhlas s vládou. Vzpomenout na mrtvého romského mladíka přišlo Brně asi tisíc lidí
Číst článek
„Možná jsme na to zapomněli, ale už tehdy romská komunita negativně reagovala, i když ne možná nahlas jako nyní,“ říká odbornice.
Souhlasí s dalším politologem Miroslavem Marešem, podle kterého mohou mít Romové pocit, že jsou odsunuti na vedlejší kolej. „Není to ale tím, že se jim společnost méně věnuje. Je to spíše otázka toho, jak moc se o tématu mluví,“ dodává Mlejnková.
Zásadní bude komunikace v dalším období, stejně jako to, jak bude případ řešit naše justice.
Může dění vyvolané událostí na Brněnské přehradě zasáhnout naši politickou scénu a případně vést k opětovnému zvednutí stran s extrémními názory? I o tom více v pořadu Host Dne na Moravě.
